Čtenářský deník

Petr Bezruč - Slezské písně

1 1 1 1 1 (8 hlasů)
kniha

Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, sepsal několik sociálních balad, v nichž jsou nositelem tragičnosti poměry ve společnosti. Většina básní vyšla ve sbírce Slezské písně, která se okamžitě proslavila. Autor zde vyjádřil to, co cítili vykořisťovaní dělníci ve Slezsku a na Ostravsku. Jeho cílem bylo mluvit za ostatní, bojovat za jejich práva, lepší životní podmínky, vyjádřit přání prostého lidu a bezpochyby také zobrazit bídy, ve které byli lidé nuceni žít.



knihaKritici i čtenáři si byli jisti, že sám tvůrce pracuje jako horník v ostravských dolech, což byl nejspíš také Bezručův záměr. Najdou se zde však i básně milostné a rovněž básně věnované jednotlivým obcím na Moravě a ve Slezsku. Mezi nejznámější balady patří Maryčka Magdonova a Ostrava, ale představím vám také ty méně známé.

Hanácká ves

Popisuje běžný život na vesnici, který nemusí být nutně zlý – na každou dívku čeká chlapec, každý chlapec přivede si dívku.

Jen jedenkrát

Patří mezi básně intimního charakteru. Je tedy předpokládáno, že obsahuje značné autobiografické prvky, osobní Bezručovy zkušenosti.

Návrat

Typická báseň ohrazující se proti národnostnímu útlaku. Jsou zde řečeni všichni, které Bezruč viní z této nespravedlnosti – Němci, Poláci, Židé a česká lhostejnost. 

Kantor Halfar

Příběh učitele, který odmítl učit jiným než českým jazykem, ačkoliv se to vyžadovalo. Vzdorování odnárodňování vyvrcholí Halfarovým oběšením se na jabloni. Tato báseň je jednou z těch, kterými Bezruč protestuje proti potlačování mateřského jazyka.

Maryčka Magdonova

Maryčka přijde se svými čtyřmi sourozenci o rodiče. Protože je nejstarší, musí se o ně starat. V zimě ji v lese při krádeži dřeva přistihne burmistr Hochfelder a neváhá dívku udat. Při cestě do Frýdku, kam děvče vede strážník, si však Maryčka zvolí raději smrt nežli posměch a ukončí svůj život skokem ze skály do řeky Ostravice.

Ostrava
Báseň obsahující výzvu k boji proti krutému jednání s dělníky. Z každého řádku je cítit bezmoc vykořisťovaných horníků z Ostravska a Slezska, ale také vzdor a nenávist vůči mocipánům.

Praga caput regni

Vyjadřuje vlastenectví a zčásti také politickou situaci, kdy dochází ke stále většímu poněmčování moravského území za přispění Poláků a bohužel též již zmíněné české lhostejnosti.

Labutinka

Posmrtně nalezená báseň, která byla do Slezských písní přesunuta formálně. Stejně jako báseň Jen jedenkrát je také Labutinka osobního charakteru a vypráví o nenaplněné lásce a zklamání z chování neznámé dívky, do níž se vypravěč zamiloval.

Dombrová I
Nesouhlas se snahami přejmenovávat původní názvy vsí na Slezsku.

Valčice
Uvádí se, že se jedná o oslavnou báseň na připojení Valtic k Moravě po roce 1918.

---

Labutinka


Čí jsi, ztepilá ty krásko?
Sama chodí, pyšno hledí,
knížky v ruce, na můj pozdrav
nikdy nemá odpovědi,

temné pleti, temných vlasů,
pohled třpyt je hvězdy v šeře,
myšky – nožky, každý pohyb
kmit labutí na jezeře,

chceš mi být jen beznadějné
lásky temnou upomínkou?
Jak jen nazvat kněžnu svých snů?
Buď mi zvána Labutinkou!


(Bezruč, Petr: Slezské písně. Brno: Doplněk 2003, s. 96)

Pokud vás ukázka či balady obsahově zaujaly, věřte, že Slezské písně jich nabízejí mnohem více.

 

Komentáře   

 
ANA
+5 RE: Petr Bezruč - Slezské písněANA 2012-06-25 12:00
Bezručovy básně se mi líbí. Přestože by někdo rád poukazoval na to, jak vhodné byly pro minulý režim, myslím, že jsou především lidské - a některé věci by byly aktuální i dnes.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení