Audioknihy

Když nás mozek nechává na holičkách

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
mozek

Mozek je jednou z nejzáhadnějších struktur, kterou sice máme na dosah ruky, ale její funkci jsme schopni porozumět pouze z části. Někdy s námi provádí podivné věci. Řada lidí může být na své intelektuální schopnosti hrdá, ale stačí jen drobná příhoda nebo nemoc a vše se začíná hroutit. Nizozemský spisovatel publikující pod pseudonymem J. Bernlef se pokusil čtenáři přiblížit svět člověka, jehož mozek ve stáří přestává fungovat, v knize Vyhasínání mozku Martina Kleina. Nyní máme možnost si příběh Martina Kleina poslechnout i jako audioknihu.


knihaMartin Klein je původem z Nizozemska, ale se svou ženou Věrou bydlí už dlouho v USA. Pracoval jako úředník v poradenské firmě, nyní si užívá odpočinku. Cítí se zdravý, chodí na dlouhé procházky se svým psem Robertem, hraje na klavír, čte si, má prostě idylické stáří. Pak začne zapomínat. Zprvu jsou to drobnosti, někdy mu ale z paměti zmizí celá epizoda nebo důležitý okamžik. Martin si uvědomuje, že se něco špatného děje, ale má podvědomý strach svěřit se svému okolí a snaží se problém bagatelizovat. Příznaky poruch paměti, jevící se nejdřív jako roztržitost, se zhoršují a Martinovi dá hodně práce zahlazovat následky výpadků. Jeho žena si jeho stavu všimne poměrně brzy, ale přes veškerou péči pokračuje nemoc velmi rychle. Martin je postupně stále méně orientován v čase i prostoru, navíc zapomíná angličtinu, zůstává mu schopnost porozumět pouze své rodné řeči. Pro Věru je téměř nemožné smířit se s tím, že Martin přestává poznávat i ji.

Kniha je psána v ich formě, aby měl čtenář, v případě audioknihy posluchač, co nejtěsnější kontakt s vnitřním světem Bernlefova hrdiny. Samozřejmě, i když text trochu připomíná volně psaný deník, jde o pseudodeník. Člověk v takovém stavu by toho schopen nebyl. Podobným způsobem byla koncipovaná úspěšná kniha Růže pro Algernon, identifikace s hlavním hrdinou vyvolá intenzivnější emoční ozvěnu čtenáře.

Olga Krijtová, autorka překladu, podle nějž audiokniha vznikla, zvolila mimořádně zdařilý a působivý název. V titulu prvního vydání z roku 1996 stálo Zatmění mozku, což zdaleka nevystihuje proces, kterého jsme při čtení či poslechu svědky. Vyhasínání je výraz, který vypovídá a plíživosti procesu a také o jeho nezvratnosti. Ze spojení „vyhasínání mozku“ čiší osudovost a strach před duševní smrtí. Je z něj cítit propad do neznáma.

Setkáme-li se s lidmi s problémem výpadků paměti, těžko můžeme pochopit jejich divné chování, zůstat trpěliví, pokud musíme neustále připomínat, kdo jsme a kde se dotyčný nachází. Je těžké představit si, co se odehrává v hlavě člověka, žijícího na pokraji reality a svého vlastního světa. A stěží se dokážeme vcítit do zoufalství postiženého, uvědomujícího si, jak rychle ztrácí duševní sílu.

Text J. Bernlefa je působivý především pro maximální soustředění na nitro hlavního hrdiny, na jeho duševní pochody a myšlenky. Přestože nemoc Martina postihne nebývale rychle a intenzivně, kniha nebo audiokniha nám ji předvede ještě rychleji. Jako ve zrychleném filmu, ve čtyřech hodinách poslechu se před námi odvíjí jedena epizoda za druhou, každá se vyznačuje dalšími výpadky.

Důvodem, proč autor knihu napsal, bylo naučit lidi lépe chápat problémy starých lidí. Aby přestali brát jejich vážné postižení jako roztomilou roztržitost či jako zlomyslné schválnosti. Neobyčejně působivá kniha J. Bernlefa dokáže tuto záležitost vysvětlit daleko lépe, než sáhodlouhá odborná přednáška, zejména proto, že působí na emoce čtenáře, a také proto, že pojednává o něčem, s čím se potkáváme a co může potkat časem i nás.

Jan Kačer, který audioknihu načetl, ji prezentuje velmi sugestivním způsobem, dokázal se ztotožnit s dechem textu, jeho poklidným plynutím, jen občas přerušeným zoufalstvím, které Martin prožívá ve chvílích, kdy si uvědomuje, že jedná nepochopitelným způsobem a zapomíná důležité věci. Přednes Jana Kačera dává textu další rozměr, snaží se posluchači přiblížit i takové detaily, jako mírné, postupně sílící drhnutí paměti u určitých výrazů. Dokázal se i se ctí vyrovnat s větami, pronášenými ženami. Oceňuji, že se nesnaží měnit tóninu, dojem ženského hlasu dosáhne pouhým zjemněním výrazu. Obsazení tohoto herce bylo skvělou volbou.

Text J. Bernlefa by neměl chybět v seznamech přečtených knih, ať už ve formě klasické nebo audioknihy. Spojuje závažné společenské téma, aktuální v době, kdy se prodlužuje délka lidského života, poutavý děj i nespornou uměleckou kvalitu. V zahraničí se kniha dočkala mnoha vydání i adaptací. Nezbývá, než ji popřát zaslouženou pozornost i u nás.

Audioknihu Vyhasínání mozku Martina Kleina vydal Radioservis ve spolupráci s nakladatelstvím Za tratí

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení