
Musí být génius nutně neurotikem?
- Komiksy
- Vytvořeno 13. 11. 2013 2:00
- Autor: Petr Měrka

V případě Woodyho Allena to bezesporu platí. Tento malý velký muž světové kinematografie je v podstatě labilním uzlíčkem nervů. Děsí se skutečnosti a ustavičně se v očích druhých shazuje. Trousí ironickou poznámku za poznámkou a u čehož na vás roztomile cynicky pomrkává.
Woody Allen patří mezi zvláštní sortu lidí. Smířil se s handicapem (alespoň podle jeho vlastního mínění), že nedoroste nikdy výšky basketbalového hráče a nebude ani tak velký, aby nebyl pokaždé menší než všichni ostatní muži, v jejichž přítomnosti aktuálně prodlévá.
Ten člověk nevyrostl podle svých představ a udělal z toho svoji přednost. Zůstal věčným dítětem, ale takovým tím, co předčasně zmoudřelo a odhalilo velice záhy i krutou stránku života, v němž jsme lapeni a zastáváme úlohu vězňů.
Dle jeho nesporné geniality – hlavně co se týká dialogů – ho srazila deziluze na kolena už jako batole. Odhodil plenky, uklouzl na slupce od banánu a stal se rozeným komikem. Ano, přesně takto to u nadaných jedinců chodí. Vše je na nich mimořádné. Všechny jejich nedostatky, podporované komplexem méněcennosti vykrystalizují v černou grotesku velice přesně definující mezilidské vztahy a to především pak mezi mužem a ženou.
A ty jsou pro Woodyho svět velice podstatné. Jsou možná ještě mnohem důležitější, než otázka bytí a nebytí. Ale tak je to myslím snad u každého muže, snad tedy vyjma světců, kteří se orientují spíše na osvícení, než ukájení přirozených animálních pudů.
Strip V kůži Woodyho Allena napsal a nakreslil Stuart Hample. A za zmínku bezesporu stojí, že tento počin se setkal s mimořádnou publicitou a byl přeložený do mnoha světových jazyků.
Jak se z autorovy předmluvy dovídáme, Woody Allen se na knize aktivně podílel. Především radami, ale též dovolil Hamplemu, že si může za zdroj své inspirace vzít cokoli z jeho tvorby. Současně ho neustále nabádal k co největší otevřenosti. Nestál o to, aby strip o něm vyzněl tendenčně.
Woody Allen má vytříbený humor určený pro inteligentní lidi. Je krutý a výsměšný. Je černý jako uhel. Dokáže však, tak říkajíc, trefit hřebíček na hlavičku. Tento malý „netvor“ vás však může dohnat až k slzám okázalou dojímavostí, přičemž máte co dělat, abyste se u toho současně nepotrhali smíchy.
První půle V kůži Woodyho Allena je poněkud, co do vtipnosti, vlažnější, ale potom se to lepší a začínáte se opravdu uchechtávat co chvíli. A minimálně, je to další zajímavý umělecký rozměr nějak spjatý s jeho osobou, jíž přeci jen dominuje tvorba filmová.
W.A.:
„V životě lituji jen jednoho, že nejsem někdo jiný.“
„Zavolal jsem svému psychiatrovi a řekl mu, že spáchám sebevraždu skokem z Empire State Building. On mi odpověděl: ‚To je v pořádku, ale budete muset zaplatit zmeškané sezení.'
(HAMPLE, Stuart. V kůži Woodyho Allena. Přel. V. Janiš. Argo/Paseka: Praha, 2013, s.10)
Komiks V kůži Woodyho Allena vydala nakladatelství Argo a Paseka
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...