Komiksy

Grandville, paropunkový román v obrazech

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Bryan Talbot je uznávaný britský autor, který má na svém kontě již několik románů v obrazech. Mezi nimi to je Dobrodružství Luthera Arkwrighta, pokračování Srdce Impéria aneb odkaz Luthera Arkwrighta a Pohádka o zlobivé kryse. Všechna tato díla u nás vydalo nakladatelství Comics Centrum, které mělo i tu čest uvést vůbec ve světové premiéře Talbotův zatím poslední román, a to Grandville.



komiksUž první stránky tohoto komiksu vás zavedou do světa paropunkové fantazie. Po krátkém, avšak strhujícím prologu se dozvídáte, že bylo nalezeno tělo jakého Raymonda Leigh-Vydry. Podle policie šlo o sebevraždu, což však zády vyvrátí detektiv inspektor LeBrock ze Scotland Yardu. Ten se spolu se svým asistentem Krysmyší vydají na stopu vedoucí do Grandville, tedy do Paříže.

Paříž je tu představena jako největší město světa a zároveň jeho hlavní stoka. Není tedy divu, že tu naleznete řadu nevěstinců s vilnými společnicemi, špinavých uliček obývaných nebezpečnými individui či drogových doupat. To je však jen špetka onoho „zla“, které trápí svět od jeho počátků. Hlavní stopa totiž vede na mnohem vyšší místa, a to k některým vládním představitelům či nejvyšším duchovním hodnostářům. Ano, možná už tušíte, že za zde vyšetřovaným zločinem budou stát mocní lidé, a to dokonce až ti nejmocnější... A LeBrock bude muset čelit velikému nebezpečí, pokud bude chtít odhalit konspirační spiknutí.

Na první pohled by se vám mohlo zdát, že jde o vcelku obyčejný detektivní příběh napsaný po vzoru Arthura Conana Doyla. Je sice pravda, že se Talbot přiznává k inspirování se právě tímto mistrem detektivních příběhů, avšak jeho hlavní inspirací byl tentokrát francouzský karikaturista Jean Isidor Gérard, vystupující pod pseudonymem J. J. Grandville, a Albert Robida, francouzský výtvarník, jenž se proslavil především díky svým ilustracím sci-fi románů. Jméno obou výtvarníků se objeví přímo v Talbotově díle – Gérardovo v názvu komiksu a Robidovo v názvu věže, která bude hrát v příběhu důležitou roli.

Komiks Grandville lze označit za vědecko-romantický thriller (to hlásá i anotace na obálce komiksu). Odehrává se totiž ke konci 19. století, o čemž vypovídají kulisy příběhu i oblečení jednotlivých postav. Před čtenářem ožívá historie, ovšem poněkud upravená. Talbotovi sice slouží jako základ skutečné dějinné události (například napoleonské války, velká francouzská revoluce), nakládá s nimi však velice volně. Tak se nemůžete divit, že je do kulis konce 19. století zasazena celá řada futuristických vynálezů, od nejmodernějších samopalů až po zcela funkční roboty.

Čím se však od skutečného světa onen Talbotův nejvíce liší (a to zjistíte hned při prohlédnutí obálky), jsou samotné hlavní postavy. Grandville obývají nikoliv lidé, ale zvířata. LeBrock je tedy ve skutečnosti jezevec, Leigh-Vydra je samozřejmě vydra a takový Napoleon je, jak jinak, lev. Ovšem lidé se v příběhu okrajově objeví také, a to v ne příliš lichotivé úloze: „Francouzi jim říkají „knedlíci“. Jsou to nekvalifikovaní pracovníci. Do Británie se nikdy nedostali. Nemají právo dostat pas. Je to nějaký druh holých šimpanzů, kteří se vyvinuli ve městě Angoulême, nedaleko Bordeaux.“

Užití zvířecích hrdinů spolu se silnou kritikou politických poměrů řadě čtenáři připomene dílo George Orwella Farma zvířat. Grandville tak lze označit za politickou satiru, v níž autor na pozadí alternativních dějin 19. století kritizuje nešvary současného světa, především korupci. Mimo to naleznete v díle řadu narážek na současné dění, například na teroristické útoky (objeví se tu i motiv amerických Dvojčat, i když zde půjde pouze o jednu věž) a na davovou hysterii spojenou se strachem z dalších atentátů.

Grandville je ojedinělým dílem, které by nemělo chybět v knihovničce žádného milovníka kvalitních komiksů, jejichž autoři se nebojí experimentovat a propojovat prvky různých žánrů.

Nesmím opomenout ani vynikající překlad z angličtiny, kterého se skvěle zhostil Jan Kantůrek.

Kniha vychází ve dvou verzích: sběratelská verze s kvalitním plátěným potahem a s vloženým plakátem za 599,- Kč a brožované za 299,- Kč.

 


Komiks Grandville vydalo Comics Centrum

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení