Komiksy

Nekonečná ubohost fanatismu

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Fanatismus jakéhokoli směru je zhoubou. A z komiksové knihy Persepolis od autorky íránského původu Marjane Satrapiové vstávají v tomto ohledu vlasy hrůzou. Pokud tedy nejsme plešatí. Takto postiženým lidem se nabízí alternativa ve zvýšené intensitě pocení – kupříkladu.


kMožná není od věci reminiscence týkající se Mause od Arta Spiegelmana, kde jsou kromě traumatu přeživších popisovány děsuplné skutky, jichž se nacisti dopustili na tom, co máme tu čest nazývat civilizací. Zmátl a k nepříčetnosti svedl šašek s knírkem, jímž se paradoxně proslavil Charlie Chaplin, dav zoufalých a frustrovaných lidí, kteří přišli o práci a tudíž možnost výdělku a svět už je tak zařízený, že se na něm platí prakticky za všechno. Peníze a jejich nekritické zbožštění jsou bezesporu dalším druhem fanatismu.

Marjane Satrapiová nás seznamuje skrze autobiografické vzpomínky s fanatismem náboženského charakteru, kdy parta fundamentalistů si uzurpuje moc a uvrhne tak celou zemi o padesát a více let zpět. Jsou nastoleny zákony a pravidla neodbytně upomínající na skvělou a nadčasovou knihu 1984 od Georga Orwela a stran byrokratického aparátu pro změnu Hlavu XX. od Josepha Hellera.

Podstata tedy spočívá v omezování lidské svobody, kdy postup vládnoucí garnitury naprosto nerespektuje svobodnou volbu jedince. Vidí jen dav. Nikdo se nesmí odlišovat. Vše je sterilně unifikované. A za jakékoli vzepření se těmto nesmyslným a do obludné absurdity vyhnaným normám hrozí trest nejvyšší, eventuelně ještě tak mnohaletý – někdy i definitivně – pobyt v pracovním táboře. Nejvíce zpopularizované jsou patrně ty ruské, o což se zasloužil hlavně Alexandr Solženicyn a to konkrétně svým obsáhlým dílem nazvaným Souostroví Gulag.

Marjane Satrapiová prožila poměrně spokojené a radostné dětství, ale už záhy do jejího života vstoupila válka. Což byla po převzetí moci náboženskými fundamentalisty pro obyčejné lidi další strašlivá rána. Už třináctiletí chlapci měli zakázáno vycestovat ze země kvůli tomu, že o pár let později vedly jejich kroky na frontu.

Rodiče byli tak zoufalí, že pokud se nacházeli v situaci, že si to mohli dovolit, posílali své potomky do zahraničí a to přesto, že tam, podobně jako Marjane, mohli skončit jako zcela bezprizorní na ulici. Přitom se musí vyrovnávat s předsudky, kdy snad každý Arab je pomalu brán za potenciálního teroristu. Ale jde i o rasismus jako takový a vůbec odlišnost.

Persepolis, jež byla ostatně i zfilmována, je velmi poučná kniha, v níž jsme mimo jiné svědky vývoje skutečné osobnosti, jakou se Marjane Satrapiová, která se úspěšně etablovala ve Francii, bezesporu jeví. Jde o velmi lidský příběh a to právě proto, že vyvěrá z reálných událostí, byť samozřejmě transformovaných autorskou licencí. Ale to je jaksi pochopitelné.

„Ale Julie, co to děláš, ty si na to místo dáváš voňavku?
„‚To místo‘ se nějak jmenuje. Pohlaví, kundička, dírka, francouzsky Minou…“
„Minou? Tak se jmenuje moje teta.“
„Ta se má.“
„A navíc Minú znamená persky ráj.“
„Pánové! Vítám vás v ráji.
(Satrapiová, M. Persopolis. Přel. R. Podaný. BB art: Praha, 2013, s. 187.)

Komiks Persepolis vydalo nakladatelství BB art

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení