Reportáž rozverná o tom, kterak bylo v Havlíčkově Brodu

Aktuality

Vytvořeno 17. 10. 2019 2:00

Autor: Marta Šimečková

V sobotu jsem měla možnost účastnit se již 29. ročníku Podzimního knižního veletrhu, který se konal v Havlíčkově Brodu. Jde o akci, na našem území vůbec nejstarší svého druhu, na kterou se sjíždí milovníci knih z širokého okolí a na kterou se také těší vystavovatelé z řad předních českých nakladatelství i menších vydavatelů.

Na veletrh přijíždím něco málo po deváté hodině, u vchodu do místního kulturního domu se již stačila vytvořit menší fronta. Skupina žen přede mnou si za hlasitého smíchu vyměňuje tipy na knihy, které si nutně musí na veletrhu pořídit, rodinka za mnou se dohaduje o doprovodném programu, kterého se chtějí účastnit. Spolu se vstupenkou získávám i blok se slevovými kartičkami, také poukaz na výhodný nákup vstupenky na příští, jubilejní 30. ročník. To je hezké, jen si říkám, jestli lístek někde neztratím, a pokud ne, tak jestli nezapomenu, kam jsem si ho uschovala.



Při vstupu dovnitř na vás ihned dýchne veletržní atmosféra. Vedle sebe jsou napěchovány stánky s různorodým sortimentem; kromě knih, popř. audioknih – které bychom tu samozřejmě očekávali – si tu můžete vybírat z množství pohledů, tašek, dekoračních předmětů, vystřihovánek, originálních obrázků, společenských her aj. Na své si tu tak přijdou i děti, které škemrají hlavně o nálepky, pokud možno s co nejvíce třpytkami a oblíbenými hrdiny. Zvítězí princezny, nebo superhrdinové?

V hlavním sále nevíte, kam dříve s očima! Je libo velkolepá nabídka knih z Hostu, nebo raději thrillery z Mystery Press, popřípadě raději komiksy z pultu Nakladatelství Crew? A pozor, vystavuje se i na pódiu, takže směle po stupíncích na prkna, která znamenají svět (ale pozor, ať z nich nespadnete, jak se mně málem podařilo, když se prostor mezi stánky již zaplnil k prasknutí). 



Klidnější atmosféra vládla v prvním patře, kterému vévodila menší nakladatelství. Zde mě zaujala zejména dětská produkce – jako na každém veletrhu jsem doplnila sérii o jezevci Chrujdovi u stánku nakladatelství Meander (přičemž mi bylo prozrazeno, že nový díl vyjde snad již v listopadu!), obdivovala jsem umění Pavla Čecha, který do zakoupené knihy o pavoučku Čendovi neopomněl napsat originální věnování, doplněné ilustrací velkolepého závodu (tisíceré díky, mistře!), také jsem navštívila Středisko východočeských spisovatelů, kde jsem mohla pozdravit našeho bývalého šéfredaktora Jiřího Lojína (na fotu). 



V salóncích se mezitím pořádala autorská čtení a besedy, u jednotlivých stánků jste se mohli účastnit autogramiád známých spisovatelů a osobností z umělecké branže. Největším zážitkem pro mě bylo setkání s Petrou Dvořákovou, kterou mám spojenou hlavně s mimořádnou knihou Dědina. Tato mladá česká spisovatelka přijela do Havlíčkova Brodu představit svůj zatím poslední román Chirurg. Přečetla z něj krátkou ukázku, která sklidila u přítomného publika úspěch, následovala živá diskuze, během níž autorka pohotově (a místy i velice vtipně) odpovídala na všetečné dotazy moderátora i na otázky vzešlé z řad přihlížejících. Příznivci tvorby Petry Dvořákové se dokonce dozvěděli, že se chystá (a to velice brzy, snad již v lednu!) vydání nové knihy s názvem Vrány. A že to, co je zobrazeno na obálce, se v knize i stane. Vzhledem k tomu, že obálka zatím nebyla veřejnosti představena, jde o dobrý tah, jak přitáhnout pozornost nás, čtenářů. A ano, sama netrpělivě tuto novinku vyhlížím.



Veletrh jsem opouštěla nejen s taškami plnými knih, ale také s množstvím emocí, jimž dominovala radost. Radost ze shledání se starými známými a nebo naopak ze setkání s novými zajímavými lidmi. A také radost z naleznutí dalších knižních titulů, které bych si ráda přečetla (některé dozajista objevím ještě po návratu domů – s sebou si totiž odnáším mj. hromadu edičních plánů, z nichž některé jsou opravdovými skvosty, např. brožurka z nakladatelství Paseka). A tak to má být. V tomto tkví nádhera knižních veletrhů – pro nás, knihomoly, to není jen místo určené k výhodnému nákupu knih, ale také možnost zažít nevšední, výhradně knihomilské dobrodružství…

Komentáře   

 

+2 Odp.: Reportáž rozverná o tom, kterak bylo v Havlíčkově Brodu — Jiří Lojín 2019-10-17 18:51

Ty dva dny, které jsem strávil ve stánku Střediska východočeských spisovatelů, byly náročné, i když jsem na to nebyl sám - na fotografii to sice tak vypadá, ale střídali jsme se. Potěšil nás ale zájem čtenářů a ten je v konečném důsledku nejdůležitější.

Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat

 

Přidat komentář

JComments