Próza nominovaná na Magnesii Literu 2013

Aktuality

Vytvořeno 10. 4. 2013 3:00

Autor: Jiří Lojín

Magnesii Literu jsme si zvykli za dobu, po kterou existuje, považovat za velmi prestižní literární soutěž. Bezesporu k tomu dopomáhá fakt, že vyhlášení můžeme sledovat v televizním přenosu. Dojem grandiózní akce evokuje představu početného realizačního týmu. Skutečnost je jiná, Magnesia Litera žije díky nesmírné pracovitosti několika lidí, jak je možné se dočíst v rozhovoru s jedním z organizátorů, Pavlem Mandysem (ZDE).

Vedle cen za literaturu faktu, nakladatelský čin, poezii, překladovou knihu, knihu pro děti a mládež, je pro většinu čtenářů nejzajímavější Litera za prózu. Celá soutěž je doplněná vyhlášením knihy roku a objevu roku. Přestože jde především o hodnocení odborníků, mohou vyjádřit svůj názor i čtenáři svým hlasováním v kategorii Kosmas cena čtenářů.

Přestože tituly nominované ve všech kategoriích jsou velmi atraktivní, největší zájem se zpravidla soustředí okolo prózy. Nominace titulů na tuto cenu jsou už delší dobu známé, recenze většiny z nich si můžete přečíst na stránkách www.vaseliteratura.cz.

Trochu překvapivá je nominace vzpomínek Anny Blažíčkové Teď něco ze života. Autorka přibližuje profesní i osobní život svého manžela, literárního kritika a historika Přemysla Blažíčka. Kniha je sice zajímavým svědectvím o době normalizace a přechodu k současné demokracii, narazíme v ní na mnoho známých jmen a nekompromisních postojů, je ale místy chaotická a nepřehledně přechází z jednoho období do druhého.

Velmi poutavou a emotivní výpovědí jsou Stropy Zuzany Brabcové. Autorka zůstala věrna svému specifickému způsobu vyprávění, známému již z předchozího díla Rok perel. Oba příběhy mají společné rysy, nedá se jim upřít originalita, ovšem oběma knihám jako celku, ne každé zvlášť.

Sylva Fischerová je především básnířka, což se projevuje i na jejích prozaických textech, ať už v její starší sbírce povídek Pasáž, nebo v právě nominovaném románu Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel. Nevypráví přímo o své cestě po Americe, ale o pocitech, jež v ní Amerika vyvolávala, v textu se odrážejí i tragédie odehrávající se v Česku.

Silný příběh o lidech postižených stavbou jaderné elektrárny v Temelíně nabízí Rybí krev Jiřího Hájíčka. Pokračuje tak linie venkovských próz, do níž patří i Selský baroko, oceněné Magnesií Literou v roce 2006.

Román Němci, kterým se Jakuba Katalpa vyrovnává s poválečným odsunem Němců, je netypický nejen stylem, diametrálně odlišným od jejích předchozích knih, ale i vyzněním, vymykajícím se současným knihám s podobným tématem. Její pohled je smířlivější, neotevírá staré rány a nestaví Čechy do tak špatného světla, jak to v posledních letech bylo zvykem. Bohužel se kamsi vytratil osobitý způsob vyprávění použitý například v knize Je hlína k snědku?

Jiří Kratochvil se svým románem Dobrou noc, sladké sny opět představil jako excelentní vypravěč s notnou dávkou fantazie, jemuž nedělá problém kombinovat reálný a magický svět. Jeho pohled na krátké mezičasí mezi probíhající a končící válkou je nezaměnitelný a stírá hranici mezi vážným a nevážným.

Odborná porota bezpochyby nominovala díla vynikající kvalitou a originalitou. Ve velkém množství vydaných knih se určitě najdou takové, které budou mít své zastánce. Pro mě je takovým titulem Žítkovské bohyně mladé brněnské spisovatelky Kateřiny Tučkové, a to, že se tato kniha mezi nominovanými neobjevila, pro mě bylo velkým překvapením. Možná se svým povzdechem zařadím mezi „slabší recenzentské povahy“, jak nazval ve svém článku Jan Němec příznivce Kateřiny Tučkové (Host 3/2013, str.40). Není mi zcela jasné, proč se takovým způsobem opřel do autorky, jejíž knihy vynesly nakladatelství Host slušný počet vydaných exemplářů a trvá na tom, že úspěch knih tkví především v dobré marketingové strategii. Marketing nepodceňuji, ale v mém hodnocení většinou „body“ ubírá. Zdá se, že co přidala reklama knize na prodaných výtiscích, to ubrala na její hodnotě v očích odborníků. Zřejmě i členové poroty Magnesie Litery jsou antireklamní typy. A pokud je něco na tom, že byl román na své úspěšné cestě provázen i dobrým kouzlem současných žítkovských bohyní, pak byli členové poroty vybaveni účinnými amulety proti nim.

Nezbývá než doufat, že se svého ocenění dočkají v kategorii Kosmas cena čtenářů.