Komiksy

Bezmoc není absolutní stav

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Šílený gonzo Spider Jerusalem dostává v osmé části Transmetropolitanu, nazvané příhodně Žalozpěv, doslova rozměr dramatu, jemuž však pořád nechybí patřičná porce černého humoru, který je od této vysoce kvalitní literatury neodmyslitelný.


kTransmetropolitan můžeme považovat za angažovaný a to konkrétně sociálně kritickým směrem. Situován je do technologicky neobyčejně vyspělé budoucnosti. Na tomto patologickém základu pak autor vytváří děje spojené s nešvary současnosti. Jedná se kupříkladu o zkorumpovanou politiku – nebo možná právě o ni především.

Warren Ellis nám předestírá naši všední každodennost, jen dotaženou do ad absurdna, z něhož se mnohdy zvedá žaludek. Text a obraz jdou v tomto komiksu ruku v ruce. Skutečně se vzájemně doplňují. Uchvacující je smysl pro hravé detaily kreslíře Daricka Robertsona. Podobně vytříbenou vlastnost bychom mohli objevit u našeho Káji Saudka.

Spider Jerusalem vyrušen ve svém skalním sídle nesplněnými závazky z minulosti se ocitá zpátky ve městě. Civilizace ho pohltí a i přesto, jaká to je osobnost, ho semele. Ale on podobně jako don Quijote de la Mancha neustoupí a bojuje s větrnými mlýny navzdory fatálnímu poškození tělesné schránky, kdy i duše má na kahánku.

Spider Jerusalem se mění v lidskou trosku, ale s neuvěřitelnou vitálností si jde z posledních sil za svým. Vzepřel se moci a chce to dotáhnout do konce, což by se v jeho pojetí dalo připodobnit ke spláchnutí do hajzlu. Sám Warren Ellis je v tom případě takový bojovník, který se snaží lidem otevřít oči. Zábavnou formou je vytrhnout z pasivity a letargie a současně jim dodat naději. I přesto, že je jistý neúspěch, má smysl některé skutky podstoupit už jenom z důvodu běžně známého jako vyšší princip.

Transmetropolitan je výtečný grafický román a to po všech stránkách. Ke všemu v sobě obsahuje nemalý prvek humánnosti. Neobjeví se zde žádní superhrdinové, ale padouši na jaké běžně narazíme na televizních obrazovkách. S úlisnou přitroublostí se usmívají, nosí černé obleky s kravatami a ustavičně zdůrazňují, jak je důležité, aby se obyčejným lidem vedlo špatně a nebo ještě pokud možno hůř. A proč? Kvůli hrstce psychopatických pomatenců, kteří se z nějakého ryze iracionálního důvodu potřebují topit v miliardách. Chtějí si kupovat letadla, možná státy a později se určitě dostane i na planety. Kolem této zlovůle se vlastně točí hlavní meritum všech doposud vyšlých dílů série, která některými svými částmi může možná působit rozkolísaně, ale jako celek utváří mimořádné dílo.

Leckterý soudobý beletrista by se mohl od Warrena Ellise inspirovat a to především v tom, jak psát atraktivně, ale současně i moudře. Nepoučuje, ale předkládá k náhledu mírně apokalypticky laděnými podobenstvími jak to je a kam to povede, pokud zůstaneme lhostejní.

„To by nemělo bejt moc těžký. Viděla jsem, jak si nás barman vomrk, když jsme přišli.“
„Já vím. Chvíli jsem si myslela, že si vydloubne voči a mrskne ti je na kozy.“
„Nech toho. To se mi stalo jednou při striptýzu. Lepěj.“
(Ellis, W. Transmetropolitan 8: Žalozpěv. Přel. D. Šmíd. BB art: Praha, 2013, s. 61)

Komiks Transmetropolitan 8: Žalozpěv vydalo nakladatelství BB art

il

il 

Aktuality

  • Duna potřetí

    Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.

    Číst dál...  
  • Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává

    Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení