Dějiny literatury

Akord – měsíčník, jemuž nepřála doba

1 1 1 1 1 (1 hlas)
casopis

Tento měsíčník byl katolicky orientovaný a díky svému zaměření měl nelehký osud. Kromě několikaměsíční nucené pauzy vycházel téměř 20 let, ale za dobu své existence to neměl jednoduché. V červnu 1944 byl protektorátními úřady zastaven a znovu začal vycházet od října 1945. Měsíčník pro literaturu, umění a život tehdy vydávalo Sdružení katolických spisovatelů a publicistů v Edici Akord a jeho šéfredaktor byl Jan Zahradníček. V roce 1948 byl však z politických důvodů opět zastaven a k jeho obnovení už nedošlo.



knihaExistenci listu můžeme rozdělit do 3 období. V prvním období (1928 – 1933) vycházel v pražském Kuncířově nakladatelství a jeho vůdčí osobností byl Jaroslav Durych. V těchto letech v něm převládala kulturní a politická publicistika, která se zaměřovala na kritiku liberalismu a usilovala o navrácení křesťanských hodnot do národní kultury. V druhé etapě (1934 – 1939) vycházelo v listu více beletrie, přibyly zde i statě týkající se filozofických, teologických, estetických a uměleckých problémů. Poslední období (1939 – 1948) bylo ve znamení literatury, literární kritiky, teorie a historie.

V prvním čísle ročníku 1945/46 se projevuje snaha navázat na křesťansky orientované umění a úsilí vzdorovat nebezpečí socializačních tendencí ve společnosti a kultuře. V poválečném období jsou pro koncepci listu příznačné dvě linie, které spolu vzájemně souvisely. První z nich je obranná a její úlohou bylo obhajovat křesťanské autory (např. Jakuba Demla, Jaroslava Durycha, Jana Zahradníčka a spoustu jiných), kteří byli obviňováni především levicovou publicistikou z kolaborace s nacistickým a protektorátním režimem. Druhá linie se staví kriticky k tehdejším dobovým trendům, které mířily ke změně politického systému.

V Akordu publikovali především představitelé křesťanské orientace, ať už šlo o práce zavedených autorů, či o díla nováčků a mladších představitelů. Kromě Jana Zahradníčka zde publikoval spirituálně laděný básník Klement Bochořák, básník a esejista Ivan Diviš, básníci Jan Dokulil, Emanuel Frynta, Jan Kameník, Ivan Slavík, Vladimír Vokolek a spousta jiných. Výjimkou nebyly ani práce zahraničních autorů (např. autora Božské komedie Danta Alighieriho nebo básníka a dramatika Thomase Stearna Eliota). Kromě beletrie redakce zařazovala do obsahu modlitby a také celé bloky překladů z poezie anglické, ruské, italské, polské, slovenské, novořecké i středověké latinské tvorby. Z prozaiků a esejistů zde přispívali např. Jan Čep a Jakub Deml, Robert Konečný, Eugen Liška, Cyril Vochoza (pseudonym Rudolfa Černého) aj.

Středem zájmu listu byly rozsáhlé kritické a umělecké studie. Do dobových polemik zasáhl literární kritik a esejista Miloš Dvořák svou studií Rozjímání o dnešní poezii, ve které ostře kritizuje válečnou a poválečnou básnickou tvorbu a ukazuje zde rozdíly mezi tradičním a moderním uměním. Polemickým článkem přispěl také Timotheus Vodička, jenž ve své studii Tažení proti katolickým spisovatelům brání autory, které levicový tisk (především Kulturní politika) neustále napadal. Literární kritice a historii se věnoval také Bedřich Fučík, Oldřich Králík nebo Albert Vyskočil.

Akord se také věnoval recenzím, a to převážně na díla spřízněných autorů. Do rubriky O knihách přispívali kromě Rudolfa Černého, Miloše Dvořáka a Timothea Vodičky také začínají autoři, např. Bohumil Pavlok nebo Zdeněk Rotrekl. List také otiskoval drobné zprávy a glosy, které vycházely v rubrice Poznámky.

Poslední číslo Akordu vyšlo v roce 1948 a poté bylo vydávání měsíčníku z politických důvodů zastaveno. Na předúnorové ročníky navázal stejnojmenný časopis, který byl založený jako samizdat v roce 1989.

 

Komentáře   

 
Naďa Straková
0 Akord v 90. letechNaďa Straková 2017-04-12 12:01
Dobrý den, jen bych poopravila informaci o posledním Akordu. Vycházel i v 90. letech. Vydávala ho Iva Kotrlá a její rodina.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Beseda s Alenou Mornštajnovou v malebném Českém Krumlově

    29. května 2018 se konala beseda a autorské čtení české spisovatelky Aleny Mornštajnové. Příjemný večer si její čtenáři užili v prostorách kavárny Egon Schiele Art Centrum, kde se sešli nad kávou i vínem.

    Číst dál...  
  • Crwecon – Komiksový festival 2018

    Ano, už po třinácté tu máme nejstarší český komiksový festival – Crwecon! Nový ročník se koná v sobotu 9. 6. – a abychom překonali smolnou třináctku, rozhodli jsme se akci udělat zase o něco větší a zajímavější!

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení