Komiksy

Temná stránka civilizace

1 1 1 1 1 (4 hlasů)
il

Česká komiksová tvorba se dočkala jedinečného počinu z rukou Mikuláše Podprockého. Ten letos vydal u nakladatelství Argo komiksovou hard-scifi s názvem Divočina, která oprávněně sklidila pozitivní reakce z řad českých odborníků na „obrázkovou tvorbu“.



ilDěj se odehrává v daleké budoucnosti, kdy se civilizace přestěhovala do megaměsta Bonanza, aniž by si povšimla, že se v jeho útrobách rodí divočina. Zvířata všech druhů přestala mezi sebou bojovat, aby se společnými silami mohla postavit úhlavnímu nepříteli – lidstvu. Nemají to však lehké, musí čelit hlídkám nevrčících i zcela novému nebezpečí v podobě netvora, jenž do jejich světa zavítá z okraje osídlených oblastí. Zdá se, že jim tato hrouda svalů s ostrými zuby a krvelačnými pařáty může dopomoci k vítězství, jenomže to by se nesměla chovat jako neřízená střela hubící vše, co jí přijde do cesty. Boj vypukl, je jen otázkou, kdo zvítězí. Lidstvo, nebo nefalšovaná divočina? 

To si už můžete sami přečíst v grafickém románu plném živelnosti. Na knize si nejvíce cením autorových vizí budoucnosti, jež jsou tu lehce uvěřitelné. Nejen že do vyprávěného zakomponoval problematiku zvratů v současném ekosystému, jež mohou mít nedozírné důsledky pro nás všechny, ale nakousl i stále palčivou otázku „přebyrokratizované“ společnosti, tedy otázku v literatuře poměrně hojně řešenou už od dob Kafkových. Motiv války mezi nevrčícími a divočinou se tak stává metaforou současného světa, kde se ve zvířata proměňují lidští vyvrženci a v tzv. civilizaci pak elitářská menšina. V knize lze samozřejmě nalézt i další obrazy a poselství, stačí jen mít otevřené oči a otevřenou mysl. Dílo se tak dostává na úroveň literárních počinů, které na podkladě až bajkovitého příběhu dotváří nadpříběh odrážející autorův kritický pohled na současný stav světa.

Na komiksu musím vyzdvihnout výběr hlavních postav. Jak bylo řečeno, jsou to zástupci živočišné říše. Jde tak o vítané ozvláštnění současného českého trhu s komiksy, jenž je – zdá se mi – už poněkud přesycen knihami se superhdinskými ikonami. Divočina se řadí po bok rovněž slavných komiksů se zvířaty v hlavní roli, např. po bok komiksu Čajovna u malajského medvěda (recenze viz zde) nebo Smečka z Bagdádu.

Černobílá malba působí vyrovnaným dojmem. Je na ní vidět, že její tvůrce má pevnou ruku, a tak i na poměrně náročných výjevech můžeme obdivovat všechny detaily, zvláště pokud jde o zachycení rozpohybovaných akcí, jako jsou souboje na život a na smrt nebo honičky v temných zákoutích metropole budoucnosti. Kresba tak umně doplňuje text, přičemž místy sama přebírá funkci klasických liter, a tak se stává hlavním nositelem vyprávěného

Komiks vřele doporučuji čtenářům, kteří mají rádi knihy se skrytou pointou. Jde vskutku o mistrovské dílo, v němž se snoubí dobře vykonstruovaný děj s ucelenou kresbou. Neměli by si jej proto nechat ujít nejen sběratelé dobrých komiksů, ale ani zarytí přívrženci beletrie, kteří se tak mohou přesvědčit o tom, že i komiksová tvorba může být kvalitní četbou.

Ukázka z komiksu:

„Bonanza! To je skutečné místo snů, město nekonečných možností. Právě zde jsou soustředěné všechny zdroje a veškerý život.
Je to město postavené lidmi jen pro lidi. Stavěly ho celé generace, vrstvily na sebe svoje obydlí. Poschodí na poschodí, ulici na ulici, neustále vylepšovaly jedinečnou obří kolonii. Nové čtvrtě překryly ty starší, které po čase zpustly. Dnes už lidé žijí doslova v nebesích.“
(Podprocký, M.: Divočina. Praha, Argo 2013, s. 52–53.)

Komiks Divočina vydalo nakladatelství Argo

il
il

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení