Aktuality

Nominace na Cenu Jiřího Ortena 2021

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

V pořadí 34. ročník prestižní Ceny Jiřího Ortena (CJO), jíž udílí Svaz českých knihkupců a nakladatelů talentovaným autorům do 30 let věku, zná své nominované. Odborná porota vybrala z 21 přihlášených titulů tři pozoruhodné knihy: básnickou sbírku Šimona LeitgebaBetonová pláž (JT´s nakladatelství), počin Gábiny Pokorné V hlavě (Práh), přinášející bez příkras zápisky mladé schizofreničky,a románový debut Praskliny (Listen) spisovatelky, publicistky a scenáristky Kláry Vlasákové.Slavnostní vyhlášení vítěze proběhne 17. května 2021 od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny. 

 

Cena bude podobně jako v předchozích ročnících spojena s finanční prémií pro vítěze ve výši 50 000 Kč a stejně jako v minulém ročníku budou 10 000 Kč odměněni i dva další nominovaní. České literární centrum věnuje vítězi Ceny Jiřího Ortena rezidenční pobyt v Evropě, zároveň všichni tři nominovaní obdrží jako dar překladukázky z jejich díla do angličtiny, francouzštiny a němčiny pro účely zahraniční propagace.

Porota 34. ročníku Ceny Jiřího Ortena pracuje ve složení: literární teoretik Petr A. Bílek, literární kritik a filozof Petr Fischer, spisovatelka a překladatelka Pavla Horáková, literární redaktor Štěpán Kučera a spisovatelka a redaktorka Božena Správcová. Předsedou poroty se stal Petr A. Bílek. 

Cena Jiřího Ortena je udělována s podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury, Magistrátu hl. města Prahy a partnerem je také České literární centrum, které vítězi zprostředkuje tvůrčí pobyt. V roce 2020 strávil měsíc v německé umělecké kolonii ve Worpswede spisovatel Vratislav Maňák, laureát CJO 2012. V tomto roce bude v umělecké kolonii, která existuje již od 19. století, měsíc žít a tvořit Hana Lehečková, vítězka CJO za rok 2020.  Během svého pobytu se autorka také představí německému publiku na mezinárodním literárním festivalu v Brémách. Rezidenci poskytuje České literární centrum ve spolupráci s Uměleckými domy Worpswede, literárním festivalem globale a za podpory Česko-německého fondu budoucnosti.

Medailonky nominovaných autorů a jejich děl:

Šimon Leitgeb: betonová pláž (JT’s nakladatelství)

Vyjádření poroty: Básnické miniatury jsou díky přímočaré a nesentimentální dětské optice působivé už samy o sobě. Leitgeb z nich však buduje konkrétní, uvěřitelný svět malého chlapce z okraje společnosti. Na hlubší rovině se tak vzácně setkává důležité sociální téma s básnickým vidění a dotaženou originální kompozicí.

ANOTACE: Druhá básnická knížka Šimona Leitgeba vychází tři roky po jeho pozoruhodném debutu a v mnohém na něj navazuje. Stále se přidržuje dětské či mladické perspektivy, znovu jsou básně ukotveny v koncizním rámci, jenž má tentokrát podobu příběhu rozděleného do tří oddílů. Oproti syrovosti první sbírky nicméně nové texty vykazují melancholické zjemnění a větší míru obraznosti, která místy nabývá až symbolistního rázu. Svět se ukazuje jako podivné místo k existenci.

Šimon Leitgeb (1996) vyrostl v Malontech, vesnici v Novohradských horách. Je autorem básnické sbírky Mezi náma (Nakladatelství Petr Štengl, 2017) a Betonová pláž(JT’s nakladatelství, 2020). Publikoval ve většině českých literárních časopisů a v roce 2016 se objevil i v antologii Nejlepší české básně 2016 (Host, 2016). Jeho básně byly přeloženy a publikovány v Rakousku, na Ukrajině a v Rumunsku. Žije střídavě v zahraničí a v Českých Budějovicích, kde se aktivně podílí na chodu kulturního života organizací literárně-hudebního pořadu Mezi náma a festivalu Literatura žije!.

„Na sbírce Betonová pláž jsem intenzivně pracoval dva a půl roku. Rukopis se mnou projel Evropu, Ameriku i Asii a z postupně nasbírané přibližně stovky básní se do sbírky dostaly sotva tři desítky. Moje debutová sbírka Mezi náma vzbudila k mému překvapení nemalý ohlas, což samozřejmě stupňovalo očekávání na druhou knihu. S přispěním redakce Jana Těsnohlídka si v Betonové pláži stojím za každým slovem. Myslím si, že básně fungují nejen samy za sebe, ale pracují i komplexně, jako dlouhý příběh, poema. Jsem rád, že se obálky ujal Jaromír 99, protože jeho práci mám moc rád, a i to přispělo k celku, který je teď nominován na Cenu Jiřího Ortena, čehož si velice vážím,“ říká Šimon Leitgeb.

Gábina Pokorná: V hlavě (Práh)

Vyjádření poroty: Román poskládaný z blouznivých, drásavých i temně vtipných „zápisků mladé schizofreničky“ je text v dobrém slova smyslu terapeutický (přináší i osvětu, co to diagnóza F20 vlastně znamená). Zároveň jde o výsostnou a suverénně psanou literaturu. Neustálé napětí mezi neuspořádaným světem v hlavě a přesně volenými slovy přináší silný čtenářský zážitek.

ANOTACE: „Schizofrenie není nemoc, je to životní styl.“ Novela V hlavě zachycuje psychickou nemoc z pohledu mladé vysokoškolačky, která prožívá svá první milostná vzplanutí i zklamání. Ukazuje životní peripetie s mnoha eskapádami, na jejichž konci se mísí pocit rezignace s nadějí nových začátků.  Vnitřní monology poodhalují zákoutí lidské duše, ve které se denně rozehrává nevyrovnaný boj dobra se zlem. Kniha bez příkras přináší zápisy reflektující úzkostné pocity, ale i humor každodennosti. To vše na pozadí diagnostikované F20. 

Gábina Pokorná (1990) vystudovala magisterský obor Český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Nyní je doktorandkou programu Česká literatura na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a studuje na Vyšší odborné škole pedagogické a sociální obor Sociální práce. Působila jako asistent pedagoga na základní škole Jedličkova ústavu, v Psychiatrické nemocnici Bohnice vedla kurz biblioterapie určený pro dlouhodobě hospitalizované klienty. Nyní pracuje ve školství. Debutovala novelou V hlavě: Ze zápisků mladé schizofreničky (2020). V nakladatelství Togga ji vyšla básnická sbírka Psychotické básně Filipa Umřela (2021).

„Nerada vzpomínám na dobu, kdy jsem novelu V hlavě psala, musím však uznat, že mi toto období po tvůrčí stránce dost pomohlo. Nikdy předtím ani potom bych si na zpracování podobného tématu asi netroufla. Ačkoliv se v knize zračí mé tehdejší bolesti a zklamání, není to autobiografie,“ uvádí Gábina Pokorná.

Klára Vlasáková: Praskliny (Listen)

Vyjádření poroty: Nápaditým příběhem, plným příznačných postav, se nominovaná próza odvážně a s ambicemi pokouší tematizovat zásadní problémy společnosti pozdní doby, jako je ztráta smyslu práce nebo víry v udržitelný rozvoj světa. I enviromentální žal možná skrývá naději.

ANOTACE: Když se na Zem snese malý kulovitý útvar, není člověka, v němž by tento jev nevzbudil očekávání. Koule sice levituje pár desítek centimetrů nad povrchem a je podivuhodně rezistentní vůči jakýmkoli pokusům o její přesun či zničení, ale jinak z ní nicnevychází. Nikomu a ničemu neškodí, ale ani neprospívá. Lidé, vyhladovělí po mystice i přesahu, si začnou její přítomnost vysvětlovat různými způsoby a ve společnosti se najednou cosi pohne – a pak už dlouho potlačované frustrace, neurózy, vyčerpání, ale i problémy s klimatem nelze dále ignorovat...

Klára Vlasáková (1990) je spisovatelka, publicistka a scenáristka. Píše filmové a komiksové scénáře a rozhlasové hry. Spolupracuje s Českým rozhlasem, Českou televizí nebo Salonem Práva. Praskliny jsou její románový debut. S výtvarnicí Juliánou Chomovou vytvořily komiks Spiritistky. Její povídky se objevily ve sbírkách Divočina nebo Budoucnost.

„Praskliny se zabývají tím, jakou podobu světa vlastně chceme a jak z té, která se řítí ke katastrofě, vystoupit. Psala jsem je před pandemií, a je tak pro mě zvláštní – a někdy znepokojivé – číst na různých online besedách ty pasáže, které se až nepříjemně shodují s naší koronavirovou realitou. V tomhle ohledu bych popravdě byla radši, kdyby určité jevy zůstaly bezpečně zavřené v knížce,“ říká Klára Vlasáková. 

O Ceně Jiřího Ortena

Cena Jiřího Ortena se uděluje autorovi prozaického či básnického díla napsaného v českém jazyce, kterému v době vydání díla není více než třicet let. Vítěze vybírá odborná porota. Prestižní ocenění se uděluje od roku 1987, od roku 2009 jej organizuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN).  Mezi laureáty Ceny Jiřího Ortena patří například Michal Viewegh, Tereza Boučková, Petr Borkovec, Jaroslav Rudiš, Radek Malý, Petra Hůlová, Petra Soukupová, Marek Šindelka nebo Sára Vybíralová. Laureátkou Ceny Jiřího Ortena 2020 se stala se svou novelou Svatá hlava Hana Lehečková. 

 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka se stěhuje do Karlína

    Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v  Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.

    Číst dál...  
  • Nominace na Cenu Jiřího Ortena 2021

    V pořadí 34. ročník prestižní Ceny Jiřího Ortena (CJO), jíž udílí Svaz českých knihkupců a nakladatelů talentovaným autorům do 30 let věku, zná své nominované. Odborná porota vybrala z 21 přihlášených titulů tři pozoruhodné knihy: básnickou sbírku Šimona LeitgebaBetonová pláž (JT´s nakladatelství), počin Gábiny Pokorné V hlavě (Práh), přinášející bez příkras zápisky mladé schizofreničky,a románový debut Praskliny (Listen) spisovatelky, publicistky a scenáristky Kláry Vlasákové.Slavnostní vyhlášení vítěze proběhne 17. května 2021 od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny. 

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení