Komiksy

Genocida ve znamení kříže

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
hlava

„Poslyšte, neviděl jsem to na vlastní oči, ale prý došlo k strašným jatkám. Masakrují tam Palestince. Vyvážejí prý lidi ven v náklaďácích, do prsou jim vyřezávají kříže.“ (Folman, A. Valčík s Bašírem. Přel. V. Janiš. BB art: Praha, 2010, s. 105)



knihaZmiňované vyhlazení se týká táborů Sabra a Šatílá, které se nacházely v oblasti Bejrútu – hlavního města Libanonu, kde proběhl v 80. letech 20. století jeden z mnoha válečných konfliktů mezi Židy a Araby.
Tíživě melancholická atmosféra hororového snu plného hrůzných bestialit nás vtáhne do magického světa traumatizované psychiky člověka, který se v roce 1982 zúčastnil tak zvané První libanonské války a 20 let poté se z hloubi jeho nevědomí vynoří fantasmata obtížená výčitkami svědomí a syndromu veteránů.
Ten člověk každou noc prožívá peklo. Svěří se s ním svému příteli, scénáristovi, který byl také přímým aktérem těchto bojů.
Příběh je vyprávěn retrospektivně a pomocí psychoanalytických postupů. Významnou úlohu v něm hrají sny a halucinace. Ale taková je naše snadno ošidná lidská mysl.
Ari Folman navštěvuje své různé druhy z té doby a pomocí konfrontace se snaží odblokovat své vzpomínky zasunuté hluboko do sféry mozku, kde jsou skryty a uzamčeny.

Svým pojetím a tématikou odkazuje Valčík s Bašírem na geniální Maus od Arta Spiegelmana, který se zabývá holocaustem, jen s tím rozdílem, že své paměti svěřuje otec synovi, jenž se snaží vyrovnat se sebevraždou své matky.
Tento comics je odvozen od stejnojmenné filmové předlohy. Podstatnou složkou ve filmu hraje depresivně skličující hudba. Výtvarná stránka využívá identického postupu jako v Temném obraze s Keanu Reevesem v hlavní roli podle knihy Philipa K. Dicka. Skutečné reálie a herci jsou dodatečně překrytí animací, což mnohonásobně rozšiřuje spektrum práce s vizuálnem. A obdobně je to i u comicsové podoby, která je pojata téměř až s fotografickou přesností.

„Popravdě řečeno, bylo to pro mě důležité z jednoho prostého důvodu. Vždycky jsem měl pocit, že všichni kolem mě šukají jako králíci, zatímco já byl ten  inťoš, co vyhrává všechny ty šachové turnaje.“ (Folman, A. Valčík s Bašírem. Op. cit., s. 22)

Ve válkách bojují děti v uniformách a umírají především bezbranní civilisté. Jinak tomu není v Afghánistánu a nebo v Africe, kde kromě toho mají potíže s hladomorem a četností infekčních onemocnění.
Strach a šílenství nutí vystresované děti v uniformách – mnohým z nich bylo sotva 19 let – zabíjet a střílet na všechno, co se jen pohne. Zahyne muž na oslu nebo rodinka v modrém mercedesu. Smrt si nevybírá a nečiní rozdíly.
Válka jako piknik. Děti v uniformách dovádí na pláži u moře a opodál vybuchují tanky, letadla shazují bomby a vzduchem létají dělostřelecké granáty.
Papaláši snídají v bezpečí, zvednou sluchátko telefonu a vyšlou děti v uniformách lovit teroristy. A těmi jsou ještě menší děti než oni. Přes rameno bazuku, rozsévají smrt před sebou. Náhle skoseni milióny kulek tak, že jejich ostatky připomínají krvavou kaši, kterou nelze identifikovat.
Lidé umírají, ale život jde dál. V příběhu je zakomponovaná láska i porno, na něž se dívá velící důstojník v luxusní vile na okraji města. A graduje bezcitným a maniakálním masakrem, který provedli Falangisté, katolíci, na bezbranných Palestincích v táborech poté, co jim zavraždili jejich vůdce, jenž byl pro ně idolem i sexuálním symbolem – Bašíra Džamáíla, presidenta.

„Byla to skládka, kam vodili Palestince na výslech. Pak je zavraždili. Bylo to tam jako v LSD tripu. Kusy těl Palestinců, které zabili, skladovali ve sklenicích naložené do formaldehydu. Byly tam ve sklenicích k vidění prsty, oči, na co si vzpomeneš.“

(Folman A. Valčík s Bašírem. Op. cit., s. 89)

Obdobně jako je tomu ve filmu, končí i comics autentickými fotografiemi, na nichž lze spatřit oběti jatek.

„Zašli jsme do úzké uličky, kam by se na šířku vešlo tak půldruhého člověka. Ta ulička byla až do výše prsou ucpaná mrtvolami mladíků. A pak mi to došlo: Díval jsem se na masakr.“
(Folman A. Valčík s Bašírem. Op. cit., s. 115)

Komiks Valčík s Bašírem vydalo nakladatelství BB art

 

Soutěže

Aktuality

  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  
  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení