
Audioknihy: Peter May – Čtvrtá oběť
- Vytvořeno 26. 12. 2016 1:00
- Autor: Jiří Lojín

Spisovatel a novinář Peter May se stal v Čechách populární především díky kriminálním románům situovaný do drsného prostředí Faerských ostrovů. Teprve poté, co se nakladatelství Host zaseklo u českých čtenářů drápkem v podobě těchto detektivek, začalo vydávat i překlady dalších jeho knih. Paralelně s nimi vycházejí i velmi dobře zpracované audioknihy ve vydavatelství OneHotBook. Čtvrtá oběť patří do cyklu čínských románů a její devízou je exotické prostředí tohoto asijského státu.
Vnímavého čtenáře může mást rozdíl mezi dobrými čínskými thrillery a vyzrálými detektivkami, vydanými dříve. Je však potřeba uvědomit si, kdy skutečně vznikaly jejich originály. Čtvrtou oběť napsal Peter May v roce 2000, Skálu v roce 2011. Tedy v opačném pořadí, než byly vydány jejich české překlady, a s velkým časovým rozestupem.
Hlavním tématem, na němž Peter May staví detektivní zápletku, jsou archeologické práce v Číně, zejména slavná terakotová armáda. Monumentálnost tohoto nevšedního nálezu už inspirovala některá literární nebo filmová díla, autor Čtvrté oběti však nespekuluje o magických silách, striktně se drží reality, vychází přitom z historie vzniku armády i jejího nálezu. K tomu se váže ještě jedna historická linka – temné období Kulturní revoluce.
Knihy Petera Maye se vyznačují velkým počtem vedlejších témat a snad ve všech hraje svou roli láska. Patoložka Margaret Campbellová, která přijela v prvním díle do Číny si se zástupcem velitele Li Jenem záhy vytvoří vztah přesně podle pravidel daného žánru. Nejprve se vzájemně nesnášejí, pak prožijí krátké a bouřlivé dobrodružství, aby je vzápětí rozdělila vyšší moc, v tomto případě Li Jenovi nadřízení. Přesně v okamžiku, kdy už se Margaret chystá odletět domů a na vše zapomenout, nový případ ji s Li Jenem svede dohromady a historie se opakuje. Nenávist, láska atd. V tomto bodě si autor nedal příliš práce s vymýšlením něčeho originálního a použil staré osvědčené vzory, které se čtenářům většinou líbí.
K Číně a její politice přistupuje autor poměrně shovívavě. Zdůrazňuje negativní dopady Kulturní revoluce, ale současnou Čínu charakterizuje jako stát, který se snaží překonat svou minulost a zařadit se mezi vyspělé státy. Autorovi chybí zkušenost s životem ve státě, v němž lidská práva nic neznamenají, a tak evidentně nevidí problém ani v čínské společnosti. Českému čtenáři tak může Mayova detektivka připadat jako jeden z případů majora Zemana – vypointovaný příběh, odehrávající se v totalitním státě, v němž ale o totalitě nikdo nemluví a všichni před ní zavírají oči. Je pravděpodobné, že vážněji pojatá témata by autorovi kazila lehkost a spád, který je u detektivek požadován. Jakákoliv brutalita čtenáře u detektivky nepřekvapí, ale reálné problémy mohou vše pokazit.
Čtvrtá oběť má spád i napětí, i když vnímavému čtenáři je velmi brzy jasné, kdo je hledaným zločincem. V některých místech je tedy potřeba obrnit se trpělivostí a laskavě odpustit hlavním hrdinům jejich zaslepenost.
Za ideální audioknihu považuji takovou, v níž se interpret ani režisér nesnaží text dramatizovat. Přesto existují výjimky, jako například Klub rváčů, který také vydalo nakladatelství OneHotBook. Čtvrtou oběť načetli Martin Myšička a Jana Plodková. Režisér nahrávky Michal Bureš použil ověřené rozdělení rolí z první knihy „čínských thrillerů“ Pána ohně. Klíčem nejsou role Margaret a Li Jena, ale jejich dějové linie, což je mnohem bližší správnému pojetí audioknihy, která by neměla být zaměňována za rozhlasovou adaptaci. Snad jen jedna drobnost – pokud Číňané vedou dialog ve svém jazyce, neměl by interpret použít groteskní přízvuk z vietnamské tržnice, ten je na místě, pokud postava mluví nedokonalou angličtinou. Takových drobných nedokonalostí je ale v audioknize opravdu málo, takže lze říct, že Čtvrtá oběť poslouží jako výborný zdroj odpočinkové zábavy při jiné práci nebo při řízení.
Ukázku z audioknihy i další informace lze nalézt na stránkách vydavatelství OneHotBook zde.
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...