Audioknihy

Audioknihy: Dmitry Glukhovsky – Metro 2034

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

V roce 2016 vydalo nakladatelství OneHotBook audio zpracování knihy ruského autora Dmitryho Glukhovského Metro 2033. Po necelých dvou letech zadaptovali i následující díl této temné vize lidské budoucnosti s nepřekvapivým názvem Metro 2034. Jak se zdařil?



Knihy z této série se odehrávají v době, kdy po strašlivé válce a zabití šesti miliard lidí pomocí atomových zbraní přežívají zbylí v moskevském metru. Povrch ovládá nejen smrtonosná radiace, ale též zmutované obludy, které s sebou nová doba přinesla. První díl vyprávěl příběh mladíka Arťoma, jenž se vydal napříč metrem, aby získal pomoc pro svoji rodnou stanici. Kniha spojovala hororovou atmosféru s akčními i filozofickými pasážemi a vytvořila z nich podivuhodně zdařilý mix. Její audio verze jí v tomto ohledu nezůstala nic dlužna. Tým OneHotBook v čele s vypravěčem Filipem Čapkou vytvořil, dle názoru recenzenta, jednu z nejlepších audioknih roku.

Metro 2034 má stejné kulisy, avšak jiné hrdiny. Prvním je bývalý pomocný strojvůdce přezdívaný Homér, muž kolem šedesátky, jenž zažil nejen zkázu starého světa, ale i ztrátu nejbližších. Saša je sedmnáctiletá dívka, která většinu života strávila pouze s otcem vyhnaným z domovské stanice. Přestože očima těchto dvou nahlížíme na příběh, za hlavní postavu lze označit i jejich společníka Huntera. Tento nelidsky schopný voják a zabiják se mihl už v předchozím díle a stejně jako tam i v Metru 2034 je iniciátorem budoucích událostí. Tentokrát však prochází celým příběhem a nevytratí se na jeho počátku, tak jako minule. Celá zápletka se točí kolem děsivé nevyléčitelné nemoci, jejíž epidemie vypukne v sousední stanici Homérova domova. A tak se starý muž s nemluvným zabijákem vydají na cestu, na jejímž konci musí být hrozba zažehnána, ať už jakýmikoliv prostředky.

Vypravěči knihy jsou tentokrát Alexej Pyško a Eva Josefíková, víceméně v rolích Homéra a Saši. Kontrast sytého hlasu zralého muže a mladé dívky je zpočátku až rušivý, ale čtenář si na něj snadno zvykne a naopak ocení kvalitní práci zkušeného dabéra a jeho mnohem mladší kolegyně. Drobným nedostatkem je několik pasáží, kdy se v textu vypravěči příběhu prolínají, což ale neodráží mluvená podoba. Na druhou stranu se patrně jedná o lepší řešení, než kdyby se oba hlasy střídaly po pár větách, když po celou dobu nahrávky má každý svůj jasný a ucelený blok.

Oba díly – 2033 a 2034 – se v mnoha ohledech liší, a to nejen počtem hlavních postav. Zatímco v první knize jsme sledovali pouze Arťoma, který však potkával spoustu zajímavých obyvatel metra a na nějakou dobu s nimi spojoval své osudy, Homér, Saša a Hunter si z velké části vystačí sami se sebou a zajímavých relevantních vedlejších protagonistů je v jejich příběhu výrazně méně. Vyvanulo též předchozí kouzlo poznávání moskevské podzemky a různých společenství, které v ní od ničivé války vznikly. Byť není nutné znát děj předchozího dílu, ostatně ten je v knize i připomenut, znalost Glukhovského představy postapokalyptické podzemní civilizace přece jen zážitek obohacuje.

Mnohá pokračování, knižní i filmová, se vydávají cestou servírování téhož, jen ve větším množství. U Metra 2034 to ale neplatí. Kniha se vydává spíše opačnou cestou, a to nejen kvantitativně, ale též kvalitativně. Tísnivá atmosféra předešlého dílu vyvanula. Filozofické pasáže, jež se staly tak trochu trademarkem série, jsou zde též, ale zatímco minule působily přirozeně a naprosto zapadaly do příběhu, v Metru 2034 se čtenář neubrání dojmu, že jsou tu jaksi navíc. Kniha též obsahuje méně akčních pasáží a násilí v ní nepůsobí zdaleka tak syrově. Shodným rysem obou je také fakt, že postavy často tápají a ne vždy se rozhodnou rozumně. U dospívajícího osamoceného Arťoma to pomáhalo nahlédnout do jeho nitra, stejně jako společně s ním objevovat zákoutí a tajemství metra. Fakt, že v následujícím díle se v sobě pořádně nevyzná nejen mladičká Saša, ale ani životem protřelí Hunter s Homérem, je chvílemi až otravný, obzvláště, když výrazně ovlivňuje jejich chování.

Slabý příběh a jeho propriety bohužel nezachrání ani velmi dobré zpracování OneHotBook. Vypravěčům lze stěží něco vytknout, podoba bookletu je stylová, občasná hudba neruší a nenásilně odděluje jednotlivé části. Trochu zklame, že se oproti předchozímu dílu vytratily ruchy, které ještě podporovaly tíživý pocit při poslechu, ale na druhou stranu ani ty by nevyvážily plytký příběh.

Metro 2034 od OneHotBook je prostě kvalitní zpracování nepříliš dobré předlohy. Především ve srovnání se špičkovým předchozím dílem to zamrzí. Dle ohlasů čtenářů je však příští díl Metro 2035 výrazně povedenější a jeho audio podoba by měla v budoucnosti vyjít také. Nezbývá tedy než se těšit.

Název knihy: Metro 2034
Autor: Dmitry Glukhovsky
Překlad: Rudolf Řežábek
Nakladatelství: OneHotBook
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2018
Vydání: 1.
Délka nahrávky:  13 hodin 22 minut

 

Soutěže

Aktuality

  • Pozvánka na KNIHEX 2019

    V neděli 19. 6. se od 10 do 20 hodin bude konat už šestý knižní jarmark Knihex, který představí malá a menší nakladatelství a jejich produkci pod širým nebem, tentokrát na novém místě, a to na ostrově Štvanice v okolí Vily Štvanice.

    Číst dál...  
  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení