Albert Camus a jeho Mor
- Dějiny literatury
- Vytvořeno 27. 1. 2010 1:00
- Autor: Hana Veselá

O jaký příběh se tedy jedná? V malém městečku Oranu se začínají objevovat na ulicích, v domech a v zahradách mrtvé krysy. Ze začátku jim nikdo nevěnuje nijak zvlášť velkou pozornost, ale když se jejich počet začne zvyšovat, začnou se lidé bát nemocí, které krysy nejčastěji přinášejí s sebou. Ani doktor Rieux si nejprve s krysami nijak neláme hlavou a dál se stará o své pacienty a svou nemocnou ženu. Každým dnem však nemocných přibývá a nakonec to přijde… Profylaktická opatření prvního stupně, uzavření městských hradeb a přístavu, naprostá izolace Oranu od okolí, pro nikoho žádné výjimky. Jako blesk z čistého nebe se před nimi objeví mor.
Ze začátku se lidé ještě celkem baví a žijí dá se říct normálním životem, pracují, obchody mají dostatek zboží a lékaři léčí, nebo se alespoň snaží. Sérum proti moru je však skoro neúčinné a hlavně ho je velice málo. Navíc se situace každým dnem zhoršuje. V takovéto situaci city člověka začnou unavovat, a tak i Rieux postupně pracuje spíše jako otrok. Zároveň mu tato jeho chladnokrevnost a nevšímavost k cizímu utrpení, celkové vyčerpání a únava kvůli neustálé práci zabraňují myslet na jeho těžce nemocnou ženu, která je momentálně daleko v sanatoriu. I přesto patří do řad těch, kteří se nemíní vzdát, a zakládá dobrovolné zdravotnické čety.
Camus v románu velice podrobně líčí strádání lidí. Nikoli však strádání z moru, ale ze samoty a odloučení od milovaných bytostí, které zůstaly za zdí. Nejsou povoleny žádné dopisy ani telefony, jen krátké telegramy. Mor izoluje město od světa tam venku a plyne z toho spousta různých situací a lidských rozhodnutí v takovémto existenciálním momentě. Jedni se rozhodnou spolupracovat s morem, a profitovat tak ze situace. Jiní zas zůstanou a snaží se přetrpět a přežít. Poslední typ se pak rozhodne k revoltě, začne jednat a bojovat proti nákaze. Oproti Cizinci jde v Moru o revoltu nikoli jenom jednoho jedince, ale o revoltu celého města, společnosti, s čímž je spojena myšlenka solidarity, soudržnosti a spolupráce.
Jedním z hlavních témat románu je tedy právě odloučení a s ním je spojena i nepřítomnost ženských postav, protože ženy ve městě připomínajícím opevnění nemají místo. Autor charakterizuje Mor ve svých zápiscích slovy „c’est un monde sans femmes et donc irrespirable“ („je to svět bez žen, a tedy svět, kde se nedá dýchat“), protože tam, kde chybí ženy, bude nutně chybět i láska.
Nic však netrvá věčně, a tak nakonec začne mor mizet stejně záhadně, jako se objevil. Když začnou lidé oslavovat, prochází Rieux městem a v staronovém ruchu ulic zjišťuje, že lidé zůstávají stejní, zapomínají a nepoučují se ze svých chyb. V tom však právě spočívá jejich síla, velikost a snad i určitá nevinnost, zatímco v různých škvírách stále dřímají zárodky nových a nových epidemií a hrozeb pro lidstvo. Navzdory tomu čtenář společně s doktorem Rieuxem zjišťuje, že je v lidech více věcí hodných obdivu než zavržení.
Ukázka:
„Rieux savait ce que pensait à cette minute le vieil homme qui pleurait, et il le pensait comme lui, que ce monde sans amour était comme un monde mort et qu’il vient toujours une heure où on se lasse des prisons, du travail et du courage pour réclamer le visage d’un être et le cœur émerveillé de la tendresse.“ (CAMUS, Albert. La Peste. Gallimard : Paris, 1996. s. 284.)
„Rieux věděl, co si ten plačící muž v tuto chvíli myslí, a myslel si totéž co on, že tento svět bez lásky je jako mrtvý a že vždycky přijde chvíle, kdy je člověk unaven vězením, prací i odvahou a touží jen po milované tváři a po srdci rozradostněném něhou.“
Čtěte také:
Albert Camus
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře
Oran existuje, je to druhé největší město v Alžírsku, Camus tam dlouho žil.
Román není psán formou kroniky města.
Kdo ty recenze píše?