Christopher Durang – Nevyléčitelní

Bruce: Máš krásný prsa. Toho si na ženské všimnu vždycky nejdřív. Prudence: (poněkud nesvá) Děkuju. Bruce: Máš krásný kontaktní čočky. Prudence: Dík. Mně se líbí barva tvýho hlasu. Je takovej měkkej a přitom pevnej. Bruce: Díky. Mně se tvůj hlas taky líbí. Prudence: Děkuju. Tu kolínskou, co používáš, zbožňuju. Bruce: Díky. Tu mi dal Bob, můj milenec. Prudence: Cože? Bruce: Při tomhle osvětlení mi ho připomínáš.

Postavy: Bruce, Prudence, Dr. Stuart Framingham, Paní Charlotte Wallaceová, Bob, Andrew
Struktura: 2 dějství – v 1. dějství 6 obrazů, v 2. dějství 3 obrazy
Místa děje: hospoda U rytíře, ordinace Dr. Stuarta Framinghama, kancelář Charlotta Wallaceové, byt Bruce

Prudence i Bruce hledají svou „druhou polovičku“. Ani jeden z nich není zrovna miláčkem davu, a proto se, na radu svých psychiatrů Dr. Framinghama a Charlotte Wallaceové, uchýlí k seznámení přes inzerát. Přesněji řečeno – doktorka Wallaceová vymyslí pro Bruce inzerát, který by mohl být přitažlivý pro ženy, a Prudence se na něj chytí. Děj začíná v okamžiku, kdy se poprvé setkávají v restauraci. Oba jsou nervózní, ale chtějí na toho druhého působit sebejistě. Prudence se Bruceovi od začátku líbí, takže se snaží ji získat, ovšem čím víc se o něm Prudence dovídá, tím víc má obavy, že odpovídat na inzerát nebyla dobrá volba. Inzerát sliboval muže se zájmem o rockovou hudbu, film, běhání pro zdraví a poklidné večery. Místo toho před ní sedí příjemně vypadající uzlíček nervů, který má každou chvíli blízko k pláči (Bruce: Jsem hrozně citlivej. Rád pláču.) a ještě ke všemu má doma přítele. Bruce je totiž bisexuální a partnerku hledá v podstatě proto, aby zjistil, jaké to je a taky, a že mu to jeho psychiatrička poradila. Ovšem Bruceovi se na Prudence líbí snad všechno a již po několika minutách rozhovoru ji přesvědčuje, že by s ní chtěl mít děti. Schůzka končí krátkou hádkou, kdy Bruce zcela otevřeně přiznává, že chtěl ženu, která se mu přihlásila na inzerát, vzít na večeři, do kina a nakonec k němu za účelem pohlavního styku. Prudence je však vykleštěná, frigidní děvka, bude tedy lepší, když se rozejdou. Prudence ho na oplátku nazve idiotem a polije ho sklenicí vody.

V dalším obraze je Prudence u svého psychiatra. Popisuje katastrofální průběh rande. Ovšem místo toho, aby ji doktor Framinghem uklidnil, povzbudil nebo udělal něco podobného, co se od psychiatrů očekává, nabízí jí své sexuální služby. Z toho se také dovídáme, že s ním Prudence už v minulosti něco měla. Doktor je ve svých návrzích natolik neodbytný, že jediná možnost, jak se ho zbavit, je knockout. A Prudence míří velmi přesně. Oznámí totiž doktorovi, že kromě toho, že se k sobě nehodí, se jí zdá, že má poněkud problémy s mužností, lépe řečeno s předčasnou ejakulací.

Třetí obraz probíhá v psychiatrické ordinaci Charlotty Wallaceové. Jejím pacientem je Bruce, ovšem nabízí se otázka, jestli na tom není duševně lépe než sama lékařka. Ta totiž má zásadní problém s vyjadřováním – vypadávají jí slova, takže pacientům říká podoustve, sekretářce vzducholoď atd. Také on líčí děsivý zážitek, ale jediné, čeho se mu dostane, je další zaručený inzerát, který si má podat. Tentokrát z něj jeho lékařka udělala zelenookého spisovatele s Pulitzerovou cenou zajímajícího se o Kirkegaarda, Mahlera, Joan Didionovou a sex.

Jaké je tedy jeho překvapení, když na schůzku opět dorazí Prudence. Po několika větách je zřejmé, že válečná sekera je stále vykopána. Prudence se zvedá k odchodu a Bruce, i když se snaží, nedokáže potlačit slzy. Na jejich účet pronese Prudence štiplavou poznámku a konverzace se kupodivu rozproudí, takže nakonec odcházejí společně.

Následující obraz se odehrává opět v pracovně doktora Framinghama. Ovšem tentokrát přichází zcela jiná Prudence. Je zjevné, že se během týdne stalo něco, co ji změnilo a vylepšilo náladu. Z dialogu se dovídáme, že se s Brucem viděla ještě několikrát, dokonce spolu spali. Tato informace je ovšem další ranou pro doktorovo ego. Prudence také oznamuje, že k doktorovi dál chodit nebude, že už to nepotřebuje. Framingham se jí to snaží velmi vehementně rozmlouvat. Jedinou reakcí je však Prudencin odchod o půl hodiny dřív, než by měli končit sezení, protože jde k Bruceovi na večeři.

Ten mezitím ve svém bytě připravuje vše na dokonalé rande. S čím ovšem nepočítal, je, že jim bude dělat společnost i Bob – Bruceův přítel. Měl být původně pryč, ale pak si to rozmyslel. Jenže už bylo nakoupeno, a tak Bruce rande nerušil. Bob samozřejmě předvede žárlivý výstup, ale Bruceovi se nakonec podaří ho zpacifikovat a přimět ke zdvořilostní konverzaci s Prudence. O něco později se Bob na chvíli ztratí. Bolavé srdíčko si jde vylít do telefonu své šílené matce, která si vyžádá Bruce a začne mu kázat. Když se Bruce snaží bránit, začne do telefonu zpívat, takže to vzdá. Aby byl večer ještě „příjemnější“, vrací se Bob, který telefonát dokončil na druhé lince ve vedlejším pokoji s tím, že jde do hotelu a skočí z okna. To už Prudence nevydrží a seřve všechny včetně Bobovy matky. Nakonec se rozhodnou, že vezmou Boba k psychiatrovi a Bruce volá Charolotte Wallaceové.

Bruce dovede Boba k Wallaceové a odchází s Prudence na večeři. Ještě více než v předchozích scénách se vnucuje otázka, zda je doktorka opravdu doktorka. I Bob, který je momentálně poněkud rozrušený, si uvědomuje, že s ní něco není v pořádku, a žádá ji o předložení lékařské koncese. Doktorka je totiž naprosto myšlenkově mimo, vůbec neví, co mluví, z ničeho nic vykřikuje, mluví se svým plyšovým psem… Nakonec se ukazuje, že to je její terapeutická metoda, kterou doporučuje i Bobovi. Měl by nechat svá nutkání, emoce, aby ho prostoupily a prostřednictvím nich aby jednal. Když zjistí, že si Bob koupil pistoli, aby mohl Bruce i Prudence zastřelit, chválí ho a ještě ho v tomto konání podporuje (naštěstí pro všechny zúčastněné se jedná jen o poplašnou pistoli).

Mezitím sedí Bruce s Prudence v hospodě a Bruce ji opět žádá o ruku, i když Prudence právě říká, že by měli s Bobem zůstat spolu. Snaží se mu vysvětlit, že on není zrovna to, co si představovala, a on na druhou stranu argumentuje tím, že má na vdávání a na děti nejvyšší čas atd. Do toho se v hospodě objevuje Prudencin psychiatr Stuart Framingham. Chce za každou cenu Prudence odvézt, a nebo ji přinutit k určení data dalšího sezení, což ona zásadně odmítá, takže dochází k ostré výměně názorů. Ve chvíli, kdy hádka vrcholí, se objevuje Wallaceová s Bobem. Na její pobídku začne Bob střílet. Všichni jsou zděšení. Poprvé za celou dobu se v hospodě objevuje číšník (předtím tam nikdy nebyl, takže to vypadalo, že se zde snad ani neobsluhuje), a žádá je, aby odešli, což nesmírně vytočí Prudence. Číšníka seřve a ten se pak může přetrhnout, aby vše splnil. Po večeři se opět rozjíždí diskuze na téma „Vem si mě, já tě nechci a co budu bez tebe dělat já…“ Tentokrát je ještě obohacena o hádku psychiatrů, čí že je teď Prudcence pacient.

Ta ovšem odmítá být kýmkoliv léčena, protože už má všeho toho okolo sebe dost. Nakonec v rozčílení opět popadne sklenici vody a chce ji vylít na Wallaceovou. V poslední chvíli si to ale rozmyslí a polije Framinghama, čímž velmi potěší Wallacevou, protože jedná podle svých vnitřních instinktů. Na základě instinktivního chování má odpovědět Bruceovi na otázky, takže nakonec, aniž by chtěla, souhlasí, že si ho vezme. To ovšem rozhodí Boba tak, že začne balit číšníka. Tím však pokazí náladu rozjásanému Bruceovi, který se s tím nějak nemůže smířit. Prudence mezitím odešla na WC a delší dobu se nevrací. Bruce se po ní jde podívat. Ostatní zatím odchází na diskotéku. Když se Bruce s Prudence vrátí, přečte jí Bruce něco jako dost netradiční vyznání lásky. Prudence se tak dovídá další peripetie jeho života, což ji ani trochu neuklidní, a nakonec se před ním ze zoufalství rozpláče. Bruce se jí opět snaží utišit a také marně sehnat číšníka (předchozí odešel s ostatními na diskotéku a další zjevně ještě nedorazil).