Čtenářský deník

Václav Kaplický - Kladivo na čarodějnice

1 1 1 1 1 (1 hlas)
ohen 100x100
Úspěšný román Václava Kaspického, který se dočkal i filmové adaptace, popisuje kolotoč čarodějnických procesů odehrávajících se v regionu Šumperka a Velkých Losin během 17. století. Román si hned po vydání (roku 1963) získal obrovskou oblibu, jeho filmové zpracování však muselo být z důvodu socialistické cenzury staženo. Na obrazovky se tak znovu dostalo až po roce 1989.

 

Příběh názorně ukazuje, jaké hrůzné následky může mít nevinný přestupek a jaké zlo může vzniknout z původně neškodného úmyslu. Zároveň je román jakýmsi varováním a kritikou, že z nečinnosti vůči bezpráví dosud ještě nic dobrého nevzniklo.

kladivo na carodejnice obalCelý příběh začíná na malé vesnici nedaleko Šumperka. Stará žebračka Schuchová je přemluvena k nevinnému skutku – slíbí totiž své známé, Dorotě Groerové, že ji na mši opatří hostii. Dle babských povídaček totiž sakrální hostie podaná dobytku na krajíci chleba zajistí, že budou krávy dojit více mléka. Žebračka je však při „kradení“ hostie v kostele přistižena a zatčena. Malý přestupek proti církvi a přílišná horlivost faráře tak odstartují řetězec událostí, který má pro všechny zúčastněné nedozírné následky.

Nedlouho po přistižení je Schuchová odvezena do sídla hraběnky z Galle, kde je vyslýchána. Následně je posláno pro bývalého inkvizitora Bobliga z Edelstadtu. Již zde vystupuje do opozice šumperský děkan Kryštof Alois Lautner, jakási kladná osobnost celého příběhu a pozdější silný kritik Bobligových praktik. I přes nesouhlas je nechvalně proslavený inkvizitor povolán do funkce, hraběnka však následně (zděšena praktikami Bobliga a jeho pomocníka) opouští panství a de facto ponechává inkvizitoru volnou ruku.

Prvními oběťmi krutého muže se stávají tři ženy přímo či nepřímo zapletené do krádeže hostie. Boblig z odsouzenců dostává výpovědi opravdu kuriózním způsobem – pomocí nelidských praktik, mučení a trýznění donutí vězně k nepravdivým výpovědím. Jinými slovy, i ti nejsilnější jedinci se během nelidských bolestí přiznají k tomu, co neudělali. Následně po doznání končí oběti na hranici nebo v rukou kata.

Spektrum obviněných se postupně rozšiřuje zpočátku na obyvatele vesnice, ze které byla žebračka Schuchová. Postupem času se dostane i na lidi z širokého okolí Šumperka. Mezi občany roste strach a zoufalství, proti kterému se snaží zakročit právě děkan Lautner. Nejprve kritizuje inkvizitorovy neférové praktiky. Avšak poté, co se do Bobligových rukou dostane i jeho služebná, mladá a nevinná kráska Zuzana, jež je obviněna z čarodějnictví a upálena zaživa, rozhodne se děkan jednat. Spolu s vlivným soudcem Hutterem si stěžují nejprve u olomouckého biskupa a následně u centrální vlády ve Vídni. Jak biskup, tak monarchie však mají jiné starosti (zrovna vrcholí válka s Turky), takže zůstává šumperská genocida dlouho neregistrována.

Boblig si záměrně vybírá lidi zámožné a mocné, jejichž majetek může později zkonfiskovat. Příběh vrcholí ve chvíli, kdy je na základě falešných obvinění uvězněn a obžalován i sám Lautner. Ten se na mučidlech nepřizná jako jiní, doznání z něj vyleze až po vyzkoušení všech možných ukrutností a týrání. V zápětí však své doznání stahuje. Hranici se přesto nevyhne, neboť nyní už mocnému Bobligovi stačí jen vynucená udání několika Lautnerových známých. Řetězec absurdních odsouzení končí v podstatě ve chvíli, kdy Boblig, vědom si své síly, začne obviňovat i osoby z Olomouce. V epilogu se dozvídáme, že procesy nechá zastavit až sám císař, ovšem velmi pozdě. Počet obětí nelidských procesů se vyšplhá na necelou stovku osob a děsivý inkvizitor prchá kdovíkam. Za ukrutnosti na obyvatelích napáchané tak není nikdo obviněn a jediná osoba, která je za čarodějnické procesy zodpovědná – inkvizitor Boblig, zůstává nepotrestána.

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení