Čtenářský deník

Žluté oči vedou domů

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
abs

Kniha české autorky Markéty Pilátové vypráví o osudech několika žen, které pátrají po své minulosti. Popisuje také situaci českých emigrantů v Brazílii. Marta a Lena. Dvě mladé ženy, které žijí v Brazílii. Každá je zcela jiná, ale něco je spojuje. Je to osud jejich rodičů. Jsou to dcery českých emigrantů, kteří přišli do Brazílie po nástupu komunistického režimu.



knihaMarta ani Lena vlast svých rodičů nikdy nepoznali. Česky sice umí, ale Českou republiku znají jen z vyprávění. Obě ženy jsou nespokojené se svým dosavadním životem, a tak se rozhodnou Českou republiku navštívit. Martu k tomu vede rozhodnutí odpoutat se od své matky a utéct z jejího vlivu a Lenu zase neshody na farmě, kterou spravuje spolu se svojí matkou. Marta a Lena se setkají právě v Praze.

Maruška a Luiza. Tyto dvě ženy spojuje muž jménem Jaromír. Ten před druhou světovou válkou odchází do emigrace a začíná pracovat pro tajné služby. Zpočátku převádí důležité osoby z Protektorátu přes hranice a po válce začne pracovat jako dvojitý agent. Usídlí se v Brazílii a za ženu si vezme Němku Luizu. Vezme si ji vlastně z jakési služební povinnosti. Prostřednictvím své ženy získává informace z podniku, kde pracuje. Maruška je jeho dívka, se kterou měl vztah před válkou. Po válce jí Jaromír začne posílat dopisy a zvát ji do Brazílie. Spíše však vyzvídá informace z jejího zaměstnání. Maruška pracuje totiž na ministerstvu zahraničí.

Maruška, Luiza, Marta i Lena se setkávají v Praze. Marta i Lena dvěma starým ženám pomáhají v hledání po Jaromírově (a tedy i své) minulosti. To je velice sblíží. V závěru každá z žen činí zásadní rozhodnutí. Marta odjíždí do Brazílie, Lena na svoji farmu a Marta s Luizou zůstávají v Praze.

Kniha je rozdělena na několika krátkých kapitol. U každé je uvedeno jméno osoby, která vypráví. Jsou zde i kapitoly zesnulého Jaromíra.

„Pak jsem prostě žila dál. Dny přicházely a odcházely. Dopis za dopisem. Už jsem je neházela do kastlíků na kolejích, ale chodila jsem s nimi do nejrůznějších vědeckých ústavů, kde jsem je nechávala na určených poschodích, vedle dané kanceláře v koši na odpadky. Kurýr už asi dostudoval a dělá vědeckou kariéru. Představovala jsem si, že třeba jezdí do zahraničí na kongresy a odtamtud mé dopisy posílá. “
(Žluté oči vedou domů: Markéta Pilátová. Torst, Praha 2007. str. 132.)

Aktuality

  • 7. ročník festivalu HorrorCon

    Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.

    Číst dál...  
  • Duna potřetí

    Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení