
Jan Ámos Komenský
- Čtenářský deník
- Vytvořeno 12. 11. 2014 2:00
- Autor: Jana Křepelová

Jan Ámos Komenský, teolog, filozof, pedagog a spisovatel, je označován také za učitele národa. Narodil se v roce 1592 v Nivnici u Uherského Brodu a zemřel roku 1670 v Amsterodamu.
Jeho všestrannost je podtržena mimo jiné také jeho literární činností. Mým cílem však není popis života a práce Komenského, ale bližší seznámení s jeho skladbou Labyrint světa a ráj srdce.
Kniha se celým názvem jmenuje Labyrint světa a ráj srdce, to jest světlé vymalování, kterak v tomto světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází [1] a její první verzi Komenský dokončil v roce 1623. Dále ji však doplňoval a poprvé byla vydána až v roce 1631. Podruhé byla kniha vydána v roce 1663.
V díle se objevují autobiografické prvky z Komenského života, např. postřehy z jeho cest.
Protože Komenský v knize využívá květnatého barokního jazyka, který je do dnešní češtiny více nebo méně nepřeložitelný, nebo by po svém překladu klesla kvalita vyjadřování, jsou tato slova zachována a kniha na konci obsahuje vyčerpávající vysvětlivky nejen soudobých českých slov, ale také překladů latinských vět a citátů a další poznámky (např. o rozdílu mezi prvním a dalšími vydáními skladby).
Tématem knihy je zkoumání smyslu života a lidské práce.
Poutník se vydává na cestu, aby prozkoumal svět okolo sebe a aby si pro sebe vybral to správné povolání. Svět, který Poutník poznává, je alegoricky vyobrazen jako město, které připomíná labyrint. Neputuje však sám. Má dva průvodce: Všezvěda, který představuje těkavost a neukojitelnost mysli (Jméno mé jest Všezvěd, příjmím Všudybud, kterýž všecken svět procházím, do všech koutů nahlédám, na každého člověka řeči a činy se vyptávám: co zjevného jest, vše spatřuji, co tajného, vše slídím a stíhám, sumou beze mne nic se díti nemá, ke všemu dohlédati má jest povinnost [2]), a Mámení, které je charakterizováno zvykem, pohodlností, šalebností a ohraničenou schopností lidského poznání.
Hned po seznámení s průvodci dostal Poutník na oči růžové brýle, aby svět okolo viděl zkresleně. Brýle měl však nakřivo, koutkem tedy viděl reálný svět. Např. místo lidí viděl zvířata (lidé jsou totiž zobrazeni podle svých vlastností jako příslušné zvíře, např. oslí uši – lenost, umíněnost).
Poté přichází do města. To je připodobněno k babylonské věži a vstupuje se do něj dvěma branami, branou života a branou rozchodu (tam je člověku přidělen stav a povolání). Další kapitoly jsou pak věnovány jednotlivým stavům (stav manželský, řemeslníci, učenci, nábožníci, vrchnost a stav soldátský). Každému stavu náleží jedna ulice ve městě. Dále je ve městě centrální náměstí a městskou dominantou je pak nedostupný hrad, Hrad štěstěny, kam se chtějí dostat všichni lidé, kteří touží po bohatství a slávě.
Průvodci Poutníka přesvědčují o dokonalosti tohoto světa, ale Poutník díky křivým brýlím vidí, že to není pravda. Průvodci se jej o tom snaží přesvědčit i tím, že ho vystaví pokušení v Hradu štěstěny. Ani to ale Poutníka nepřesvědčí.
V druhé části Poutník nachází řešení bezútěšné lidské situace ve světě. Útěchu nachází v postavě Ježíše Krista a ve víře k němu. Autor nám pak ukazuje, jak vypadá pravá církev a zároveň znovu popisuje šest stavů, ale přizpůsobuje je tomu, jak v nich žijí praví křesťané.
Zde již Poutník také zahodil uzdu a brýle, skrze které měl vidět svět v lepším světle. Dostává ale další „pomůcky“. Uzdu jako vedení Boží a brýle, skrze něž uvidí svět Božíma očima.
Kniha je pokládána za jedno z největších děl barokní literatury a dnes je také obsažena v kánonu nejen české školní literatury, ale české literatury obecně.
[1] KOMENSKÝ, Jan Ámos. Labyrint světa a ráj srdce. Vyd. 2. Brno: Host, 2014, 256 s. ISBN 978-80-7491-154-5. Str. 5.
[2] Tamtéž, str. 15.
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...