
Nejčastější motivy romské prózy
- Dějiny literatury
- Vytvořeno 5. 4. 2011 2:00
- Autor: Zuzana Mračková

Romská literatura v sobě nese poměrně specifické znaky. Můžeme na ni nahlížet jako na celek. Romští autoři ve svých povídkách čerpají ze své ústně z generace na generaci předávané tradice.
Romská kultura je tedy založena na samotném vyprávění příběhů. Milena Hübschmannová k tomu dodává: Osobitý charakter romských pohádek nespočívá samozřejmě v původnosti motivů, ale ve zvláštním a svébytném přetváření motivů běžných v celé indoevropské oblasti (Romské pohádky, 1999).
Proto se nám romské příběhy jeví jako pohádky, ve kterých se objevují duchové a další nadpřirozené síly, ve kterých ale na rozdíl od skutečných pohádek, které známe z dětství, nevyhrává pouze to dobré a zlé je přemoženo.
Místy jsou tyto poměrně jednoduché (ve smyslu tematické a kompoziční jednoduchosti) příběhy plné peprného jazyka, lascivních témat, ale také trpkosti nad tím, čím vším si Romové museli v minulosti projít, aby si vydobyli své místo na slunci. A jejich příběhy jim k tomuto místu alespoň částečně dopomohly a pomáhají i nadále.
Nyní se již zaměřme na konkrétní motivy, které se v povídkách nejčastěji objevují. Není třeba dlouze rozpitvávat nepříliš dobrý vztah mezi většinou českého obyvatelstva a romskou menšinou. Kořeny tohoto vztahu plného vzájemné nedůvěry na obou stranách sahají už do doby příchodu Romů na území Českých zemí, tedy zřejmě do 15. století (není však doloženo). A tak se mají Romové potřebu vůči majoritě vymezovat až izolovat.
V povídkách se lze mnohdy dočíst, že vše, co přišlo do styku s gádži, je nečisté (degeš). Jakkoliv se na první pohled může zdát, že je vztah mezi romským hrdinou a gádžem v pořádku, je to opravdu jen zdání. To spíše jeden od druhého něco potřebují. Není prohřeškem, když Rom lže nebo okrade gádže, protože prostě není jeho přítelem.
Na druhé straně se v romských příbězích objevuje i celkem přirozená snaha se bílé majoritě vyrovnat. A to jak v chování a oblékaní, tak v podobě romských domovů. I mezi Romy je častokrát lépe vnímán ten, kdo má světlejší pleť.
Přesto se ale traduje úsměvný příběh o tom, jak na svět přišli Romové, který pod názvem Jak byli stvořeni Romové převyprávěla Helena Demeterová. Praví se v něm, že když Bůh tvořil lidi, tak že je pekl v troubě. Poprvé zaspal a vytáhl je příliš pozdě, a proto se lidi připálili, čímž vznikli černoši, které pak Bůh umístil do teplého podnebí. Podruhé už se ale bál, aby to znovu nezkazil, a tak vytáhl lidi příliš brzy. Tak vznikli běloši, které umístil do chladnějšího podnebí. Do třetice se to Bohu už konečně povedlo a vytáhl lidi v pravý čas – tak akorát – a tak vznikli Romové.
Tímto milým vyprávěním pro tentokrát končíme a k motivům romských povídek se vratíme zase příště.
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...