
Nejdřív to bylo takové bílé nic…
- Audioknihy
- Vytvořeno 11. 9. 2014 3:00
- Autor: Pavla Huřťáková

Kdo by neznal první slova jednoho z nejslavnějších dětských příběhů české knižní klasiky? Dášeňka čili život štěněte od Karla Čapka patří k těm, co nestárnou a s nadšením si ji přečtete, ať jste dítě nebo dospělý. Každý ovšem s jiným zážitkem – malý začne toužit po štěňátku a velký se baví tím, jak vzpomíná, když si podobnou kuličku přinesl domů.
Nakladatelství Fragment přistoupilo k této knížce moderním a v současnosti velmi populárním způsobem. Nechalo z ní vytvořit audioknihu, již namluvil Václav Vydra. A rázem se zážitek posunul ještě o stupínek výš. Vydra je vynikající vypravěč, takže celému Dášeňčinu příběhu dává další rozměr. Spolu s ním se smějete, hrozíte i pláčete.
Samozřejmě je zachováno původní členění na kapitoly, v nichž vám líčí všechny pokroky malého tvorečka. Učí ji pít z misky, sedět, chodit, vypráví jí pohádky, aby pěkně spala nebo seděla, pokouší se ji fotografovat, což je učiněným heroickým výkonem.
Dobrá, podruhé už je člověk lépe připraven a má nabitý aparát po ruce. Sláva, teď si Dášeňka ve svém rejdění na chvilku sedla; teď honem zaostřit, – a v ten okamžik, kdy stiskneš spoušť, štěně sebou mrskne a je totam. Pokaždé sebou mrskne, když cvakne spoušť, a odletí rychlostí jednoho metru za setinu vteřiny.
Tak takhle to nejde, musí se na to jinak. Zatímco fotograf zaostřuje, postaví se dva bližní k Dášeňce a povídají jí pohádky, aby vydržela hačat. Ale Dášeňka nemá zrovna chuť na pohádky, nýbrž chce honit mámu. Nebo jí je horko na sluníčku a začne fňukat. Nebo v rozhodném okamžiku hodí hlavou s takovou rychlostí, že se na desce místo bílého štěněte ukáže bílá čmouha. Když takto zkazila desku, uklidní se Dášeňka a sedí jako pecka. [1]
Nakonec jí vypráví o lidech, o tatíncích, maminkách i dětech, aby byla připravená odejít do nové lidské smečky, kde ji budou mít také rádi. Ale v ten moment se vám až stáhne hrdlo, když Vydra coby vypravěč emotivně popíše prázdno, které jejím odchodem vzniklo.
Je to více než sedmdesát let, co Karel Čapek napsal tuto knihu, ale věřím, že její aktuálnost je na čase nezávislá. A je jen dobře, že se přibližuje dětem i tím, že ji mohou od útlého věku vnímat a nemusí čekat, až jim ji někdy máma přečte.
[1]ČAPEK, Karel. Dášeňka čili život štěněte. Vyd. 1. Fragment. Audiokniha. Praha 2014.
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...