Čtenářský deník

Ladislav Klíma – Utrpení knížete Sternenhocha

1 1 1 1 1 (8 hlasů)
kniha

Román Utrpení knížete Sternenhocha vyšel v roce 1928, měsíc po autorově smrti. Sám L. Klíma jej označil za „groteskní romaneto“, ve kterém je zpochybněna tradiční morálka, řád a titánství, které Klíma dříve vyznával.

 

V románu, který se odehrává v době Bismarcově v Německu, lze nalézt četné filozofické úvahy pod vlivem A. Schopenhauera nebo F. Nietzscheho, přičemž autor filozofii promítá se sarkasmem, ironií a, absurditou. V předmluvě chce autor vytvořit domněnku, že se příběh skutečně odehrál. Redakce prý získala deník hraběte Sternenhocha, tento deník začne otiskovat, úvod a závěr napíše samotná redakce.

Kniha je z tohoto důvodu rozdělena na jednotlivé dny, aby vypadala jako skutečný deník. V něm hlavní postava – kníže Sternenhoch – dopředu naznačuje svůj tragický osud (pokud píše deník po dnech, pak nemůže znát svou budoucnost!) a je tu často použita retrospektiva (mluví o halucinacích, poté se až vrátí k zavraždění Helgy).

Sternenhoch je degenerovaný šlechtic, který se stal díky svému bohatstvím nejvlivnějším mužem v Německu. Sám o sobě říká, že je krasavec, „přes některé své vady, např. že měřím jen 150 cm a vážím 45 kg, že jsem skoro bezzubý, bezvlasý a bezvousý, trochu též šilhavý a značně pajdavý; ale i slunce má skvrny“.

Zaujme ho mrtvolně bledá dívka Helga, kterou si vezme za ženu, přestože se mu hnusí. Helga během těhotenství zkrásní a změní se také její povaha. Stane se z ní silná osobnost, která nenávidí svého manžela a považuje ho za brouka hodného zašlápnutí. Po narození syna oplývá kníže štěstím, Helga ale chlapečka zabije, protože k němu cítí stejný odpor jako ke Sternenhochovi.

Kníže si uvědomuje, že si vzal za ženu Démonu. Helga se neštítí zavraždit vlastního otce, pěstuje také masochismus, sadismus a lesbické orgie. Kníže po ní začne toužit. Když zjistí, že má milence, tak ho schvátí silná žárlivost. Začne zamilovaný pár tajně pozorovat. Zjistí, že spolu pěstují masochismus a že se její milenec – trhan – chová k Helze povýšeně. Oslovuje ji vulgárními výrazy a bije ji. Helga před svým milencem mluví o manželovi jako o „panu Hnusovi“ a plánuje s ním útěk. Kníže se rozhodne tomuto ponížení zabránit.

V den útěku Helgu omráčí kladivem a hodí ji do hladomorny. Zde ji zmrská a poníží, nechá ji zde zemřít hladem a žízní. Od té doby je pronásledován její vidinou, navíc ho trápí nejistota, jestli se jedná o pouhé halucinace nebo o skutečnou Helgu. Mohla se z hladomorny zachránit? Vrací se k němu neustálé výčitky svědomí, a tak své vidiny přičítá boží odplatě. Od Helgy-přeludu se dovídá, že se dostala do pekla, kde se jí muka mění v rozkoš. Vše na tomto světě je pro ni Všeidioctvím, cítí ke všemu jen nenávist a hnus. Stává se z ní Bohyně Věčnosti a chce peklo zničit svou Vůlí. Tuto bitvu nakonec prohraje, protože nikdy nepoznala hlavní Tajemství, kterým je Láska.

Helga-přelud hledá toho, kdo ji vhodil do hladomorny. Kníže má strach přiznat se, a proto svůj čin zapírá. Nakonec je donucen – den před odjezdem do blázince – ukončit svou nejistotu. Odváží se vstoupit do hladomorny, kde se setkává s Helgou. Ta chce odstoupit od své pomsty a milovat ho, aby konečně poznala ono Tajemství. Kníže jí vyhoví, a tak ho ráno najedou šíleného, jak souloží s Helginou shnilou mrtvolou. Zanedlouho kníže zemře na otravu krve, protože se poranil o kost mrtvé Helgy.

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení