Dějiny literatury

Pohádka v české dětské literatuře – část druhá

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
dite

V článku Pohádka v dětské literatuře 1 jsme se dozvěděli o vývoji dětské literatury a seznámili jsme se s některými tvůrci  pohádek v české literatuře. Nyní se s nimi seznámíme blíže z pohledu jejich tvorby. Uvedeme si alespoň některé z těch, kteří svou tvorbou přispívali do dětské literatury:

 

 

Božena Němcová vs. K. J. Erben

knihaK nejznámějším jménům české literatury jako takové patří bezesporu Božena Němcová a Karel Jaromír Erben. Oba tito tvůrci zasáhli částečně do literatury pro děti. Pracují s lidovou pohádkou, ale každý z nich ji interpretuje poněkud rozdílným způsobem. Erben zachovává větší podíl ústní lidové slovesnosti a zachovává tak prvky tehdejší poetiky (tzv. klasická interpretace lidových pohádek). Jeho díla řadíme mezi ta, která byla původně pro dospělé, je to tzv. neintencionální literatura (např. Písně národní v Čechách nebo Prostonárodní české písně a říkadla). Kdežto Němcová vnáší do svého díla „kousek sebe“, promítá v něm svou osobu a díky tomu vzniká převaha nad folklorní předlohou (tzv. autorská adaptace lidových pohádek). Díla Němcové patří do neintencionální literatury. Společně tvoří nedílnou součást sběratelů lidových pohádek, ač každý jinou formou.

J. Š. Kubín vs. Václav Tille

Mezi další sběratele lidových pohádek patří J. Š. Kubín (klasická adaptace lidových pohádek) a Václav Tille (autorská adaptace lidových pohádek). J. Š. Kubín se podobně jako Erben snaží zachovat původní folklor. Shromažďoval materiály a naslouchal lidovým „báječům“. Přijímal jejich báchorky takové, jaké opravdu byly, a právě proto mu bylo několikrát vytýkáno, že jeho díla jsou hrubá a sprostá svým jazykem. Přesto z jeho díla cítíme, že je moderní a „mladé“. Neuznával tzv. optimální variantnost, což je vytvoření nejvhodnějšího textu z nejlepších vybraných pohádkových motivů. V tomto ohledu se liší od sběratele pohádek Václava Tilleho (V. Říhy), folkloristy a vědce, který se oproti Kubínovi věnoval sbírání materiálu týkajícího se folkloru poměrně málo. Preferoval optimální variantnost ve svých pohádkách s rysy předchozích textů. Šlo mu hlavně o estetické, významové i obsahové rysy folklórního projevu. Pracoval s kultivovaným jazykem a jeho texty jsou střídmé. Chtěl zvelebit literaturu pro děti a mládež tím, že vydával vědecké publikace a zdůrazňoval tehdejší problémy interpretace a historie pohádek. Pokoušel se vyvrátit mytologickou teorii bratří Grimmů, že pohádky jsou zbytky pravěkých mytologií a vyslovují původní představu o světě.

Jak má opravdová pohádka vypadat, se nedozvíme asi nikdy. Není přesně určeno, zda se smí nebo naopak nesmí přebírat pohádkové motivy, vytvářet optimální variantnost pohádek nebo si dotvářet vlastní představy o pohádce a uskutečnit je. Je to snad dobře, protože jako rodiče máme dnes obrovský výběr mezi dětskými knihami. Žijeme v tzv. konzumní společnosti, ve které je některým úplně jedno, jaké kvalitní a nekvalitní knihy se nám nebo našim dětem dostanou do ruky. A je na nás, jestli si vybereme Karafiátovy Broučky nebo nějaký příběh o pandě, která není černobílá, ale zelenobílá.

Literatura:
Chaloupka, Otakar – Voráček, Jaroslav. Kontury české literatury pro děti a mládež: od začátku 19. století po současnost. 2. vyd. Praha: Albatros, 1984

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení