
Komiksy: David Petersen – Myší hlídka 2: Zima 1152
- Vytvořeno 30. 3. 2017 2:00
- Autor: Marta Šimečková

Milovníkům komiksu dozajista neušla zpráva, že nakladatelství Comics Centrum vydává celosvětově uznávanou epickou sérii Myší hlídka, autorské dílo Davida Petersena. Po prvním dílu s podnázvem Podzim 1152 následoval poměrně brzy i díl druhý, co se týče chronologie navazující logicky na ten předchozí, s podtitulem Zima 1152. Pojďme se na něj blíže podívat.
Po dřívějších nepokojích je myší teritorium jakoby ochromené. Zasáhne ho nedostatek zásob, s tím spojený hlad a nemoci. Skupina hlídkařů je proto vyslána do sousedních osad, aby obstarala zásoby nutné pro přežití nastávající zimy. Přitom nečekaně odhalí podzemní království lasiček, které může pro celou Hůrku znamenat veliké nebezpečí. Podaří se jim splnit úkol a varovat včas své druhy? A jak se vypořádá Gvendolína, matrona myší hlídky, s tajným spiknutím, které se chystá v její domovině?
To se dozvíte ve druhém dílu, který v porovnání s prvním svazkem rozvíjí více dějových linek najednou a v němž znatelněji graduje napětí. To přitom často spočívá – alespoň z lidského pohledu – v maličkostech, jako je útok sovy, nález lasiččí nory, potyčka s netopýry atd. Před čtenářem ožívá svět miniatur s personifikovanými zvířecími hrdiny, námi jinak ve skutečném světě zpravidla opovrhovanými a přehlíženými, kteří se stávají nositeli lidských ctností, jako je čest, odvaha nebo soudržnost s přáteli. Heroizace postav je možná někdy až přílišná, na druhou stranu dobře zapadá do žánru hrdinské fantasy. I když označení fantasy není zrovna to pravé ořechové – v komiksu sice vystupují zvířecí postavy chovající se jako lidé, jinak je ale vše založeno na skutečných reáliích charakteristických pro život myší v přírodě, popř. plynoucích právě z jejich zlidštění. Tím se liší např. od komiksové série Kůstek (recenze zde), se kterou má jinak Myší hlídka řadu styčných bodů. Žánrově tak má mnohem blíže ke staré hrdinské epické tvorbě, mj. i tím, že je děj zasazen do rádoby myšího středověku. Tomu ostatně odpovídají i kulisy a zevnějšek postav (myši jsou oděny do plášťů s kápěmi, nosí u sebe zbraně v podobě meče nebo sekery).
Vyprávění je ozvláštněno ukázkou myší „lidové“ tvorby spočívající v písních nebo veršovaných úryvcích, jež jsou od okolního textu odlišeny kromě jazykové formy také zvoleným typem písma. Tyto přídavky dodávají vyprávění zvláštní atmosféru a dotvářejí fiktivní historičnost vyprávění. Na závěr jsou také připojeny bonusy v podobě map, průvodců a dalších zajímavostí (např. přehled běžných myších řemesel).
Po vizuální stránce jde o zdařilé dílo, který pracuje s pevnými konturami, jemnými detaily a ponuřejšími barvami. Zajímavé je občasné rozfázování jednotlivých obrázkových sekvencí – některé pasáže se obejdou zcela beze slov a jsou jakoby zpomaleny, do popředí se tak dostávají jednotlivé pohyby a akce (např. boj se sovou).
Pochvalu zaslouží také překlad Jana Kantůrka, pracujícího někdy záměrně se zastaralými syntaktickými konstrukcemi a archaismy obecně, jež dodávají celému vyprávění nádech starých časů. Zajímavostí je (zvláště pro literární onomastiky) četnost počeštěných vlastních jmen, a to jednak pojmenování myších postav (např. Straš, Půlnoc, Černá sekera), jednak lokací (např. Bodlákov, Jilmov, Javorový přístav). Překladu básní a písní se ujali Alexandra a Ladislav Niklíčkovi a Richard Klíčník. Na komiksu je také znatelné, že jej nakladatelství vydalo se zvýšenou péčí po jazykové stránce (narážím na jinak někdy tristní situaci panující v oblasti korektur u českých knih obecně).
Není divu, že jde o ságu ověnčenou řadou prestižních cen – D. Petersen za svou Myší hlídku získal např. cenu Willa Eisnera, jeho dílo bylo také vyhlášeno nejlepší nezávislou dobrodružnou knihou roku 2006 časopisem Wizard. Komiks dosud vychází jako dvouměsíčník u nakladatelství Archaia Studios Press, na jehož podkladě vznikla výše zmíněná souborná vydání.
Komiks Myší hlídka 2: Zima 1152 vřele doporučuji příznivcům kvalitní komiksové tvorby, obzvlášť majícím v oblibě epická díla tolkienovského rázu.
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...