
Žluté oči vedou domů
- Čtenářský deník
- Vytvořeno 9. 6. 2011 2:00
- Autor: Martin Dolejský

Kniha české autorky Markéty Pilátové vypráví o osudech několika žen, které pátrají po své minulosti. Popisuje také situaci českých emigrantů v Brazílii. Marta a Lena. Dvě mladé ženy, které žijí v Brazílii. Každá je zcela jiná, ale něco je spojuje. Je to osud jejich rodičů. Jsou to dcery českých emigrantů, kteří přišli do Brazílie po nástupu komunistického režimu.
Marta ani Lena vlast svých rodičů nikdy nepoznali. Česky sice umí, ale Českou republiku znají jen z vyprávění. Obě ženy jsou nespokojené se svým dosavadním životem, a tak se rozhodnou Českou republiku navštívit. Martu k tomu vede rozhodnutí odpoutat se od své matky a utéct z jejího vlivu a Lenu zase neshody na farmě, kterou spravuje spolu se svojí matkou. Marta a Lena se setkají právě v Praze.
Maruška a Luiza. Tyto dvě ženy spojuje muž jménem Jaromír. Ten před druhou světovou válkou odchází do emigrace a začíná pracovat pro tajné služby. Zpočátku převádí důležité osoby z Protektorátu přes hranice a po válce začne pracovat jako dvojitý agent. Usídlí se v Brazílii a za ženu si vezme Němku Luizu. Vezme si ji vlastně z jakési služební povinnosti. Prostřednictvím své ženy získává informace z podniku, kde pracuje. Maruška je jeho dívka, se kterou měl vztah před válkou. Po válce jí Jaromír začne posílat dopisy a zvát ji do Brazílie. Spíše však vyzvídá informace z jejího zaměstnání. Maruška pracuje totiž na ministerstvu zahraničí.
Maruška, Luiza, Marta i Lena se setkávají v Praze. Marta i Lena dvěma starým ženám pomáhají v hledání po Jaromírově (a tedy i své) minulosti. To je velice sblíží. V závěru každá z žen činí zásadní rozhodnutí. Marta odjíždí do Brazílie, Lena na svoji farmu a Marta s Luizou zůstávají v Praze.
Kniha je rozdělena na několika krátkých kapitol. U každé je uvedeno jméno osoby, která vypráví. Jsou zde i kapitoly zesnulého Jaromíra.
„Pak jsem prostě žila dál. Dny přicházely a odcházely. Dopis za dopisem. Už jsem je neházela do kastlíků na kolejích, ale chodila jsem s nimi do nejrůznějších vědeckých ústavů, kde jsem je nechávala na určených poschodích, vedle dané kanceláře v koši na odpadky. Kurýr už asi dostudoval a dělá vědeckou kariéru. Představovala jsem si, že třeba jezdí do zahraničí na kongresy a odtamtud mé dopisy posílá. “
(Žluté oči vedou domů: Markéta Pilátová. Torst, Praha 2007. str. 132.)
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...