
Audioknihy: Miroslav Náplava – Plavby „sebevrahů“
- Vytvořeno 1. 7. 2019 1:00
- Autor: Radovan Kolbaba

Jsou osobnosti, které slovo „nemožný“ neodrazuje, ale naopak vábí jejich pozornost. Tito lidé často dokáží věci, nad kterými zůstává ostatním rozum stát. Mezi ně můžeme směle počítat i zesnulého českého hudebníka, mořeplavce, fotografa, kameramana, trampa a dobrodruha Eduarda Ingriše. Jeho fascinující životní příběh v České republice znalo jen několik zasvěcených, než o něm před patnácti lety Miroslav Náplava napsal knihu Plavby „sebevrahů“, jež Ingrišovy osudy přiblížila i těm méně znalým. Kniha se dočkala několika rozšířených vydání a také se jí ujalo nakladatelství OneHotBook, díky kterému si můžete Náplavovo dílo poslechnout třeba někde na dobrodružné cestě.
Přestože nahrávka není nijak dlouhá, je těžké stručně popsat, co může posluchač od knihy očekávat. Plavby „sebevrahů“ neobsahují jen životní příběh Eduarda Ingriše. V díle se prolínají i vyprávění o pátrání po Ingrišově minulosti, při kterém Miroslavu Náplavovi a jeho příteli Petru Horkému pomáhaly takové osobnosti jako Thor Heyerdahl, Miroslav Zikmund nebo paní Nina Ingrišová. Čtenář si také poslechne popis neuvěřitelných mořeplaveckých výprav na primitivních plavidlech vedených zmíněným Thorem Heyerdahlem, Erikem de Bisschopem a Williamem Willisem.
Pokud vám jméno Eduard Ingriš nic neříká, vězte, že to byl ve třicátých a čtyřicátých letech jeden z nejpopulárnějších československých hudebních skladatelů a dirigentů. Poté se stal nedobrovolným exulantem žijícím v Brazílii, Argentině, Peru a Chile, ale vypracoval se ve fotografa, jehož snímky uveřejňovaly i časopisy Time a Life. Přátelil se s Thorem Heyerdahlem, jeho názoru si vážil Ernst Hemingway a hudebně doprovázel námluvy Johna Waynea. Jeho nejpamátnějšími činy však byly dvě neskutečně odvážné výpravy inspirované slavným norským etnologem Heyerdahlem. Během nich se Ingriš s nepočetnou posádkou pokusil přeplavit na balsovém voru z Chile do Polynésie (asi 8000 km). Jak obě výpravy dopadly, vám neprozradím.
Kniha postupuje v zásadě chronologicky. Pasáže popisující získávání informací o Ingrišovi oživují vyprávění, aniž by ho činily méně přehledným. Horší je to s popisem dalších plaveb, které probíhaly za života Eduarda Ingriše a jsou spíše zasazeny do kontextu tematicky, než chronologicky.
Ačkoliv jsou Plavby „sebevrahů“ spíše kratší audioknihou, jejími průvodci jsou hned tři vypravěči. Většinu knihy namluvil Vasil Fridrich a svojí prací dokazuje, proč patří mezi nejobsazovanější české herce účinkující v audioknihách. I díky němu vyprávění drží tempo nejenom v napínavých pasážích, ale i v těch nezbytných, popisujících i méně dobrodružné příhody. Hlasem Eduarda Ingriše se stal cimrmanolog Miloň Čepelka. Čte pasáže z Ingrišova plavebního deníku i jiné v první osobě, u kterých není zřejmé, odkud autor knihy čerpá. Vlastní „hlas“ má v knize i Thor Heyerdahl. Jeho rady či odpovědi autorům knihy čte Pavel Soukup, který dostal z celé trojice nejméně prostoru. Ačkoliv by knize postačil jediný vypravěč, další dva hlasy, navíc velmi rozdílné, lépe upoutají pozornost posluchače.
Vynikajícím prvkem v knize je použití dobové hudby, především skladeb samotného Eduarda Ingriše. Nezazní sice celé, ale posluchač má dostatečnou příležitost udělat si vlastní obrázek. Jen Teskně hučí Niagara by si zasloužila lepší verzi.
Má-li kniha nějaký nedostatek, je to především absence pořádné obrazové přílohy. Je jasné, že možnosti audioknihy jsou v tomto značně omezené a ke cti týmu OneHotBook, který na Plavbách „sebevrahů“ pracoval, je potřeba dodat, že se vskutku snažili. Do bookletu k CD dali, co jen šlo, včetně dobových fotografií, nákresu lodi či oskenovaných pohlednic. Přesto se lze těžko ubránit hladu po dalších obrazových dokumentech a především po mapách popisovaných cest přes oceán, které by ještě více podtrhly kuráž a nadlidské odhodlání těch, kteří je absolvovali.
Navzdory faktu, že s Plavbami „sebevrahů“ strávíte pouze čtyři a půl hodiny, budete mít pocit, že jste jim věnovali mnohem více času. Stejně jako osudy jejího hlavního protagonisty jsou totiž plné pozoruhodných příhod, které jsou o to poutavější, že je nikdo nevybájil.
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...