Knižní novinky

Hana Bořkovcová: „Píšu a sešit mi leží na kolenou“

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
bryle

Česká Anne Franková. Deníky, které si v letech 1940–1946 vedla pozdější spisovatelka Hana Bořkovcová, zaznamenávají události od doby nástupu protižidovských opatření, přes lágry, osvobození až k návratu zpět do „běžného“ poválečného života. Tehdy jí bylo mezi třinácti a devatenácti lety. Po více než padesáti letech, kdy ležely v rodinném archivu, je vydává nakladatelství Plus.



kihaHana Bořkovcová (1927 – 2009) se narodila do významné židovské rodiny obchodníka Viktora Knappa a jeho ženy Renaty. Studovat začala v roce 1938 na Drtinově reálném gymnáziu v Praze, ale o dva roky později musela přejít do židovské měšťanské školy. Zápisy z doby před transportem do Terezína, které si vedla ještě jako dítě, podávají obraz života v zužujícím se prostoru „ghetta beze zdí“, života poznamenaného hrozbou transportů, jimiž postupně odcházejí příbuzní a přátelé. Záznamy zachycují i prostředí pražské židovské školy, fungování Židovské obce i okruh mladých sionistů, scházejících se na Hagiboru. Rok a dva měsíce prožila dospívající Hana v Terezíně.

„Po mnoho dní padá na  mě Terezín krátkými údery, které odskočí od mé kůže – a pak s ní splynou. Prší, prší už léta a já jsem střechou. Nevím už, co jsem kdy psala, nevím už, co jsem kdy žila, žiji jen teď, v každé kapce, která na mne padá nebo kterou na sebe strhuji. Tisíc a jedna prohra a já tu přece jsem. Tisíc a jeden závazek k tisíci a jedné – prohře, vítězství -? Tisíc a jeden závazek k tisíci a jednomu,“ zapsala si jako šestnáctiletá v sedmém sešitě na sklonku roku 1943, kdy se v Terezíně starala o malé děti.

V říjnu 1944 byla celá její rodina transportována do Osvětimi, kde zahynul její otec i bratr Michael. Prošla ženským pracovním lágrem Kurzbach. Při evakuaci tábora nedokázala pokračovat v pochodu a zůstala společně s matkou ve městě Wohlau, kde se dočkala osvobození Rudou armádou. Brzy po návratu do Prahy se Hana Knappová seznámila s ing. arch. Alešem Bořkovcem, za něhož se 6. března 1946 provdala.

Většinu času se věnovala výchově svých pěti dětí. Literárně debutovala až v roce 1965 v časopise Plamen, knižně vydala v roce 1971 povídky Světýlka. K událostem, které prožila za druhé světové války, se vracela několikrát, naposledy i v  poslední knize Soukromý rozhovor (2004).

Její terezínské deníky se zachovaly díky klavíristce Alici Ehrmannové, která v nich vystupuje jako Líza a které je Hana svěřila před transportem do Osvětimi. Podle svědectví rodiny nebyly záznamy úmyslně uschovány, nicméně se o nich vědělo jen povšechně a nebyly ani podkladem pro knihu Soukromý rozhovor. Se svolením autorky je soustavněji začal přepisovat její manžel Aleš Bořkovec nedlouho před její smrtí. Celek tvoří asi 760 stran textu, které nebylo možné vydal souborně. Nakladatelství Plus připravilo výbor, jehož jádro tvoří zápisky z Terezína a záznamy z Wohlau.

Vydal Plus, počet stran 384, cena 349 Kč.

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení