Komiksy: P. Craig Russell – První kniha hřbitovní
- Vytvořeno 7. 11. 2016 2:00
- Autor: Marta Šimečková
Kiplingovu Knihu džunglí zná snad každý, minimálně z některého filmového zpracování. Dočkala se nebývalého úspěchu, a to u čtenářů všech věkových kategorií. Není tedy divu, že se stala i inspirací pro další literáty, kteří se ji s menším či větším úspěchem snažili napodobit. Mezi jednu z volných adaptací náleží i komiks První kniha hřbitovní, jehož český překlad nedávno vydalo nakladatelství Comics Centrum.
Jde de facto o komiksové zpracování románu Kniha hřbitova (2008) od Neila Gaimana, žurnalisty a spisovatele, jenž se v našich končinách proslavil zvláště románem Hvězdný prach (více zde) nebo mistrovskou komiksovou sérií Sandman (více např. zde). Hlavní dějová linie je poměrně jednoduchá; malé batole unikne nájemnému vrahovi, který zabil jeho rodiče i malého sourozence, unikátním způsobem – ukryje se před ním na opuštěném hřbitově, kde se ho ujmou místní duchové. Chlapce, kterého pojmenují Nikdo Owens, se tito dávno zemřelí tvorové rozhodnou vychovat a uchránit jej před nebezpečím, které na něj stále číhá ve světě živých. Nik v duších nalezne novou rodinu, prožívá s nimi všelijaké dětské radosti i strasti. Jako každé malé dítě je i on zvídavý, láká jej svět za hřbitovní zdí i zakázaná místa, jako je např. hrob čarodějky nebo starobylá hrobka střežená tajuplným ševelem. Za pomocí svých ochránců absolvuje základní studium, avšak namísto klasických předmětů je vzděláván v tom, jak splývat s okolím nebo jakými jazyky se dorozumívají záhrobní bytosti. Svět totiž neobývají jen živí lidé a duše zemřelých, ale i ghúlové, noční zebouni, psiska boží alias vlkodlaci a nebo upíři…
Jak je vidět, v příběhu lze nalézt řadu odkazů na již zmíněné dílo Rudyarda Kiplinga. Spojitelem obou děl je jak hlavní postava, jíž je malý chlapec vyloučený z lidské společnosti a nucený postarat se sám o sebe, tak leitmotiv nalezení azylu tam, kde bychom se toho nejméně nadáli – v jednom případě u divokých zvířat obývajících džungli, ve druhém u duší zesnulých. Společných prvků je tu samozřejmě více, mezi nimi je to např. snaha chlapců ovládnout cizí jazyk, díky čemuž se mohou stát plnohodnotnými obyvateli nového prostředí. Kiplingův příběh je důvěryhodnější; každý z nás si pamatuje třebas příběhy o vlčích dětech nebo o sirotcích navracejících se z divočiny a vydávajících zvířecí skřeky. Naopak Gaiman musel zapojit více fantazie, aby vymyslel příběh o chlapci ze hřbitova a vůbec celý mikrokosmos obývaný zvláštními tvory, byť někdy vypůjčenými z prastarých legend. Gaimanovo dílo je tak nutno označit za původní, byť částečně pracující s Kiplingovými motivy. Jeho práce je vzhledem k řečenému spíše než nápodobu Kiplingova mistrovského díla jeho oslavou, tentokrát v žánru fantasy.
Děj je vyprávěn plynule a pozvolna, nikoliv však liknavě. Je rozfázován na několik epizodických příběhů – např. setkání s malou dívenkou, která se s malým Nikem spřátelí, nebo vyprávění o chlapcově cestě za ghúlí bránu. Tyto části na sebe částečně navazují a dá se tušit, že některé v nich použité motivy budou rozvedeny v navazujícím svazku. Zvláště po přečtení poslední kapitoly se nebudete moci dočkat, jak to vlastně celé dopadne.
Scénárista P. Craig Russell, zkušený komiksový tvůrce několikrát ověnčený Eisnerovou cenou, odvedl dobrou práci. Konání a promluvy jednotlivých postav působí věrohodně, dílčí sekvence i kapitoly na sebe dobře navazují, v textu nepůsobí žádné místo hluše nebo nelogicky. Russell ostatně měl v době vydání této dvousvazkové grafické novely (v originále vydáno r. 2014) nejednu zkušenost s Gaimanovým dílem – spolupracoval na vizuální stránce některých sandmanovských komiksů a převedl do „obrázkovo-bublinového“ média i Gaimanovu knihu Koralína, u nás rovněž vydanou nakladatelstvím Comics Centrum (recenze zde).
Kresba, o kterou se postaral celý tým ilustrátorů (konkrétně Galen Showman, Kevin Nowlan, Jill Thompson, David Lafuente, Stephen Scott, Scott Hampton a Tony Harris), působí střídmým dojmem. Zvláště s barvami se tu šetřilo; jsou značně vybledlé a studené, což odpovídá lokaci děje i charakteru postav, pro něž je charakteristická smrtelná bledost. Samotné prostředí je prokresleno jen málo, detailněji jsou zachyceny spíše živé (i neživé) bytosti, byť i u nich jsou rysy značně zjednodušovány, zvláště co se týče již zmíněné barevnosti a s tím spojeným stínováním. Přestože může kresba na první dojem působit mdle, opak je pravdou. V záplavě ostatních komiksů, jež září pestrými barvami a jejichž vizuální stránka vyznívá již téměř bulvárně, vyniká První kniha hřbitovní právě touto jednoduchostí, evokující mnohdy čistotu dětské duše (rozuměj duše hlavní postavy) a jejích představ o světě.
První knihu hřbitovní doporučuji všem milovníkům Gaimanova díla, též příznivcům kvalitních komiksů vůbec. Jde o čtivý fantasy příběh se špetkou hororově laděných pasáží a velkou porcí mysteriózna, vyznačující se navíc dobrým scénářem a nevšední kresbou.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...