Komiksy

Vesmírná odysea ve znamení paranoie

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
rybar

Comics LUPUS: volume 1 švýcarského tvůrce Frederika Peeterse (*1974) spadá žánrově do oblasti science fiction. Je vyveden striktně černobíle, což ovšem může být i na závadu. A u některých pasáží je to vyložená škoda. Už jenom z důvodu, že se výrazná část děje odehrává v kosmu a že čtenář nebo také „divák“ grafického příběhu by jistě nepohrdl pohledem na tu omamně čarokrásnou nádheru.



knihaPodobně je tomu i na planetě Norad, kam zamíří naši dva hlavní hrdinové. Kudrnatý a gigantickými kotletami vybavený mentální anorektik Lupus a jeho kamarád z dětských let Tony, obdařený nebývale hustou pleší a knírem, za nějž by se nemusel stydět ani takový Friedrich Nietzsche, jenž podobným, na mrože upomínajícím doplňkům vizáže, holdoval v míře nebývalé, až ostentativní.

Jejich loď se podobá otevřené plechovce od sardinek. Důvod jejich návštěvy průmyslem zdevastované planety, na níž nerostou prakticky žádné stromy, je obyčejné rybaření v moři neředěné žíraviny, kde se prohánějí prehistorické příšery obestřené bájemi a pověstmi, leč svým výskytem jsou nanejvýš reálné. Samozřejmě nemůže chybět pěkná zásobička psychedelických narkotik, doprovázená nezřízenou konzumací lihových nápojů.

Příběh se zpočátku odvíjí velmi klidně a nevzrušeně. Všechno je v nejlepším pořádku až do doby, než se v začouzené špeluňce potkají se záhadnou, tajuplnou a uhrančivě atraktivní Sanou. Od toho okamžiku už není nic takové jako dřív a svět dvou starých přátel se bortí jako domeček z karet.

Rozehrává se mezi nimi podivné psychické napětí. Atmosféra houstne. Nervy obou mužů se ocitají v kýblu. Do toho lov mega obludy a návštěva ozbrojené bytosti, která si přijíždí pro Sanu. Ta se snaží uniknout, ale kdoví vlastně před čím? To se samozřejmě nelíbí jejímu mocnému a bohatému otci. Tony umírá a autor nechává čtenáře nemilosrdně v očekávání dalšího děje. Bohužel, příběh má otevřený konec. Vše spočívá v pouhém načrtnutí čehosi až zlověstného a tíživě melancholického. Otřásá námi zvědavost, nám však nezbývá, než vyčkat osudného dne, kdy nakladatelství Sýpka přijde s pokračováním této tetralogie.

Comics Frederika Peeterse je veskrze autorským počinem. To jest, píše si jak scénář, tak umně zastane i kresbu, která je hojně zkratkovitá, nepostrádá akci ani vtip a je založená na výrazném kontrastu velkých bílých ploch s podobně laděnými plochami černými. Což občas může hlavním protagonistům příběhu dodat až psychotického výrazu.

Oproti comicsům americké provenience je evropský comics daleko méně zatížen superhrdiny či sprostými vrahy, ale mnohem více se zaobírá lidskou duší a rozpolceností nitra. A ani v Lupusovi nechybí potřebná dávka snovosti, pochyb a spousty položených otázek, jež se dotýkají svojí podstatou samotné existence. A mně nezbývá, než vám jeho přečtení doporučit.

Zeptal jsem se jí, proč se pořád tváří tak smutně… Dokonce když se smála, cítil jsem ten její smutek… Řekla, že má tendenci cítit se jako černá díra, jako obrovská koule antihmoty… Měl jsem ji tehdy lépe poslouchat a věřit jí, místo toho přihlouplého usmívání…
(Peeters, F.: LUPUS: volume 1. Přel. S. Kolářová-Majtnerová, T. Chlud. Sýpka: Praha 2010, s. 19.)

Komiks LUPUS: volume 1 vydalo nakladatelství Sýpka

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení