
Audioknihy: Peter May – Černé světlo
- Vytvořeno 21. 5. 2018 0:00
- Autor: Jiří Lojín

Peter May patří mezi velmi pracovité autory, výčet jeho knih je úctyhodný. Několik kriminálních sérií s různými hlavními hrdiny v různých prostředích zajistilo dostatečně pestrou nabídku, která by čtenáře neměla přestat bavit. Série Akta Enzo je založena na principu pátrání po pachatelích nevyřešených vražd.
Černé světlo je třetí díl této řady a předchozí úspěchy mají na zápletku podstatný vliv. Enzo se zpočátku stává obětí intrik, které rozehrál neviditelný protivník, což mu však usnadní rozhodování, do kterého nevyřešeného případu se zakousnout.
Autor tentokrát rozvíjí dvě paralelní linie – vraha a jeho životní cesty a Enzovo vyšetřování, které má ofenzivní i defenzivní charakter. Takový postup není pro Petera Maye zcela typický, většinou k rozuzlení dochází až na konci textu, teprve pak čtenář poznává, kdo se za zločinem skrývá. Snad neprozradím pointu, když se zmíním, že tak jednoduché to nakonec v Černém světle není.
Ve vedlejším plánu řeší autor soukromé Enzovy trable, jeho komplikovaný vztah k oběma dcerám a dalším ženám. May svého hrdinu představuje jako přitažlivého charizmatického muže, aby si však nezadal – vždyť snaha některých autorů identifikovat se se svými dokonale mužnými hrdiny je úsměvná –, přisoudil mu nějakou drobnou nedokonalost. Lze však říct, že Enzo je nejdokonalejší a nejméně reálný ze všech Mayových hlavních postav.
Přes tuto trochu kýčovitou charakteristiku je tento díl Enzových příběhů o poznání umírněnější. Peter May patří mezi autory, kteří se nerozpakují použít šokující podrobnosti proto, aby čtenáře zaujali. Jde o současný trend, jímž vyniká severská krimi, ale nejen ta. Ovšem křečovitá snaha o morbidní líčení odpudivých detailů, kterou se současný kriminální román vyznačuje, je poněkud komická, zejména tím, jak se jeden autor snaží překonat druhého. Po určitém množství zkonzumovaných knih tohoto ražení čtenář stejně otupí a zmasakrovaná mrtvá těla v různém stupni rozkladu nepůsobí, jen nudí. Proto si čtenář rychle všimne, že Černé světlo stojí na odlišném základu. Autor se soustředí na atmosféru strachu bez přímého fyzického násilí, i když na konci – k autorově škodě – přece jen sklouzne do starých kolejí.
Čtenář, který se už bez pořádné akce neobejde, může shledat román trochu slabý, jako kdyby autor trpěl syndromem vyhoření, avšak já to považuji za snahu o odklon od klišé, jímž současný západní kriminální román trpí.
Vydavatelství OneHotBook opět odvedlo skvělou práci, jíž není co vytknout. David Matásek pod režijním vedením Michala Bureše načetl knihu profesionálně, jak se dá od herce jeho formátu očekávat. Hudební předěly jsou přiměřené a neruší svou délkou ani hlasitostí. O dobré audioknize by nemělo být co psát. Provedení by nemělo mít vliv na vyznění knihy. Interpret by měl zůstat v pozadí. V případě Černého světla to tak je a to je dobré.
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...