Knižní novinky

První kniha na klíč

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha

Smrt se nevyhne nikomu z nás. Proto se v lidských dějinách vyskytlo nemalé množství náboženských a filozofických názorů, které se snaží napovědět, co nás po smrti čeká. Roman G. Erös se ve svých povídkách věnuje právě tomuto tématu. Jeho příběhy přinášejí osudy obyčejných lidí žijících na různých místech světa a v odlišných společenských vrstvách, přesto je něco spojuje – na většinu z nich čeká blízká či daleká smrt.

 

knihaVšechny povídky jako kdyby tvořily jakousi spirálu. Ačkoli každá z nich vypráví o někom jiném, tvoří uzavřený celek, který textu dodává určitou přidanou hodnotu a vytváří z povídkové knihy román. Román plný zvratů, překvapivých momentů a nečekaných point vás uchopí a nepustí. V některém okamžiku jej možná odložíte, budete mít pocit, že víc už vědět vlastně nechcete, ale už za chvilku se knížka objeví ve vaší ruce a budete dál sledovat cestu jeho hrdinů. Tak moc se vám povídky a osudy v nich předestřené dostanou pod kůži.

Roman Erös se narodil v roce 1963 v Duchcově blízko Teplic, kde i vystudoval střední školu. Od maturity do dnešní doby vystřídal různá pracovní místa. Nabyté pracovní a životní zkušenosti ho neustále nutily literárně se k nim vracet. Věnoval se šuplíkové tvorbě. Psal povídky, novely, básničky a živil se i jako textař. Několik jeho písní dodnes hraje teplická rocková skupina Motorband. Svou prvotinou Cadik (2007) zaujal v roce 2008 Akademii literatury české a získal za ni Cenu Karla Hynka Máchy.
Kromě života, hudby a psaní, miluje i historii. V současné době ji studuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je svobodný a žije v Krupce.

Ukázka:
ZA PĚT MINUT POZDĚ
9. červenec 2008, Paříž
Seděl ve svém oblíbeném křesle, které ještě jako student koupil v jednom zapadlém vetešnictví. Bylo to v době, kdy nic neměl, kdy měl jen své jméno, sny a touhu něčeho dosáhnout. Teď měl všechno, peníze, postavení a relativní moc.
„Co hodláš dělat?“ se ho ještě před několika hodinami vyptával jeho nejlepší přítel a on jen pokrčil rameny, jako že neví, přestože už dávno byl rozhodnutý. „Musíš začít od začátku a na všechno zapomenout,“ pokračoval přítel ve svém monologu a on jen přikyvoval.
Přikyvoval na vše, co mu řekl, přestože nerozuměl ničemu z toho, co jeho kamarád vypouštěl z úst. Už dávno nemyslel na nic, a tak ani nepostřehl, kdy jeho společník odešel.
Zapálil si kubánský doutník, ne proto, že by mu chutnal, ale proto, že byl snob. Během těch let se jím naučil být. Během těch let se naučil být parchant. Během těch let udělal něco, čím někomu hodně ublížil. Teď pohodlně seděl ve svém křesle, kouřil a občas se napil ze skleničky, do které si postupně naléval whisky. Zdálo se, že je spokojený.
Jenže pak pomalým pohybem odložil doutník do popelníku, sebral ze stolu revolver, roztočil bubínek a přiložil zbraň k hlavě. Přesně koordinované pohyby, bez nějakých průtahů a váhání. Zmáčkl spoušť. Ticho. Jen jedna jediná kulka byla na svém místě, tam, kde měly být i ostatní, které teď volně ležely na stole.
„Fajn,“ řekl do prázdné místnosti.
Vzal hořící doutník z popelníku, s rozkoší vdechl kouř, jako kdyby to mělo být naposledy, pak se rychle napil whisky, roztočil bubínek a zmáčkl znovu. Nic. Ani napodruhé. Hlasitě se zasmál a pohodlně se uvelebil v tom svém nóbl, jen pro sebe dělaném, křesle, protáhl se jako malé spokojené kotě, ale spokojený rozhodně nebyl.



Soutěže

Aktuality

  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  
  • 100 let, 100 knih

    Oslavy stého výročí republiky jsou za námi. Alespoň v Brně, kde se ve dnech 26. května – 17. června 2018 konal festival Re:publika. Brněnské výstaviště v těchto dnech ožilo nebývalým množstvím akcí, kromě klasických výstav prezentujících různé obory si tu mohli návštěvníci zajít na koncert, taneční party, přednášku nebo autorské čtení. A právě na literární sekci se podíváme blíže.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení