Čtenářský deník
Romain Rolland – Petr a Lucie
- Čtenářský deník
- Vytvořeno 27. 11. 2009 1:00
- Autor: Pavla Lokajová
Novela Petr a Lucie je typickou ukázkou válečné prózy okořeněné o prvky humanistického myšlení. Francouzský prozaik Rolland je mistrem psychologické prózy, kdy právě myšlenkové proudy staví do kontrastu s klíčovými historickými událostmi (v tomto případě první světovou válkou), a tak vytváří zajímavou mozaiku pocitů a událostí. Jeho tvorba je označována také jako takzvaný „román – řeka“.
Děj novely se odehrává v kratičkém období ke konci první světové války. Děj nás přivádí do rozbombardované Paříže 30. ledna 1918 a končí na Velký pátek koncem března téhož roku.
Hlavními hrdiny příběhu jsou Petr Aubier, mladý muž ze zámožné maloměšťácké rodiny, a chudičká Lucie, dcera dělnice, jež oplývá malířským nadáním. Oba hlavní hrdinové pochází z odlišného prostředí, mají rozdílné životní vize, a tak i jeden druhém slouží jako kontrast.
Petr je přemýšlivý a přátelský. Příběh ho zastihne ve chvíli, kdy se dozví, že za několik měsíců musí narukovat do války a bránit svou vlast. Introvertní mladík plný ideálů se smutně prochází Paříží a hledá smysl té děsivé válečné mašinérie. Na jedné ze svých pochůzek potká krásnou neznámou – Lucii. Ta se na rozdíl od finančně zajištěného mladíka musela už v raných letech postavit na vlastní nohy. Je to citlivá a milá dívka, má však o světě reálnější představy a dokáže stát nohama pevně na zemi.
Hlavní hrdinové příběhu se seznámí při jednom z pravidelných náletů a od té doby nemůže ani jeden toho druhého úplně vypudit z mysli. Petrovy procházky dostanou jasný cíl – hledat Lucii. Postupně, jak se mladí milenci seznamují, vzniká mezi nimi první hluboké přátelství, jež později přeroste v čirou lásku. Okolní válka dodává vznikající lásce punc osudovosti. Petr a Lucie si vymyslí svůj vlastní svět, plný pozitivních emocí a porozumění, na hony vzdálený pustošivé realitě. Petr se díky Luciině lásce vyrovnává s válkou a také sám se sebou. Díky zamilování si dokáže užít život na plné obrátky.
Přestože spolu milenci prožívají fantastické chvíle štěstí, čím více se blíží den Petrova narukování, tím větší mraky se objevují na obzoru. Přes veškeré pozitivní myšlení se mezi ně vkrádá myšlenka neodvratné smrti, která na Petra nelítostně čeká na frontě. Vůbec nejhůře nesou oba fakt, že je válka chce odtrhnout jeden od druhého. Na Velký pátek se společně vydají na varhanní koncert do jednoho z pařížských kostelů. Zde jsou svědky dalšího náletu, který již nedopadne pro hlavní hrdiny tak šťastně. Po bombardování se zřítí klenba stavby a pohřbí Petra a Lucii v sutinách.
Přestože oba milenci umírají ve vzájemném obětí pod troskami kostela, končí příběh nadějí do budoucna. Válka je nerozdělila a zůstali navždy spolu.
Novela tak ve svém důsledku představuje kontrast čisté lásky a nemilosrdného charakteru války. Jsme svědky hlubokého přátelství a citu v kontrastu s neosobním a ničivým prostředím celoevropských bojů. Kniha pracuje s konceptem dobro proti zlu, život versus smrt.
Hlavními hrdiny příběhu jsou Petr Aubier, mladý muž ze zámožné maloměšťácké rodiny, a chudičká Lucie, dcera dělnice, jež oplývá malířským nadáním. Oba hlavní hrdinové pochází z odlišného prostředí, mají rozdílné životní vize, a tak i jeden druhém slouží jako kontrast.
Petr je přemýšlivý a přátelský. Příběh ho zastihne ve chvíli, kdy se dozví, že za několik měsíců musí narukovat do války a bránit svou vlast. Introvertní mladík plný ideálů se smutně prochází Paříží a hledá smysl té děsivé válečné mašinérie. Na jedné ze svých pochůzek potká krásnou neznámou – Lucii. Ta se na rozdíl od finančně zajištěného mladíka musela už v raných letech postavit na vlastní nohy. Je to citlivá a milá dívka, má však o světě reálnější představy a dokáže stát nohama pevně na zemi.
Hlavní hrdinové příběhu se seznámí při jednom z pravidelných náletů a od té doby nemůže ani jeden toho druhého úplně vypudit z mysli. Petrovy procházky dostanou jasný cíl – hledat Lucii. Postupně, jak se mladí milenci seznamují, vzniká mezi nimi první hluboké přátelství, jež později přeroste v čirou lásku. Okolní válka dodává vznikající lásce punc osudovosti. Petr a Lucie si vymyslí svůj vlastní svět, plný pozitivních emocí a porozumění, na hony vzdálený pustošivé realitě. Petr se díky Luciině lásce vyrovnává s válkou a také sám se sebou. Díky zamilování si dokáže užít život na plné obrátky.
Přestože spolu milenci prožívají fantastické chvíle štěstí, čím více se blíží den Petrova narukování, tím větší mraky se objevují na obzoru. Přes veškeré pozitivní myšlení se mezi ně vkrádá myšlenka neodvratné smrti, která na Petra nelítostně čeká na frontě. Vůbec nejhůře nesou oba fakt, že je válka chce odtrhnout jeden od druhého. Na Velký pátek se společně vydají na varhanní koncert do jednoho z pařížských kostelů. Zde jsou svědky dalšího náletu, který již nedopadne pro hlavní hrdiny tak šťastně. Po bombardování se zřítí klenba stavby a pohřbí Petra a Lucii v sutinách.
Přestože oba milenci umírají ve vzájemném obětí pod troskami kostela, končí příběh nadějí do budoucna. Válka je nerozdělila a zůstali navždy spolu.
Novela tak ve svém důsledku představuje kontrast čisté lásky a nemilosrdného charakteru války. Jsme svědky hlubokého přátelství a citu v kontrastu s neosobním a ničivým prostředím celoevropských bojů. Kniha pracuje s konceptem dobro proti zlu, život versus smrt.
Přidat komentář
Nejlépe hodnocené články
- Tři otázky na tělo: Dají se psát vážná témata i zábavnou formou?
- Radka Denemarková: Čemu nerozumím, si chci pokaždé propátrat literárním světem
- Jaké to je, být zdravý mezi choromyslnými?
- Petr Kliment: „Tištěná kniha bude jednou starožitností pro sběratele“
- Antická filosofie snadno a rychle. A nejenom to
Soutěže
Aktuality
-
Paseka se stěhuje do Karlína
Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.
Číst dál... -
Nominace na Cenu Jiřího Ortena 2021
V pořadí 34. ročník prestižní Ceny Jiřího Ortena (CJO), jíž udílí Svaz českých knihkupců a nakladatelů talentovaným autorům do 30 let věku, zná své nominované. Odborná porota vybrala z 21 přihlášených titulů tři pozoruhodné knihy: básnickou sbírku Šimona LeitgebaBetonová pláž (JT´s nakladatelství), počin Gábiny Pokorné V hlavě (Práh), přinášející bez příkras zápisky mladé schizofreničky,a románový debut Praskliny (Listen) spisovatelky, publicistky a scenáristky Kláry Vlasákové.Slavnostní vyhlášení vítěze proběhne 17. května 2021 od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny.
Číst dál...
Nové komentáře
-
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
A promiňte mi pravopisné chyby. Měl bych si najít lepší čas na odpovídání.. -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Povinná četba je zlo. Knížky, které se mi opravdu líbili a které jsem projel víckrát, nikdy nebyly v ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Vaši učitelé to totálně posrali. Je to škoda. Rozumím, také jsem měl literaturu za odpornou příšeru ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Když jsem šel na střední, tak jsem od jiných věděl, že čeština bude hlavně literatura, která se mi ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Své texty prostě musím mít vždy před sebou na papíře. Nechápu, jak by tato okolnost měla souviset ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Množí se tu mínusy. Tedy by mě zajímalo, jak souvisí má schopnost něco si pamatovat s tím, jestli ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nejspíš je chybou školního systému, že cítí nutnost naučit všechny to samé. Předměty jako matematika ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Kdyby to aspoň dávalo pro studenta nějaký smysl, ale pokud nemám nějaké duševní poruchy, tak po první ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
Odpovědět po dvou letech se vyplatí :) -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Dobrý den, děkuji za komentář, pan Vondruška vystudoval historii na FF UK, studie napsal v době, kdy ...
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
