Dějiny literatury

Nejčastější motivy romské prózy

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha

Romská literatura v sobě nese poměrně specifické znaky. Můžeme na ni nahlížet jako na celek. Romští autoři ve svých povídkách čerpají ze své ústně z generace na generaci předávané tradice.



Romská kultura je tedy založena na samotném vyprávění příběhů. Milena Hübschmannová k tomu dodává: Osobitý charakter romských pohádek nespočívá samozřejmě v původnosti motivů, ale ve zvláštním a svébytném přetváření motivů běžných v celé indoevropské oblasti (Romské pohádky, 1999).

Proto se nám romské příběhy jeví jako pohádky, ve kterých se objevují duchové a další nadpřirozené síly, ve kterých ale na rozdíl od skutečných pohádek, které známe z dětství, nevyhrává pouze to dobré a zlé je přemoženo.

Místy jsou tyto poměrně jednoduché (ve smyslu tematické a kompoziční jednoduchosti) příběhy plné peprného jazyka, lascivních témat, ale také trpkosti nad tím, čím vším si Romové museli v minulosti projít, aby si vydobyli své místo na slunci. A jejich příběhy jim k tomuto místu alespoň částečně dopomohly a pomáhají i nadále.

Nyní se již zaměřme na konkrétní motivy, které se v povídkách nejčastěji objevují. Není třeba dlouze rozpitvávat nepříliš dobrý vztah mezi většinou českého obyvatelstva a romskou menšinou. Kořeny tohoto vztahu plného vzájemné nedůvěry na obou stranách sahají už do doby příchodu Romů na území Českých zemí, tedy zřejmě do 15. století (není však doloženo). A tak se mají Romové potřebu vůči majoritě vymezovat až izolovat.

V povídkách se lze mnohdy dočíst, že vše, co přišlo do styku s gádži, je nečisté (degeš). Jakkoliv se na první pohled může zdát, že je vztah mezi romským hrdinou a gádžem  v pořádku, je to opravdu jen zdání. To spíše jeden od druhého něco potřebují. Není prohřeškem, když Rom lže nebo okrade gádže, protože prostě není jeho přítelem.

Na druhé straně se v romských příbězích objevuje i celkem přirozená snaha se bílé majoritě vyrovnat. A to jak v chování a oblékaní, tak v podobě romských domovů. I mezi Romy je častokrát lépe vnímán ten, kdo má světlejší pleť.

Přesto se ale traduje úsměvný příběh o tom, jak na svět přišli Romové, který pod názvem Jak byli stvořeni Romové převyprávěla Helena Demeterová. Praví se v něm, že když Bůh tvořil lidi, tak že je pekl v troubě. Poprvé zaspal a vytáhl je příliš pozdě, a proto se lidi připálili, čímž vznikli černoši, které pak Bůh umístil do teplého podnebí. Podruhé už se ale bál, aby to znovu nezkazil, a tak vytáhl lidi příliš brzy. Tak vznikli běloši, které umístil do chladnějšího podnebí. Do třetice se to Bohu už konečně povedlo a vytáhl lidi v pravý čas – tak akorát – a tak vznikli Romové.

Tímto milým vyprávěním pro tentokrát končíme a k motivům romských povídek se vratíme zase příště.

 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení