Komiksy

V područí šílenství zla

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
bazina

Magický a mysteriózní Alan Moore opět nezklamal a Bažináč: Prokletí je toho důkazem. Sám autor pak svým zjevem, hlavně z mladších dob, připomíná díky své mimořádně husté kštici dlouhých vlasů a vousů učiněného ďábla.



knihaPostavu prapodivné bytosti, jakou elementál Bažináč bezesporu je a jež je de facto bizarní rostlinou, přivedli k životu Len Wein a Berni Wrightson. U Moora si můžeme dovolit konstatovat, že ji pak dotáhl k naprosté dramatické dokonalosti.

Moore má velmi zvláštní styl vyprávění, při jehož četbě vám neodbytně vytane na mysli slovo metafyzika. Svým pomalým, až mírně rozvláčným tempem se jakoby dotýká samotné podstaty jsoucna.

Jednotlivé příběhy knihy, spadající do žánru tak zvané americké gotiky, vás vtáhnou do nebývalé hloubky lidské duše, kdy člověku kolikrát nezbývá než tápat a potýkat se s mocnými a především naprosto nevypočitatelnými projevy nevědomí. Moore nejen že dokáže navodit až téměř hmatatelně sugestivní děs, u čehož bazíruje na hraně lepkavě slizkého hnusu, ale navíc ve vás vyvolá cosi jenom těžko pojmenovatelného. Podivnou abstraktní emoci, která vám navodí reminiscenci čehosi až veskrze transcendentního.

Jednotlivé povídky pojí Zlo, jež pramení, podobně jako u velmistra hororového žánru H. P. Lovecrafta, z blíže neidentifikovatelného zdroje. Svým způsobem jde o sled tragických událostí, které obestírá tripoidní atmosféra prodchnutá četnými halucinacemi. Dějí se hrůzné události, zpravidla zakončené smrtí, jíž předchází nervy drásající napětí a nemalé fyzické utrpení.

Setkáme se se zmutovanou kreaturou dělníka, jenž se živí radioaktivním odpadem, s upíry, vlkodlaky i zombiemi, nicméně Mooreovi se daří nezabřednout do žádných otřepaných klišé. Světu, jemuž dominuje Bažináč, jež je schopen regenerace i po zániku své hmotné schránky, což mu dokonce dovoluje se znovuzrodit prakticky kdekoli na planetě Zemi, vdechl svébytný a navýsost originální esprit, a to samé se týká konstrukce jednotlivých příběhů. Asi nejpatrnější to je hned v první povídce nazvané Nukeface v řeči dokumentů, kdy využívá zdánlivě nahodilých novinových útržků, které však jako celek dávají vzniknout mozaice vypovídající o katastrofě srovnatelné s tou černobylskou.

Jednotlivé protagonisty zachvacuje temnota, která jim buď přivodí zkázu, anebo je přetvoří ve své poslušné loutky. Na pozadí všeho se pak zjevuje tajemný John Constantine, jehož motivy jsou nanejvýš nezřetelné, podobně jako cíle jeho snah. Prezentuje se jako zručný manipulátor a využívá Bažináče a jeho schopností k eliminaci projevů Zla, které se snad chystá rozpoutat samotnou apokalypsu.

Pro knihu je též příznačný neskonalý smutek, jakoby se samotná realita poddávala čiré beznaději a následnému procesu rozkladu.

Nezbývá než konstatovat, že se v případě Bažináče: Prokletí jedná o mimořádně kvalitní literaturu, která má bezesporu naději vás nejen zaujmout, ale přímo vám učarovat.

„Kráčím… hnusnou krajinou.
Hnusnou krajinou, kterou neznám.
Sním.
Ale… v čím snu jsem se to ocitl?
A kde jsou všichni lidé?
Tady…
se něco stalo.
Něco jasného a hnusného políbilo svět…
…a zanechalo tu modrou šmouhu… po rtěnce.
Půda zhořkla…
A všechno, co roste, roste špatně.“
(Moore, A. Bažináč: Prokletí. Přel. V. Janiš. BB art: Praha, 2011, s. 15 až 16)

Knihu Bažináč: Prokletí vydalo nakladatelství BB art

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení