Komiksy

Genocida ve znamení kříže

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
hlava

„Poslyšte, neviděl jsem to na vlastní oči, ale prý došlo k strašným jatkám. Masakrují tam Palestince. Vyvážejí prý lidi ven v náklaďácích, do prsou jim vyřezávají kříže.“ (Folman, A. Valčík s Bašírem. Přel. V. Janiš. BB art: Praha, 2010, s. 105)



knihaZmiňované vyhlazení se týká táborů Sabra a Šatílá, které se nacházely v oblasti Bejrútu – hlavního města Libanonu, kde proběhl v 80. letech 20. století jeden z mnoha válečných konfliktů mezi Židy a Araby.
Tíživě melancholická atmosféra hororového snu plného hrůzných bestialit nás vtáhne do magického světa traumatizované psychiky člověka, který se v roce 1982 zúčastnil tak zvané První libanonské války a 20 let poté se z hloubi jeho nevědomí vynoří fantasmata obtížená výčitkami svědomí a syndromu veteránů.
Ten člověk každou noc prožívá peklo. Svěří se s ním svému příteli, scénáristovi, který byl také přímým aktérem těchto bojů.
Příběh je vyprávěn retrospektivně a pomocí psychoanalytických postupů. Významnou úlohu v něm hrají sny a halucinace. Ale taková je naše snadno ošidná lidská mysl.
Ari Folman navštěvuje své různé druhy z té doby a pomocí konfrontace se snaží odblokovat své vzpomínky zasunuté hluboko do sféry mozku, kde jsou skryty a uzamčeny.

Svým pojetím a tématikou odkazuje Valčík s Bašírem na geniální Maus od Arta Spiegelmana, který se zabývá holocaustem, jen s tím rozdílem, že své paměti svěřuje otec synovi, jenž se snaží vyrovnat se sebevraždou své matky.
Tento comics je odvozen od stejnojmenné filmové předlohy. Podstatnou složkou ve filmu hraje depresivně skličující hudba. Výtvarná stránka využívá identického postupu jako v Temném obraze s Keanu Reevesem v hlavní roli podle knihy Philipa K. Dicka. Skutečné reálie a herci jsou dodatečně překrytí animací, což mnohonásobně rozšiřuje spektrum práce s vizuálnem. A obdobně je to i u comicsové podoby, která je pojata téměř až s fotografickou přesností.

„Popravdě řečeno, bylo to pro mě důležité z jednoho prostého důvodu. Vždycky jsem měl pocit, že všichni kolem mě šukají jako králíci, zatímco já byl ten  inťoš, co vyhrává všechny ty šachové turnaje.“ (Folman, A. Valčík s Bašírem. Op. cit., s. 22)

Ve válkách bojují děti v uniformách a umírají především bezbranní civilisté. Jinak tomu není v Afghánistánu a nebo v Africe, kde kromě toho mají potíže s hladomorem a četností infekčních onemocnění.
Strach a šílenství nutí vystresované děti v uniformách – mnohým z nich bylo sotva 19 let – zabíjet a střílet na všechno, co se jen pohne. Zahyne muž na oslu nebo rodinka v modrém mercedesu. Smrt si nevybírá a nečiní rozdíly.
Válka jako piknik. Děti v uniformách dovádí na pláži u moře a opodál vybuchují tanky, letadla shazují bomby a vzduchem létají dělostřelecké granáty.
Papaláši snídají v bezpečí, zvednou sluchátko telefonu a vyšlou děti v uniformách lovit teroristy. A těmi jsou ještě menší děti než oni. Přes rameno bazuku, rozsévají smrt před sebou. Náhle skoseni milióny kulek tak, že jejich ostatky připomínají krvavou kaši, kterou nelze identifikovat.
Lidé umírají, ale život jde dál. V příběhu je zakomponovaná láska i porno, na něž se dívá velící důstojník v luxusní vile na okraji města. A graduje bezcitným a maniakálním masakrem, který provedli Falangisté, katolíci, na bezbranných Palestincích v táborech poté, co jim zavraždili jejich vůdce, jenž byl pro ně idolem i sexuálním symbolem – Bašíra Džamáíla, presidenta.

„Byla to skládka, kam vodili Palestince na výslech. Pak je zavraždili. Bylo to tam jako v LSD tripu. Kusy těl Palestinců, které zabili, skladovali ve sklenicích naložené do formaldehydu. Byly tam ve sklenicích k vidění prsty, oči, na co si vzpomeneš.“

(Folman A. Valčík s Bašírem. Op. cit., s. 89)

Obdobně jako je tomu ve filmu, končí i comics autentickými fotografiemi, na nichž lze spatřit oběti jatek.

„Zašli jsme do úzké uličky, kam by se na šířku vešlo tak půldruhého člověka. Ta ulička byla až do výše prsou ucpaná mrtvolami mladíků. A pak mi to došlo: Díval jsem se na masakr.“
(Folman A. Valčík s Bašírem. Op. cit., s. 115)

Komiks Valčík s Bašírem vydalo nakladatelství BB art

 

Soutěže

Aktuality

  • Krátká přestávka

    Vážení čtenáři,

    čas prázdnin a dovolených je tady, léto, i když to občas tak nevypadá, také. Po roce různých omezení si někteří z nás konečně alespoň trochu užijí cestování, třeba jen v rámci naší republiky. Bylo by zbytečné zdůrazňovat, že i u nás jsou krásná místa. V této souvislosti mi dovolte vyhlásit krátkou přestávku ve zveřejňování recenzí, které pro vás už řadu let pravidelně připravujeme. Doufám, že nás po prázdninách čeká mnoho dalších krásných knih, které budou stát za zmínku, a hlavně že se podaří uskutečnit akce, které jsou s literaturou spojené, jako jsou třeba knižní veletrh v Havlíčkově Brodě či Svět knihy. 

    Těším se na opětovné shledání a vámi a věřím, že i přes tuto - určitě krátkou - odmlku nám zachováte svou přízeň. Přeji vám všem - čtenářům i redaktorům - krásné léto plné zážitků.

    Jiří Lojín

    Šéfredakor

     
  • Paseka se stěhuje do Karlína

    Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v  Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení