Čtenářský deník

Jack London – Tulák po hvězdách

1 1 1 1 1 (8 hlasů)
il

Kdo by se nechtěl toulat po hvězdách, brodit se minulostí a sledovat svá nespočetná dřívější já? Darell Standing tyto zapomenuté životy spatřil. V kobce kalifornské věznice se vrah s nálepkou „nenapravitelný“ naučil cestovat časem a prostorem. Zatímco jeho tělo hnije ve svěrací kazajce, on putuje historií lidstva.


knihaDěj

Ve věznici Folsom čeká na den své popravy vrah odsouzený na smrt. Darrell Standing, bývalý profesor agronomie a odborník na efektivitu, tajně sepisuje deník zážitků z vězeňské kobky a v jeho vyprávění se mísí popisy drastického mučení s filozofováním a neuvěřitelnými fantasticko-dobrodružnými prožitky.

Darrel ve vězení prožívá neskutečná muka a příkoří, není však pouze nevinnou obětí, ale i vrahem přistiženým při činu. Do vězení se dostává poté, co zabije svého kolegu, profesora Haskella. Za tuto vraždu má zbytek života strávit v San Quentinu. Věci ale zhoršuje jeho nepoddajnost, kvůli které začne prožívat skutečné peklo. Jako mimořádně inteligentní člověk a odborník na „zbytečné pohyby“ odmítá zapadnout mezi průměrné vězně systému a ve tkalcovně se opakovaně bouří proti její neefektivnosti a zaostalosti. Jeho výstupy končí tím, že pouráží správce věznice Athertona, kterému mimo jiné sdělí, že jeho organizace vězení je idiotská a tkalcovny zaostalé. Tak získá svou nálepku „nenapravitelný“ a od této doby je trestán dočasným pobytem v černé kobce. Do jeho osudu pak zasáhne vězeňský práskač Cecil Winwood, který se pokouší získat přízeň správce věznice. Navede proto čtyřicet vězňů k útěku, aby je následně zradil. Aby situace byla ještě pikantnější, přidá k dobru historku o dynamitu, který byl údajně do věznice tajně propašován. Protože však nemůže vydat to, co neexistuje, shodí na místního nenapravitelného vězně spoluúčast a nařkne jej, že dynamit schoval. A Darrell Standing, který teprve opustil temnotu samotky, je do ní vržen znova, tentokrát na doživotí, aby se už nikdy nemohl dostat ke ztracenému dynamitu.

Darrellovy první popisy ze samotky jsou sugestivně tíživé. Sám proti sobě se učí hrát v mysli šachy, nebo krátí svůj čas hrami s mouchami. Do toho jej správce Atherton průběžně mučí svěrací kazajkou, v marné snaze dostat z vězně, kam schoval mytický dynamit. Darrell brzy zjistí, že spoluvězni z vedlejších samotek spolu komunikují ťukáním do zdi a kód se naučí číst. Tak se seznamuje s Edem Morrellem a Jakem Oppenhaimerem. První jmenovaný jej naučí trik, jak přežít muka v kazajce: osvobodit mysl smrtí. Prakticky vzápětí je Darrell znovu vržen do kazajky, a aby utrpení přečkal, nechává kloub po kloubu umřít vlastní tělo. Jeho první cesta vede doslovně ke hvězdám na nebi, v těch dalších se toulá uplynulými životy.

Stává se rozmařilým hrabětem Guillamem de Saint Maure, který svádí na břehu řeky souboj o svou osudovou ženu. Probouzí se jako osmileté dítě během migračních vln ve Spojených státech. Stává se poustevníkem v poušti čekajícím na soudný den i statným námořníkem, do kterého se zamiluje korejská princezna a jehož štěstí zničí síť palácových intrik. Probouzí se jako muž narozený v drsných severských zemích, který se dostane až do Jeruzaléma v době Piláta Ponského a osud Ježíše Krista podává ze strany římského správce. Stává se posledním přeživším potopené lodi, který tráví roky na kamenném ostrůvku uprostřed moře. Darellovo vyprávění se stále více zhušťuje a svého čtenáře provádí desítkami a stovkami životů. Na jeho duši se vážou tisíce dalších zkušeností, od pocitů pravěkého tvora, který kdysi poprvé vylezl z vody, až po katy, krále, prince a tuláky.  Nakonec dospěje k širšímu náhledu na svět jako na život jednoho muže a jedné ženy. Žena je příčinou mužových vzestupů a pádů, s ní ruku v ruce putuje napříč strastiplnou historií života.

Postavy

Darrell Standing je nesmírně propracovaná mnohovrstevnatá postava. Nejde pouze triviální hodnocení kladný/záporný, ale také o jeho vztah k příběhům, jimiž se toulá. Na jednu stranu se Darrell ocitá ve věznici za zločin, který skutečně spáchal a k němuž se čtenáři přiznává hned na prvních stranách svého vyprávění. Na tu druhou za ním nelze než stát, protože roky trpí brutálním a nespravedlivým příkořím, které jej mění. Darrell je mimořádně inteligentní, vzdělaný a hrdý a právě to ho dostává do potíží. Nelze si nevšimnout drobné scény z prvního příběhu, kdy sluha Pons říká: „Přílišná učenost je jako choroba.“ [1] V ten okamžik jako by se obracel jak k hraběti de Saint Maure, tak k Darrellu Standingovi.

Darrellova vyprávění mohou být podle vůle čtenáře chápána jako toulky po životech, ale také jako halucinace vězně, který si v bolestech vsugeroval jejich reálnost. V takovém případě dostává jeho postava další, zcela jiný rozměr. Darrell se jako vypravěč nejednou obrací buď ke čtenáři, nebo k jednomu ze spoluvězňů s argumentem, kterým se snaží dokázat pravdivost svých tvrzení. A dělá to tak často, jako by se snažil ubezpečit i sám sebe. Cestování/halucinaci totiž potřebuje pro své přežití. Vědomí, že popravou končí tělo, ale nikoli duše, mu dává sílu vydržet brutalitu a vysmát se celému byrokratickému aparátu americké justice.

Jake Oppenhaimer a Ed Morell, spoluvězni ze samotek, znázorňují tato dvě uchopení Darrellových osudů už v knize. Zatímco Jake se snaží veškerá tvrzení svého přítele racionálně vyvracet, Ed mu bezvýhradně věří.

Vyprávění

Darrell Standing je fantastický vypravěč. Dokáže vtáhnout do atmosféry a pokládat správné otázky. To, co stvoří, je kouzelná óda na život, na niž se nezapomíná. V jeho podání se v celém San Quentinu nenajde jediný zaměstnanec, který by byl lidský. Čtenář tak nejednou sympatizuje s vrahy, zlodějíčky a podvodníky, kteří jsou daleko více respektu hodnější. Darrell také svým „spořádaným čtenářem“ opovrhuje za to, že schvaluje (financuje) krutost, která panuje za zdmi věznic. Obžalovává ho za to, že si nad těmito věcmi myje ruce.

Darrell se zabývá otázkami morálky a pokroku a nakonec dochází k tomu, že se lidstvo vůbec nezměnilo. Je stále stejně barbarské, jen své činy ukrývá pod tenkou masku jménem civilizace. Příběhy, které vypráví, pocházejí z různých míst a časů, co se ale často opakuje, je nezlomnost hlavního hrdiny a jeho vůle (žít/ovládat své tělo/osud aj.). Nejednou se zde také objeví žena, pro kterou zabíjí, umírá, nebo ji vlivem okolností ztrácí.

[1] LONDON, Jack. Tulák po hvězdách. Vyd. 1. Překlad Jan Mrlík. Frýdek-Místek: Alpress, 2014, 344 s. Klokan (Alpress). ISBN 978-80-7466-389-5. Str. 99

 

Soutěže

Aktuality

  • Beseda s Alenou Mornštajnovou v malebném Českém Krumlově

    29. května 2018 se konala beseda a autorské čtení české spisovatelky Aleny Mornštajnové. Příjemný večer si její čtenáři užili v prostorách kavárny Egon Schiele Art Centrum, kde se sešli nad kávou i vínem.

    Číst dál...  
  • Crwecon – Komiksový festival 2018

    Ano, už po třinácté tu máme nejstarší český komiksový festival – Crwecon! Nový ročník se koná v sobotu 9. 6. – a abychom překonali smolnou třináctku, rozhodli jsme se akci udělat zase o něco větší a zajímavější!

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení