Komiksy

Scott McCloud: Jak rozumět komiksu

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Komiks je bez hranic a úžasný. To je první informace, které se nám dostane po otevření McCloudova díla. Tato fascinace čiší z každé další strany a snadno se přenese i na samotného čtenáře, pokud ke komiksovému umění přistupuje už od počátku nepředpojatě. A pokud hovořím o "komiksovém umění", není to náhodné. Scott McCloud si vytýčil nelehký úkol, definovat komiks jako svébytné médium.



knihaDíky McLuhanově teorii zpětného zrcátka už několik desetiletí víme, že každé nové médium je reflektováno prizmatem těch starších. Stejně tak komiks, který je často mylně zařazován jako literární žánr či výtvarný směr. Samozřejmě není těžké dokázat opak. Stačí poukázat na skutečnost, že stejně široký rozptyl žánrů a stylů jako literatura může obsáhnout samo komiksové médium. Ovšem dostat tuto skutečnost do povědomí odborné i laické veřejnosti, to je věc jiná. A přesně o to se autor pokusil. Právě v tom tkví síla i slabina jeho opusu.

Protože byl McCloud na tomto poli prvním (nepočítáme-li u nás nevydanou studii Willa Eisnera, která ovšem nepostihuje celou šíři problematiky, ale zabývá se "grafickým románem" pouze jako sekvenčním uměním), nemůžeme očekávat průvodce ucelenou teorií a dostává se nám tak do rukou pouze kniha, mapující nejzákladnější znaky, které komiks tvoří.

Zdálo by se, že tento průvodce vysvětluje až příliš elementární věci, jenže pokud se v první kapitole dozvíme, že "komiks je záměrná juxtaponovaná sekvence kreslených a jiných obrazů, určená ke sdělování informací nebo vyvolání estetického prožitku", můžeme si být jistí, že se nejedná o exhibici autorova slovníku, nýbrž o skutečně první definici komiksu. Na dalších stranách se pak věnuje všem podstatným stránkám tohoto umění jako je význam karikatury, meziobrázkové mezery, časového rámce, linky i barvy, písma a slov. Svá tvrzení opírá o kontinuitu historického vývoje (tendence v soudobém malířství a dalších druzích umění).

McCloud aplikuje na komiks již známé teorie z pole sémiotiky, literární vědy, výtvarného umění a psychologie. Neváhá popsat čtenáři míru extenze smyslů prostřednictvím komiksového média a popularizovat tak oblasti považované za nepopularizovatené. V tomto pohledu se částečně podobá Umbertu Ecovi. Za shodný rys můžeme považovat zejména přístupnost jazyka, jímž jsou nám odborná fakta podávána, aniž by prezentované  myšlenky myšlenky ztrácely hloubku. Vše navíc podpořeno sdělností komiksové formy. Zde se dostáváme k podstatnému detailu, který jsem doposud nezmínil. Jak rozumět komiksu je skutečně komiksovou knihou. Není to však nijak překvapivé. Pokud autor tvrdí, že se jedná o svéprávné médium, které může být stejně sdělné a obsahově rozmanité jako jeho předchůdci, je forma komiksu v zásadě nutností. Navíc v tom můžeme vycítit jisté ironické gesto vůči těm, kteří stále pohlížejí na grafické knihy s despektem.

V celkovém hodnocení považuji české vydání Understanding comics za podstatný přínos pro teorii literatury i umění jako takového a je poměrně ostudné, že český překlad vychází v patnáctiletém odstupu od amerického vydání. Nicméně několik výhrad by se přeci jen našlo. V některých ohledech jde kniha málo do hloubky rozebírané problematiky, což je možné přičíst i faktu, že u nás nebyla publikována dvě volná pokračování (Reinventing Comics a Making Comics). I přesto je však zjevné, že autor spotřebuje mnoho prostoru, aby dokázal, že je komiks umění, namísto toho, aby ho jako hotové umění už rozebíral, čímž vlastně kráčí proti svému zamýšlenému cíli. Nadto se McCloud neustále vrací k již řečenému, aby čtenář nezapomněl fakta předestřená v předchozích kapitolách, což je místy únavné. Také kniha v některých případech spotřebuje množství stran k vysvětlení něčeho velmi prostého (kapitola o pohybu). Zcela zbytečný je pak oddíl "Šest kroků" kde se rozebírá motivace komiksových kreslířů. Ve vší obecnosti se stejný motivační cyklus dá vztáhnout k autorům jakéhokoli druhu umění a ani v jejich případě bychom se nedozvěděli vlastně nic zvláštního.

Na závěr bych snad dodal, že Jak rozumět komiksu je studie teoretická, nikoli dějinná. Historie grafického románu zde slouží pouze jako dokladový materiál a tvoří okrajovou stránku celého obsahu. Na druhou stranu se alespoň nedopouští významných faktických nepřesností, které jsou přičítány nedávno vydané Krumlově publikaci Comics: Stručné dějiny.

Nejlepší vizitku pak tvoří pochvalné reakce předních světových umělců. Jeden z nejuznávanějších současných komiksových autorů, Neil Gaiman prohlásil, že Jak rozumět komiksu je "jednoduše nejlepší kniha o komiksu". Podobně se vyjádřili i Alan Moore (zřejmě první autor, který dodal tomuto médiu skutečnou hloubku a obsahovou závažnost), či Art Spiegelman, který svým fascinujícím Mausem dokázal, že je komiks vhodný i k otevírání tak závažných témat jako je holocaust.

Knihu Jak rozumět komiksu vydalo nakladatelství BB art

 

Soutěže

Aktuality

  • Svět knihy po dvacáté čtvrté očima mladého knihomola

    Svět knihy – to je mezinárodní knižní veletrh a literární festival, který si nenechá uniknout žádný milovník literatury.  Festival se každoročně odehrává v prostorách a v přilehlém okolí pražského holešovského výstaviště. Letošní 24. ročník odstartoval ve čtvrtek 10. května a trval až do nedělního odpoledne. Za symbolických 120 korun jste se mohli ponořit do světa knih a komiksů.

    Číst dál...  
  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení