Čtenářský deník

Alois a Vilém Mrštíkové – Maryša

1 1 1 1 1 (5 hlasů)
dum 100x100
Realistické drama bratří Mrštíků o pěti jednáních patří k těm nejoblíbenějším. Dodnes se hra objevuje na prknech nejrůznějších divadel, ať už velkoměstských či naopak. Dílo kritizuje poměry na vesnici, kde se hlavně dříve hledělo na majetek a o vdavkách z lásky mohly dívky jen bláhově snít. Autorem námětu je Alois Mrštík, zpracoval jej Vilém Mrštík.
Stejně jako u každého dramatu jsou první stránky věnovány přehledu osob, u Maryši je také připojen jejich popis. Děj se odehrává v nejmenované moravské vesnici roku 1886, kde žije dívka Maryša, dcera sedláka Lízala, která je zamilovaná do rekruta Francka.

Hra začíná rozpravou mezi Lízalem a vdovcem Vávrou, majitelem mlýna. Dozvídáme se, že Vávra má tři potomky a že by nejraději celý statek prodal. Lízal mu vše rozmlouvá, že prý ženu potřebuje. Začnou se dohadovat o věnu Lízalovy dcery, z čehož je patrný záměr Maryšu provdat za Vávru. Přicházejí rekruti, mezi kterými je i Francek, aby se rozloučili, než nastoupí na vojnu trvající 3 roky. Lízal však Francka za Maryšou nepustí, což jej rozčilí, ale nakonec, přemluven matkou a rekruty, odchází. Jakmile budoucí vojáci opustí scénu, dohodnou se Vávra s Lízalem na konečném věnu, a zpečetí tak Maryšin osud, aniž by se ptali na její vůli. Když se Vávra odebere k domovu, oznámí Maryše otec, za koho se provdá. Ta ponejprv nechce uvěřit, myslí si, že jde o legraci. Když vzápětí pochopí, že se jedná o krutou pravdu, zmizí s řádným bouchnutím dveřmi.
Před polednem, než mají odvézt rekruty na vojnu, je Lízal zavolán, aby šel rozehnat bijící se chlapce v hospodě. Tato záminka dává možnost Maryše a Franckovi se sejít a rozloučit se. Přesto je jejich dostaveníčko brzy přerušeno rozzlobenou Lízalkou.

***
marysa obalV druhém jednání se čtenář přenese do světnice v Lízalově domě. Strouhalka, Maryšina teta, a stařenka, její babička, vedou společně se svou mladou příbuznou rozhovor o ujednaných vdavkách. Snaží se ji přesvědčit, že ony být mladé, neváhaly by a za Vávru se provdaly. Maryša si však vede svou a nenechá se ničím a nikým přesvědčit. Svatba se kvapem blíží, všichni dívku uhání, aby se co nejrychleji ustrojila. Maryša se pokouší umluvit alespoň svého otce. Podaří se jí jej obměkčit, ale Lízalka mu důrazně vysvětlí, že než dát dceru Franckovi, radši Vávrovi.

***
Následující akt se odehrává o celé dva roky později, kdy je z Maryši paní Vávrová a Francek se navrátil z vojny. Je pro něj těžké, že přišel o Maryšu, a zlobí se na její rodiče, že tak učinili de facto na truc.
Od té doby, co je Maryša vdaná, celá pohubla a zbledla, na první pohled je patrné, že se jí daří velmi zle. Se svými rodiči nemluví, Lízal si svou chybu uvědomil, ale odmítá o vzniklé situaci hovořit. V hostinci se později Francek setkává s Maryšou a doprovází ji domů. Lízal obdrží soudní obsílku, ze které se dozvídá, že jej Vávra žaluje pro peníze, neboť pro ty si Maryšu vzal a nedostal je. Později se v hostinci objeví Vávra, a když se vrátí Francek, tak dlouho do sebe „šijí“, až se poperou.

***
Na počátku předposledního dějství domlouvá Lízal dceři, aby Vávru opustila. Maryša si však postaví hlavu: „Sami ste to ukuchtili, sami si to snězte. Vám k haňbě tady zvostanu a nikam nepudu.“ (S. 62) Po odchodu otce zůstane chvilku Maryša sama, dokud nepřijde služka. Ta otevřela dveře Franckovi, aby mohl „svou milou“ navštívit. František po ní žádá, aby s ním odešla do Brna, ale Maryša odmítá. Přestože Francka stále miluje, jednou je vdaná a nejde s tím nic udělat. Chlapec se nevzdává, o půlnoci bude čekat u splavu, a pokud dívka nepřijde, objeví se ve mlýně druhý den, aby ji odvedl, i kdyby ho měl Vávra zastřelit. Tak se málem stane, ale štěstí stojí při Franckovi, když se Vávra objeví na prahu domu, vymůže si pravdu a s nabitou puškou se za mladíkem vydá.

***
Poslední jednání je nejkratší ze všech pěti. Jeho obsah by se dal shrnout do jediné věty – Maryša otrávila Vávru. Ke svému činu se nešťastnice dozná. Z pátého dějství také pochází velmi oblíbená replika:
VÁVRA: „Od koho je káva?“
VÁVROVÁ: „Od žida.“
VÁVRA: „A proč ne ze spolku?“
VÁVROVÁ: „Měli zavříno.“

Drama je psáno moravským nářečím a poukazuje na skutečnost, že dříve se majetek a bohatství stavělo nad lásku a lidské štěstí. Jedná se o čtení velice kvalitní a mohu vás ujistit, že v každém by mělo toto dílo zanechat hluboký otisk, jak se ke konci 19. století žilo nejen na venkově.


Zdroj citací: Mrštíkové, Alois a Vilém – Maryša. Praha: Artur, 2004







Komentáře   

 
LeRohlik
0 lolLeRohlik 2021-06-04 08:31
moc dlouhé ,ale dobré ,ale sere mě že sme se otom učily kurva
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Krátká přestávka

    Vážení čtenáři,

    čas prázdnin a dovolených je tady, léto, i když to občas tak nevypadá, také. Po roce různých omezení si někteří z nás konečně alespoň trochu užijí cestování, třeba jen v rámci naší republiky. Bylo by zbytečné zdůrazňovat, že i u nás jsou krásná místa. V této souvislosti mi dovolte vyhlásit krátkou přestávku ve zveřejňování recenzí, které pro vás už řadu let pravidelně připravujeme. Doufám, že nás po prázdninách čeká mnoho dalších krásných knih, které budou stát za zmínku, a hlavně že se podaří uskutečnit akce, které jsou s literaturou spojené, jako jsou třeba knižní veletrh v Havlíčkově Brodě či Svět knihy. 

    Těším se na opětovné shledání a vámi a věřím, že i přes tuto - určitě krátkou - odmlku nám zachováte svou přízeň. Přeji vám všem - čtenářům i redaktorům - krásné léto plné zážitků.

    Jiří Lojín

    Šéfredakor

     
  • Paseka se stěhuje do Karlína

    Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v  Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení