Komiksy

Groteska supersíly

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
superman

Marku Millarovi se podařil husarský kousek. Jeho verze příběhu o chlapci z planety Krypton nesoucí název SUPERMAN: Rudá hvězda se dá chápat jako mnohovrstevnatá mozaika jemných nuancí žánru spadajícího do kolonky sci-fi, konkrétně pak média známého jako comics, kdy čerpá a přetváří klasické představitele jakými je Batman, Green Lantern, či Wonder women.



knihaTo, že Millarův Superman, hrdina s nadlidskými schopnostmi a mesiášským komplexem, byl vychován v jednom blíže neurčitém JZD tehdejšího Sovětského svazu napovídá tomu, že jde o svébytnou parodii, ale není tomu tak výhradně, autor rozehrává poměrně spletitou hru, v níž zavádí čtenáře do světa, v němž zaujímá dominantní postavení komunismus.

Svým způsobem nám představuje Millar svůj pohled na reálnou možnost utopie a souběžně s tím nás nepřestává ohromovat svým, místy až černým, humorem. Nic nám neulehčuje a jeho vyprávění disponuje hned několika úrovněmi, jež se slijí jako pramínky vody v jednolité koryto řeky Pointy. Souběžně s tím ho však lze považovat i za hold původnímu Supermanovi od Jerry Siegela a Joea Shustera.

USA zpodobňuje jako zemi zla a rozkladu. Supervelmoc, která se nepoučila z historie a přerostla sebe samu. V tomto ohledu vychází scénárista ze skutečnosti. Soudobá Amerika až příliš nápadně připomíná starověký Řím a ten, jak známo, skončil nevalně. Jestliže jeho zkáze napomohly nadměrné dávky olova, jak nás na tento poměrně neznámý fakt upozorňuje ve své eseji věnované pepři italský historik Carlo M. Cipolla, tak v jejím případě půjde o přetučnělost plynoucí z konzumního stylu fast foodů, v nichž nabízejí namísto normálního jídla kalorické bomby. Lidé bobtnají div nepraskají ve švech. Přibývá kardiaků a případů mrtvic, jenž se nevyhýbají už ani těm, jež doposud nepřekonali hranici třiceti let.

V Supermanovi Marka Millara je vůči původní verzi všechno jaksi roztomilým způsobem naruby, o čemž svědčí, že kupříkladu taková Lois Laneová, reportérka deníku Daily Planet, je manželkou Lexe Luthora, který má za úkol vymyslet zbraň, jež by Supermana dokázala jednou provždy zlikvidovat.

Lex Luthor se nedá hodnotit jako vyloženě negativní postava. A to samé se dá říci o jeho protějšku Supermanovi, byť v opačném slova smyslu. Oba prakticky usilují o jediné a to sice, aby lidem bylo dobře. Aby vládl zákon se spravedlností, nevyskytovaly se hladomory a každý měl práci a střechu nad hlavou.

Luthor neváhá za tím účelem obětovat životy desítek miliónů lidí, Superman na druhou stranu dělá ze svých odpůrců – za aplikace „lobotomie“ – poslušné roboty. Díky svým schopnostem však vytváří v podstatě policejní stát. Prakticky před ním neexistuje soukromí. Vidí a slyší vše, co není chráněno speciální olověnou bariérou, čímž dosahuje nepříznivého efektu vyvolávajícího v lidech paranoidní stavy a od nich to už není daleko k anarchii a destrukci.

Kdyby nás zajímalo o čem Millarův comics vypovídá především, pak by se dalo konstatovat, že o nenaplnění ideálu, jehož chtějí dosáhnout jak Luthor, tak i Superman. Jakoby existovala osudová předurčenost k tomu, že člověk se narodil hlavně proto, aby trpěl. Veskrze však toto dílko vyznívá pozitivním dojmem a jsem si jistý, že každého, kdo si k němu najde cestu, pobaví.

„Momentíček, mladý muži. Jen vypnu tento přenosný magnetofon, který jsem navrhl ráno na toaletě.
Učím se urdštinu, abych si zaměstnal mysl, zatímco čtu a hraji šachy s opičkami. Předpokládám, že jste agent James Olsen?“

(Millar, M. SUPERMAN: Rudá hvězda. Přel. D. Antonín. BB art: Praha 2012, s. 14)

Knihu SUPERMAN: Rudá hvězda vydalo nakladatelství BB art

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení