Aktuality

Próza nominovaná na Magnesii Literu 2013

1 1 1 1 1 (6 hlasů)
kniha

Magnesii Literu jsme si zvykli za dobu, po kterou existuje, považovat za velmi prestižní literární soutěž. Bezesporu k tomu dopomáhá fakt, že vyhlášení můžeme sledovat v televizním přenosu. Dojem grandiózní akce evokuje představu početného realizačního týmu. Skutečnost je jiná, Magnesia Litera žije díky nesmírné pracovitosti několika lidí, jak je možné se dočíst v rozhovoru s jedním z organizátorů, Pavlem Mandysem (ZDE).

 

knihaVedle cen za literaturu faktu, nakladatelský čin, poezii, překladovou knihu, knihu pro děti a mládež, je pro většinu čtenářů nejzajímavější Litera za prózu. Celá soutěž je doplněná vyhlášením knihy roku a objevu roku. Přestože jde především o hodnocení odborníků, mohou vyjádřit svůj názor i čtenáři svým hlasováním v kategorii Kosmas cena čtenářů.

Přestože tituly nominované ve všech kategoriích jsou velmi atraktivní, největší zájem se zpravidla soustředí okolo prózy. Nominace titulů na tuto cenu jsou už delší dobu známé, recenze většiny z nich si můžete přečíst na stránkách www.vaseliteratura.cz.

Trochu překvapivá je nominace vzpomínek Anny Blažíčkové Teď něco ze života. Autorka přibližuje profesní i osobní život svého manžela, literárního kritika a historika Přemysla Blažíčka. Kniha je sice zajímavým svědectvím o době normalizace a přechodu k současné demokracii, narazíme v ní na mnoho známých jmen a nekompromisních postojů, je ale místy chaotická a nepřehledně přechází z jednoho období do druhého.

Velmi poutavou a emotivní výpovědí jsou Stropy Zuzany Brabcové. Autorka zůstala věrna svému specifickému způsobu vyprávění, známému již z předchozího díla Rok perel. Oba příběhy mají společné rysy, nedá se jim upřít originalita, ovšem oběma knihám jako celku, ne každé zvlášť.

Sylva Fischerová je především básnířka, což se projevuje i na jejích prozaických textech, ať už v její starší sbírce povídek Pasáž, nebo v právě nominovaném románu Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel. Nevypráví přímo o své cestě po Americe, ale o pocitech, jež v ní Amerika vyvolávala, v textu se odrážejí i tragédie odehrávající se v Česku.

Silný příběh o lidech postižených stavbou jaderné elektrárny v Temelíně nabízí Rybí krev Jiřího Hájíčka. Pokračuje tak linie venkovských próz, do níž patří i Selský baroko, oceněné Magnesií Literou v roce 2006.

Román Němci, kterým se Jakuba Katalpa vyrovnává s poválečným odsunem Němců, je netypický nejen stylem, diametrálně odlišným od jejích předchozích knih, ale i vyzněním, vymykajícím se současným knihám s podobným tématem. Její pohled je smířlivější, neotevírá staré rány a nestaví Čechy do tak špatného světla, jak to v posledních letech bylo zvykem. Bohužel se kamsi vytratil osobitý způsob vyprávění použitý například v knize Je hlína k snědku?

Jiří Kratochvil se svým románem Dobrou noc, sladké sny opět představil jako excelentní vypravěč s notnou dávkou fantazie, jemuž nedělá problém kombinovat reálný a magický svět. Jeho pohled na krátké mezičasí mezi probíhající a končící válkou je nezaměnitelný a stírá hranici mezi vážným a nevážným.

knihaOdborná porota bezpochyby nominovala díla vynikající kvalitou a originalitou. Ve velkém množství vydaných knih se určitě najdou takové, které budou mít své zastánce. Pro mě je takovým titulem Žítkovské bohyně mladé brněnské spisovatelky Kateřiny Tučkové, a to, že se tato kniha mezi nominovanými neobjevila, pro mě bylo velkým překvapením. Možná se svým povzdechem zařadím mezi „slabší recenzentské povahy“, jak nazval ve svém článku Jan Němec příznivce Kateřiny Tučkové (Host 3/2013, str.40). Není mi zcela jasné, proč se takovým způsobem opřel do autorky, jejíž knihy vynesly nakladatelství Host slušný počet vydaných exemplářů a trvá na tom, že úspěch knih tkví především v dobré marketingové strategii. Marketing nepodceňuji, ale v mém hodnocení většinou „body“ ubírá. Zdá se, že co přidala reklama knize na prodaných výtiscích, to ubrala na její hodnotě v očích odborníků. Zřejmě i členové poroty Magnesie Litery jsou antireklamní typy. A pokud je něco na tom, že byl román na své úspěšné cestě provázen i dobrým kouzlem současných žítkovských bohyní, pak byli členové poroty vybaveni účinnými amulety proti nim.

Nezbývá než doufat, že se svého ocenění dočkají v kategorii Kosmas cena čtenářů. 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení