Komiksy

Komiksy: Sui Išida – Tokijský ghúl 1

1 1 1 1 1 (1 hlas)
Tokijský ghúl 1

Nakladatelství Crew rozšířilo již tak bohatou nabídku japonských mang o novou komiksovou řadu. Je jí hororově laděná série Tokijský ghúl, vydávaná původně v japonském časopise Weekly Young Jump (Shūkan Yangu Janpu) v letech 2011–2014, která podle slov nakladatele patří k „nejúspěšnějším mangám současnosti“. O tom ostatně svědčí fakt, že r. 2015 překvapivě obsadila první místo v žebříčku nejprodávanějších japonských komiksů zveřejněném v New York Times.



Tokijský ghúl 1Hlavním hrdinou dané mangy je osmnáctiletý Ken Kaneki, vysokoškolský student, který prožívá všednodenní radosti i strasti spojené s životem mladých. To vše se ale změní, když si vyjde na rande s vytouženou dívkou. Ta jej zavede to tmavé uličky, kde se na mladíka vášnivě vrhne. Jaké je ale Kanekiho překvapení, když zjistí, že dívku k tomuto činu přiměla nikoliv vášeň, ale touha po něčem dobrém k snědku. Je to totiž ženský ghúl – příšera, která hoduje na lidech a v posledních dnech terorizovala tokijské obyvatele. Kanekimu se naštěstí podaří ghúlce uniknout, dojde ale k nehodě, při které dívka zemře a on je těžce zraněný. Zachrání ho včasná transplantace ghúlčiných orgánů, které mu ale obrátí život vzhůru nohama. Sám se stane ghúlem, ale jen napůl. Dostane se tak na hranici živých lidí a ghúlů, obětí a lovců. Ke které straně nyní patří? A jak se vyrovná s neukojitelnou chutí po lidském mase? To se dočtete v prvním díle poutavé mangy, která bude u nás pravidelně vycházet každé tři měsíce.

Postava ghúlů není ničím novým, autor Sui Išida, pro nějž je Tokijský ghúl komiksovým debutem, si ji vypůjčil z arabské mytologie, v níž takto bývá označována zlá bytost přebývající zpravidla na hřbitovech a živící se lidským masem. Ghúlové se nejednou objevili v literárním světě, potažmo i v komiksovém universu, zmiňme namátkou třebas u nás nedávno vydanou adaptaci Gaimanova románu První kniha hřbitovní (Comics Centrum, 2016). Podoba ghúlů je porůznu variována. Išida jim dal vzhled obyčejných lidí, kteří teprve ve finálním aktu ukážou svou pravou podobu – zčervenají jim oči (o jejich barvě se samozřejmě dozvídáme z textové části, po vizuální stránce se autor drží vžitého černobílého provedení charakteristického pro žánr mangy) a ze zad jim vyrostou obří chapadla zakončená ostrými drápy. Prostě nic, s čím byste se chtěli setkat, zvláště ne po setmění…

Oproti starším pracím, v nichž vystupují ghúlové, zombies a ostatní nemrtvé bytosti, je svět vytvořený Išidou něčím novým. Ghúlové opustili záhrobní lokace a nenápadně se začlenili do světa živých. Novum představuje i to, že nejde o hordu negramotných primitivů, ale o organizovanou skupinu inteligentních tvorů řídící se vlastními pravidly. I když… výjimky jsou všudypřítomné, a tak se i mezi ghúly občas najde vlk-samotář, který se vzpříčí nepsanému kánonu a začne lovit na vlastní pěst. A to většinou v nebývalé míře, protože ho prostě zabíjení lidí baví.

Smrt je leitmotivem celé série, což ale v případě mangy není ničím novým (v této souvislosti připomeňme např. řadu Death Note – Zápisník smrti, recenze zde). V prvním svazku se však do popředí dostávají spíše jiná témata, v celkovém pohledu dosti malicherná, která jsou spojena s přerodem mladého studenta v nemrtvého démona. Mezi nimi je to hledání vlastní identity, snaha vrátit se do starých kolejí nebo strach ze ztráty nejlepšího kamaráda. A pak je tu také hlad… Neutuchající hlad, který hlavní postava nemůže zahnat jinak, než že by v sobě potlačila zbytek lidskosti a dopustila se vraždy. Nebo je tu i jiná cesta, jak z toho ven?

První díl slibuje svižné čtení, při kterém si můžete vychutnat klasická schémata japonské mangy – vyprávěcí i ty vizuální. Z hlediska žánru jde sice o slabý hororový čajíček, ale to se může změnit, před sebou totiž máme ještě 13 svazků. A pokud byste si svět tokijských ghúlů zamilovali, pak se do něj můžete přenést i díky novele a anime sérii vytvořené na základě Išidova díla, popř. si můžete počkat na celovečerní film, jenž bude uveden do kin v roce 2017. 

Tokijský ghúl 1
Tokijský ghúl 1

Tokijský ghúl 1
Autor Sui Išida
Překlad Anna Křivánková
Ilustrace Sui Išida
Nakladatelství Crew
Místo vydání Praha
Rok vydání 2016
Vydání 1.
Počet stran 228
ISBN/EAN 978-80-7449-391-1
Ediční řada Tokijský ghúl

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení