Aktuality

Paseka slaví 30 let. Rodinné nakladatelství zůstává nezávislé a svobodomyslné.

1 1 1 1 1 (1 hlas)
5

Nakladatelství Paseka vzniklo 9. prosince 1989. Revoluce umožnila Ladislavu Horáčkovi, aby svobodně vydával knihy, které jeho samotného zajímají a baví. Když po Horáčkově smrti v roce 2015 převzala nakladatelství jeho dcera Anna Rezková Horáčková, musela se vyrovnávat s hlasy, které tvrdily, že Paseka už nebude jako dřív nebo že nakladatelství dokonce zanikne. I díky knihám z posledních let si Paseka mohla ponechat nezávislý duch a zůstává například také nejúspěšnějším nakladatelstvím v historii literární ceny Magnesia Litera.

 

  

                      (Ladislav Horáček, Václav Havel, 1997 (foto archiv Paseky)

 

Paseka pokračuje v zájmu o historii, pevné místo dál mají Velké dějiny zemí Koruny české, už teď je jisté, že jedním z nejúspěšnějších titulů z roku 2019 bude Jan Žižka od Petra Čorneje. „Ale už to není jenom historie, na které byla Paseka založená,“ říká Rezková Horáčková. „Rozšířili jsme ediční plán o uměleckou prózu, dětskou literaturu, komiksy a velký důraz klademe na publicistiku a současná témata. Na knížky, které čtenářům pomáhají orientovat se v současném světě,“ říká o dnešní nabídce nakladatelství. 

 

Do Paseky nastoupila v osmnácti letech, prošla si všemi pozicemi od pomocné síly v knihkupectví přes odbyt až po vedení celého nakladatelství. „Když táta zemřel, musela jsem najednou dospět a zodpovědnost na mě padla plnou vahou,“ vzpomíná Rezková Horáčková. „Předtím jsem měla tátu za zády, mohla jsem s ním všechno probírat, radit se s ním. Spolu s tou zodpovědností jsem ale zároveň získala větší volnost,“ říká. 

 

 

            Anna Horáčková, Jakub Sedláček (foto Agáta Dolejší - Nakladatelství Paseka)

    

Rodinné nakladatelství se muselo vyrovnat s těžkým obdobím, kdy po Ladislavu Horáčkovi v roce 2017 zemřel dlouholetý literární redaktor Milan Macháček a pár měsíců po něm i kmenový autor Petr Šabach. Rezková Horáčková přesto odmítla všechny nabídky na prodej Paseky. „Chápu ekonomické důvody, kvůli kterým někteří tradiční nakladatelé takovou nabídku přijali, ale já je zatím nemám a doufám, že mít nebudu. Pro mě by tím Paseka ztratila to, co ji dělá Pasekou,“ vysvětluje. „Náš obor je pod vlivem celé ekonomiky. Když se přestane dařit lidem, knihy jsou jako jedny z prvních na ráně. Ale zůstávám optimistkou, protože nic jiného mi nezbývá. Kdybych optimistkou nebyla, nemohla bych v tomhle oboru vůbec dělat. Nakladatelství je velice rizikové, trh je přehlcený a u žádné knížky dnes není jistota, že se prodá.“

 

Pozici šéfredaktora zastává od roku 2014 Jakub Sedláček.  Když se řekne Paseka, vybaví si především svobodný prostor. „Paseka má v sobě otevřenost a svobodomyslnost, to dědictví po Ladislavu Horáčkovi. Chceme vydávat takové knížky, které přispívají k tomu, aby se svobodně myslelo,“ říká. 

„A nemusí to být jen esejistické knihy, může to být román Amose Oze, Ljudmily Ulické nebo kvalitní komiks, který emancipuje děti, aby byly statečné, aby se nebály, aby měly rády svět kolem sebe. Tohle rozvíjení pozitivních hodnot vidím jako jeden z hlavních smyslů Paseky,“ dodává.

 

Za iniciační setkání s Pasekou považuje to, když v roce 1990 v metru na Kačerově viděl prodávat Krvavý román. „Vůbec jsem nevěděl, co si o té knize mám myslet, protože Váchala jsem tehdy ještě neznal. Dodnes si pamatuju tu černou obálku s červenými písmeny. Velmi mě zaujala a přitahovala, ale protože byla na mé poměry dost drahá, nechal jsem si ji darovat k Vánocům,“ vzpomíná Sedláček. „Druhé setkání nastalo, když jsem chodil do Ibsenovy ulice do hospody Paseka, kde se setkávali redaktoři, historici a autoři, seděli v tom zahuleném sálu, pili pivo a většinou se s obdivuhodnou erudicí o něco přeli. Tohle mi na Pasece vždycky přišlo zajímavé, to setkání chytrých a vzdělaných lidí a současně ten hospodský, punkový charakter.“

 

 

Ladislav Horáček 2014 (foto archiv Paseka)

Soutěže

Aktuality

  • CJO 2020 - užší nominace pro 33. ročník Ceny Jiřího Ortena

    Hiphopová detektivka Malej NY, psychotická novela vykreslující život na pomezí reality a bludů Svatá hlava a pozoruhodná báseň v próze Mount Anne

    Číst dál...  
  • Je rozhodnuto, Zlatá stuha 2020 zná své laureáty

    Letošní slavnostní předání výročních cen Zlatá stuha se sice vzhledem k nepříznivým okolnostem přesunulo na podzim, ale poroty všech částí vybraly ty nejlepší knihy už teď.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení