Audioknihy

Přísně tajné: Bohyně

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
il

Kateřina Tučková vystudovala dějiny umění a bohemistiku na FF MU v Brně, v současné době pracuje jako kurátorka. Za román Vyhnání Gerty Schnirch dostala cenu Magnesia Litera 2010 a byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého, Magnesii Literu za prózu a Cenu Jiřího Ortena. Toliko impozantní úvod k autorce knihy Žítkovské bohyně (2012, Host). Po poslechnutí audioknihy, dodávám, oprávněný. Jsem nadšená. Po dlouhé době česká kniha, kterou hltám, se kterou tepe moje krev. Proč? A jak se poslouchá příběh bohyní jako audiokniha (nahráno v ADK-Prague)?


audioknihaJednotný vzhled obou médií je velmi příjemný – Krajina od Antonína Mánesa a zajímavá grafika protkaná „stříbrem“. Audiokniha z nakladatelství si mne našla den poté, co jsem si koupila knihu. Měla jsem radost. Cestovat s audioknihou je přeci jen snadnější. Audiokniha má 5 částí (41 kapitol), zvolila jsem metodu - co den, to jedna kapitola. Poslouchám při manuální práci. Dávám si ale pozor na prsty, občas musím nahrávku vypnout, to když jsem uprostřed nějakého dramatického momentu, který mi stahuje hrdlo. Hltám slova, která Tereza Bebarová střílí do vzduchu, a sténám, když si představuji všechny ty muže, které ztvárnil Miroslav Táborský. Cítím bezmoc. Slova, která jsou řečena, mají velkou sílu.

Na jeden měsíc (a chloupek) si propůjčuji strach malé Dory, neohroženost Surmeny. Přemýšlím o osudech děvčátka v kopaničářském kroji, které si náhodně nacházím na internetu, a tiše obdivuji autorku za její práci s archiváliemi, za neotřelou volbu jmen hlavních postav a za zaujetí, se kterým příběh napsala. Pro jistotu otevírám znovu knihu… A opět se začítám do příběhu bohyní. Vstupuji do známých vod, před očima nafouklé bříško kočky Micky, chybějící sekyra a jakási beznaděj. Autorka ukazuje, jak je lidská hloupost a zloba příčinou neštěstí lidí, a jak i ty nejlepší úmysly mohou končit tragicky. Snad se i smiřuji s tím, že dobro je vždy po zásluze potrestáno, ale bez něj to nejde. Tragický osud Dory nelze pochopit rozumem, předposlední kapitolu si pouštím tolikrát, než mi skutečně dojde, že je po ní, po poslední bohyni, etnografce. Překvapením není konec – listuji na stranu 449, kde se píše:

„Tato kniha byla napsána na základě osudů skutečných žítkovských žen, ne vše se však shoduje s realitou. Z úcty k těmto ženám a především k jejich rodinám, které dosud žijí na Žítkové, ve Starém Hrozenkově a v Drietomě, jsem se rozhodla použít pravá jména pouze v některých případech. Mnohé osudy či epizodické příběhy jsou připsány jiným z bohyní, některé jsou fiktivní.“

Jestli už také netušíte, co je fabulace a co skutečnost, doporučuji knihu i audioknihu jako podklad pro další úvahy. Surmena se mi jeví spíše křesťankou (byť používající zeliny/bylinky) nebo monoteistkou, což mi mate hlavu (vzhledem k pohanské minulosti našeho území). Možná bych potřebovala její vztah k živlům nějak povysvětlit… Surmena jim věří, stejně jako potřebnosti dobra. Surmena je naše česká Kurandera (Mamani). Je to zástupkyně dávné tradice přírodních léčitelek, šamanek s malinkou špetkou bílé magie jako Brida (Coelho), ale reálnější. Mám k ní blízký vztah, cítím se spojená s tím odkazem, který bohyně nesou. Nejsou to čarodějnice nebo feministky z Kopanic, ale nositelky dávné tradice matriarchátu, kdy jsme jako ženy znaly tajemství života.

Možná je řada dalších příběhů, které jsou ukryty mezi archivními krabicemi a leží jen ve společnosti ticha… Třeba Kateřina Tučková oživí některý z nich a my budeme hltat skutečnou potravu místo toho, abychom četli koniny nebo produkty mediálního fast foodu.

Audioknihu Žítkovské bohyně vydalo nakladatelství ADK-Prague

 

Soutěže

Aktuality

  • Beseda s Alenou Mornštajnovou v malebném Českém Krumlově

    29. května 2018 se konala beseda a autorské čtení české spisovatelky Aleny Mornštajnové. Příjemný večer si její čtenáři užili v prostorách kavárny Egon Schiele Art Centrum, kde se sešli nad kávou i vínem.

    Číst dál...  
  • Crwecon – Komiksový festival 2018

    Ano, už po třinácté tu máme nejstarší český komiksový festival – Crwecon! Nový ročník se koná v sobotu 9. 6. – a abychom překonali smolnou třináctku, rozhodli jsme se akci udělat zase o něco větší a zajímavější!

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení