
Apokalypsa a naděje
- Komiksy
- Vytvořeno 22. 6. 2012 2:00
- Autor: Petr Měrka


Je obrovská škoda, že tento comics není barevný. Sugestivní dojem snové halucinace by tak byl dokonalý. Neb o co jiného se může jednat, než o zlý sen… Míním tím konkrétně soudobý svět a jeho další vývoj.
Petr nám nabízí jednu z možných variant, kam až by to jednoho dne mohlo dospět. Jeho vize však nepostrádá náznak dětské naivity.
Svým pojetím jde o dílo značně progresivní. Využívající četných zkratek a náčrtů doprovozených vysvětlivkami v anglickém jazyce. A zde se vyskytne má druhá a poslední výtka. Týká se plynulosti vyprávění, které se občas díky podobným popisům jakoby zadrhává. Nejedná se však o žádný výrazný handicap a příběhu jako takovému to na atraktivnosti ani jeho spádu nikterak závažněji neubírá.
Petr zvolil žánr, který se pohybuje na poli science fiction. Obsahem a poselstvím však kooperuje s vývojem soudobého dění, jež nás směřuje kamsi do ontologické propasti. Člověk jakoby ztratil víru v dobro a lásku. Namísto toho se soustředí výhradně na nenasytnou hamižnost. Hrozí mu, že se zalkne sebou samým. Jeho přístup k bližním a planetě vůbec je mimořádně necitlivý a brutální. Potřebujeme válku, či přírodní katastrofu nedozírných následků, abychom se odtrhli od našich malicherných ctižádostí, jež nás minutu po minutě den co den užírají, činí lhostejnými k zákonům kauzality a slepě ženou do náruče frustrace a bezmezné marnosti.
Svým způsobem se jedná o retrospektivu, ale naruby. Civilizace je z valné většiny vyhubena a ti co zůstali, zmutovali a navrátili se do éry „pravěku“. Deviator nalézající se na prahu nesmrtelnosti, disponuje mesiášským komplexem a svým způsobem je odtržený od reality. Chce spasit nespasitelné – tedy bytost obtíženou tak řečeným Kainovým znamením.
Jisté srovnání můžeme objevit v historické postavě Adolfa Hitlera. On i výše zmíněný literární představitel jsou fanatici posedlí megalomanií. Trpí psychopatií a svým vnímáním jsou uvízlí v bludu. I za cenu životů stovek miliónů lidí oplývají usilovnou snahou realizovat svůj ďábelský plán upgradovat inteligentní formu, která je dávno překonaná a tudíž by měla být nahrazena novou, mnohem vyspělejší… Snad patrně za účelem dosažení stavu fungující utopie.
Degenerujeme. Ocitli jsme se v pasti konzumního způsobu života. Petr Korunka se nás snaží na toto upozornit. Ne však s mravokárnou suchopárností, nýbrž s humorně laděnou hravostí, čímž ovšem nepostrádá svoji odůvodněnou naléhavost.
Konec druhého dílu zůstává dráždivě otevřen, okořeněn napínavým tajemnem nad tím, co bude následovat ve finálním pokračování.
„Lidé, jako tupá masa, donekonečna sledují primitivní pořady. Čtou bulvár a hledají ‚zábavu‘ na internetu. Něco složitějšího nemá šanci – je to náročné a skoro nikoho to nezajímá.
Nakonec vznikne stádo, které vůbec není schopno analyzovat, co se mu předkládá. Všemu uvěří. Na nic se neptají, jsou jako loutky.
A nitkama tahaj ty nahoře…“
(Korunka, P. RADIATOR A RECYKLATOR 2: Restart lidstva. Labyrint: Praha, 2012, s. 7 až 8.)
Knihu RADIATOR A RECYKLATOR 2: Restart lidstva vydalo nakladatelství Labyrint
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...