
Japonská manga Bleach útočí na české čtenáře
- Komiksy
- Vytvořeno 7. 12. 2012 2:00
- Autor: Zuzana Stejskalová

Nakladatelství Crew se rozhodlo obohatit český komiksový trh o novou japonskou mangu. Po legendárních sériích Plačící drak, Naruto a Death Note je to strhující příběh Bleach s duchařskou tematikou, který si získal nesmírnou popularitu. Dosud bylo prodáno 72 000 000 výtisků tohoto komiksu, vznikl podle něj animovaný seriál, dokonce i čtyři celosvětové filmy a sedm rockových muzikálů.
V dnešní recenzi bych vás ráda seznámila s prvním dílem tohoto komiksu, jenž nese podnázev The death and the strawberry. Anglický název prvního dílu vás možná překvapí. Vaše obavy z neporozumění anglickému textu jsou však zbytečné; manga skutečně vychází v českém překladu, kterého se ujala Anna Křivánková (a musím říci, že se s ním poprala velice dobře). Anglické názvy jednotlivých dílů i kapitol si v případě Bleache vynutil původní jazyk knihy. Hlavní postavy se v ní rádi obklopují anglickými slovíčky, a tak by jejich překlad mohl být až přílišným zásahem do autorského stylu. Přesto je možná nepřeložení těchto částí na škodu, protože někteří lidé neznalí angličtiny nemusí pochopit, k čemu se tyto názvy vztahují (např. že podnázev prvního dílu je spjat se samotným leitmotivem smrti). Problém s nepřeložením anglicismů nastává i při užívání samotného názvu komiksové série, kdy jsou např. recenzenti, včetně mě, v úzkých, jak vůbec skloňovat slovo Bleach.
Konec steskům, přesuňme se raději k ději. Hlavním hrdinou je patnáctiletý středoškolák Ičigo Kurosaki, jenž je obdařen dvěma zvláštními schopnostmi. Především se rád bije, což by zase nic tak zvláštního nebylo, až na to, že je v tom skutečně dobrý. A zadruhé, což vás už možná překvapí, vidí duchy. Díky tomuto „daru“ se stane sběračem duší, který má za úkol vyhledávat a následně zabít zlé duchy zvané Hollows. Ti totiž napadají a požírají živé lidi i mrtvé duše, dokonce si jednoho dne troufnou na Ičigovu rodinu, což ho samozřejmě nenechá chladným. Čtenář postupně sleduje, jak se Ičigo smiřuje se svým novým úkolem a jaký má dopad na jeho soukromý život.
Svou tematikou je Bleach blízký Zápisníku smrti, a to jak hlavním motivem smrti, tak věkem hlavních postav z řad teenagerů. Obě mangy jsou však originální, hlavní dějová zápletka je zcela odlišná, takže se nemusíte bát recyklace stejného příběhu. Bleach se navíc od Zápisníku liší vyšší mírou nadsázky, například při popisu vztahů panujících mezi členy Ičigovy rodiny. Musím se přiznat, že zde jsem poněkud váhala, zda autor myslí vážně, že by otec vítal svého syna vždy kopancem, fackou nebo přinejmenším sprostou nadávkou, nicméně mladí čtenáři mohou toto brát jako vtipné scénky, zvláště když si syn nenechá nic líbit a otcovi oplácí stejnou mincí; je však diskutabilní, zda v tom případě doporučovat komiks mladým čtenářům, a to z výchovného hlediska.
Manga je originální i po výtvarné stránce. Kresby jsou černobílé, místy neumělé. Na rozdíl od líbivých malůvek s krásně vypadajícími hrdiny tu autor občas připustí hranatější tvary v obličeji nebo zastřenější tahy, z nichž občas nelze vyčíst, co přesně má být na obrázku znázorněno. Český čtenář snad ocení další zvláštnost tohoto komiksu, která je vlastně typickou záležitostí mang, a to čtení komiksu zprava doleva a navíc od konce knihy.
První díl je příslibem zajímavého čtení, v němž se čtenář může poučit o autorově vizi světa rozděleného na svět živých a mrtvých, jež se prolínají. Snad nám v druhém dílu poodhalí více o fungování tzv. Soul Society a nechá nahlédnout do pravidel, jimiž se musí řídit sběrači duší.
Komiks Bleach 1: The death and the strawberry vydalo nakladatelství Crew
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...