Komiksy

Komiksy: Jaz – Opráski sčeskí historje 4: sborňík vjedeckíhc příspjefkú k historji českího nárotu

1 1 1 1 1 (18 hlasů)
il

Ke svým třetím narozeninám Opráski nadělily všem svým fanošukům a fašounkům dárek v podobě 4. dílu sborníku Opráski sčeskí historje. Na rozdíl od předešlého bonusového dílu, věnovaného pouze dvěma nejvýraznějším postavám Oprásků Huzovi a Zmikundovi, je 4. díl opět sbírkou stripů z nejrůznějších období českých dějin.


knihaPod texty i ilustracemi je podepsán  Jaz, ale – jak vždy uvádí – na Opráscích pracuje kolektiv ústafu. Nicméně všichni zůstávají v anonymitě a Jaz všude vystupuje důsledně v masce Zmikunda.

Obsah sbírky je takovým nepravidelným průřezem dějinami Čech, popřípadě událosmi s českými dějinami souvisejícími. Nejstarší období zastupují například Věstonická Venuše nebo kupec Sámo, naopak to nejnovější Václav Havel nebo Václav Klaus. K jednotlivým osobnostem nebo událostem vytváří autor smyšlený obraz či krátký příběh, zpravidla zachycený ve čtyřech obrázcích stripu. Takto vznikají nečekané souvislosti, které spojují zdánlivě nespojitelné a vyžadují určitou zasvěcenost čtenáře. Ne vždy se spolu do kontextu dostanou události či postavy, u nichž je to aspoň trochu teoreticky možné,  Jaz občas vytváří skutečně absurdní konstrukci, dává třeba dohromady Karla IV. a pana Lorence z filmu Na samotě u lesa nebo pořad Top Gear s rokem 1898.

Pointa stripů bývá většinou poměrně drsná a pro citlivější povahy obtížně stravitelná (konkrétně smrt knížete Jaromíra či případ O. Hepnarové). Nicméně Jaz – jako pravý historik – dokázal odhadnout povahu té části českého národa, kterou Heydrich nazval smějícími se bestiemi. Nemyslím si, že se pravý vlastenec projeví tím, že není schopen se na naše dějiny podívat s lehkým (až středně těžkým) nadhledem, ostatně co jiného nám v naší malé zemi zbývá. K objektivitě autora jednoznačně přispívá i fakt, že svou pozornost rovnoměrně rozděluje mezi národní oblíbence či hrdiny, jako jsou V. Havel nebo T. G. Masaryk, tak i postavy v nemilosti, jako už zmíněný R. Heydrich nebo A. Hitler. A oblíbené postavy ani náznakem neglorifikuje, ba naopak. I sebevětší ikona dějin našeho národa schytá v Opráscích svou dávku ironie.

V tomto dílu Jaz věnoval značnou pozornost i české kultuře, jeho zájmu neunikli hudebníci, básníci ani spisovatelé.  Svou specifickou poklonu Jaz složil i několika televizním počinům, například některým epizodám Večerníčka nebo seriálu Nemocnice na kraji města. V menšině je zastoupena i kultura cizojazyčná, například proslulý filozofický spis Padesát odstínů šedi se v Opráscích objevil dokonce dvakrát.

Kresby v Opráscích jsou velmi zjednodušené, nicméně pár tahy velmi zdařile vystihují podobu jednotlivých osobností. U několika postav přidává Jaz i nějaký charakteristický předmět, třeba Svatováclavskou korunu na hlavě R. Heydricha nebo už proslulý liščí ohon u Zmikunda. U podob dalších postav nenechává autor nic náhodě, pánové E. Holub a E. Náprstek zřejmě ve skutečnosti vypadali poněkud jinak.

Velmi charakteristickou součástí Oprásků je specificky deformovaný, odpůrci nenáviděný a fanoušky milovaný český jazyk. Pomocí přesmyček, záměn nebo naopak dělení slov vznikají často obtížně srozumitelná slova, která ale svým pozměněným významem podtrhují pointu stripu. Kresba i jazyk Oprásků vyjadřují autorovu snahu o maximální zjednodušení a zkratkovitost, postavy tak využívají i chatovací zkratky nebo slang mladých lidí. K těm, kteří řeč Oprásků považují za znevažování českého jazyka, si dovolím pouze podotknout  – nechť si poslechnou třeba jazyk některé relace o módě se všemi outfity, looky a casual styly. Příznivcům naopak znemožňuje plošné čtení a pomáhá zabývat se textem podrobně a důsledně. A objevit tak hru s písmenky, které je sice tu a tam na hranici, přesněji řečeno za hranicí vulgarity (zde raději bez citace), ale mnohem častěji dotváří a podtrhuje ironii situace (miniserstvo, Čachrosleváci). K vybraným postavám či událostem vložil Jaz krátký úvodní text, který ve stručnosti shrne to nejdůležitější a ve čtenáři vyvolá nejistotu, zda vůbec někdy absolvoval nějaké hodiny dějepisu, popřípadě v jakém jazyce.

Setkala jsem se s názorem, že by Opráski mohly být vhodným doplňujícím materiálem pro žáky dějepisu. Podle mého názoru jsou spíš pro všechny čtenáře – bez ohledu na věk – možností oprášit si zapomenuté nebo dosud neobjevené informace z období dějin či současnosti a inspirací si něco o té které události či postavě zjistit v encyklopedii.  A v neposlední řadě – nebrat nic tak vážně.

Drobná výtka zarytého fanouška ale přece jen zazní – proč chybí ve 4. dílu KIKOŤI?

JAZ. Opráski sčeskí historje 4: sborňík vjedeckíhc příspjefkú k historji českího nárotu. 1. vyd. Praha: Grada, 2015, 3 sv. (64; 71; 79 s.). ISBN 978-80-247-5025-5.

 

Soutěže

Aktuality

  • Jaký byl 31. ročník Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě?

    Všichni vědí, jaký vliv měl v minulém roce koronavirus na kulturu v České republice, ostatně zasažen byl celý svět. Mohlo by se tedy zdát, že zrušení knižního veletrhu je jen drobností. Ale z drobností sestává celý život, takže lidé, kteří mají k takovým akcím vztah, to pociťují jako tvrdý zásah.

    Číst dál...  
  • Znovu začínáme

    Milí čtenáři,

    naše krátká odmlka se chýlí ke konci, stejně jako léto a prázdniny. Od 28. 8. 2021 začnou opět pravidelně vycházet recenze, nejprve s trochu menší frekvencí, ale ta se velmi brzy zvýší, protože plány našich vydavatelství vypadají velmi zajímavě a jistě bude co číst a čem psát. Doufám, že jste léto využili k odpočinku, pokud ne v zahraničí, jak jsme si v poslední době zvykli, tak aspoň na krásných místech u nás. K odpočinku patří také četba a pokud vás něco zaujalo, chtěli byste se o svůj čtenářský zážitek podělit s ostatními a našli odvahu k tomu, abyste zkusili napsat recenzi, ozvěte se nám na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Třeba se z toho vyvine zajímavá spolupráce.

    Těším se na nové setkání s vámi.

    Jiří Lojín

    Šéfredaktor

     

     

     

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení