Dějiny literatury

Karel Čapek: Cestopisy

1 1 1 1 1 (13 hlasů)
park

Soubor Čapkových cestopisů z Itálie, Anglie, Španělska a Holandska přináší svědectví, že autor má velkou sílu básnického vidění. Tyto cestopisy nejsou zeměpisnou studií, nýbrž jde o zachycení zvláštností, zvyků a životního stylu.



knihaČapek si všímá při svých cestách umění v italských městech, Hyde Parku v Londýně, býčích zápasů ve Španělsku a dřeváků i Rembrandta v Holandsku. V těchto dílech je velmi bohatý jazyk, který byl později často napodobován, ale nikdo nebyl schopen se Čapkovi přiblížit. Je hravý, plný hříček i debatních prvků, plný slohových arabesek a vyprávění nepostrádá ani lyrického podnebí. Čapek často používá lyrickou glosu.

Při svých vyprávěních často vzpomíná na domov a zaznívá stesk a touhy po domově. Příběhy přinášejí zejména přiblížení kultury a ducha navštívených míst v období mezi světovými válkami. Cestopisy nejdříve posílal do Lidových novin, až později vyšly knižně.

Italské listy (1923) jsou první z řady cestopisných črtů a fejetonů. Čapek zde přibližuje přitažlivým způsobem charakter, kulturu i všední život těchto zemí. Hovoří o Benátkách, Florencii, Neapoli, Palermu, Římu, Pise, Janovu a Milánu i Bolzanu.

Anglické listy z roku 1924 přibližují Anglii a její svérázné obyvatele v cestopisných črtách Karla Čapka. Londýn Čapka pohlcuje svým závratným tempem. Postupně navštěvuje a projíždí Anglii, Skotsko i Severní Wales. První z těchto listů zveřejňují Lidové noviny s autorovými obrázky 16. 6. 1924 a poslední 21. 8. 1924. Dvouměsíční pobyt přinesl knížku plnou postřehů a laskavého humoru. Čapek zde výstižně charakterizuje anglickou národní povahu, poukazuje na kulturní rozdíly mezi ostrovní říší a starým kontinentem a v závěru kniha přináší respekt k britským demokratickým tradicím.

Výlet do Španěl (1930) je soubor cestopisných črt a fejetonů Čapka o španělské zemi, kultuře a jejich lidech. Tato cesta, kterou podnikl vlakem, zachycuje opět cestopisné črty a fejetony z měst Toleda, Barcelony či Madridu. Čapek přibližuje čtenáři především architekturu, ale zamýšlí se také nad politickým významem této země a s tím spojeným míšením kultur.

Obrázky z Holandska, které vyšly v roce 1932, jsou cestopisné črty a fejetony psané z měst, jako například Rotterdam, Amsterdam, Delft či Leiden. Dozvídáme se tu o životě malířů, o přírodě, vodách či grachtech. Jako zahrádkář vypráví Čapek krásně o květinových pláních.

Ukázka z knihy:

Poldery holandské, jaká škoda, že jsem propásl dobu tulipánů a narcisů a tacet té krásy políček holandských; už jsem viděl jen vykopávat cibulky, jako u nás se kopou brambory; ale viděl jsem aspoň kosatce v květu a pole delfinií, strychy zlatých lilií, měřice růží, hektary letniček, lány školek a záhonů a pařenišť; viděl jsem celé krajiny pod sklem, bez konce továrny na vegetaci; vagony květin, lodní náklady květin, letadla s květinami upalující do Anglie. A v lidských příbytcích okna přetékající květinami, na každém stolku kytice, na každém rohu květinářka, na grachtech lodi květin. Horečná sezóna růží, vlčinců, leknínů, lathyrů a sibiřských kosatců. Rosaria zpěněná růžemi rudými, žlutými, bronzovými, chladivě bílými. Boskety azalek, houštiny pěnišníků, džungle cesmín a bobkových střemch.
A nejpěknější zahrádky světa, zahrádky svěží hojnou prškou nebeskou, překypující listem stříbrným, zlatým a nachovým, zasypané milostí květů; maličké terásky s polštáři šanty a tařičky, bazénky jako dlaň s rudými lekníny, houštíčka dřišťálů, lesíčky zlatých jalovců a modrých cypříšků – Copak o to (pravil závistivý zahradník v mém srdci), jim se to dělá; kdybych já měl takovou hebkou rašelinnou prsť, kdyby mně napršelo tolik požehnané vláhy, kdybych já měl takovou měkkou zimu a ty kultury a ty peníze a vůbec, tak by mně to, holenku, taky tak bujelo o sto šest, nemyslíš?

(ČAPEK, K. Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska. Praha: Československý spisovatel, 1958.)

 

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení