IV. Brněnské kulturní HOSTování – Skácel, Sedmikráska a Šrouby

Aktuality

Vytvořeno 27. 9. 2012 2:00

Autor: Marek Lollok

V sobotu 22. září se v brněnské multikulturní kavárně Trojka uskutečnil IV. ročník (nejen) literárního festivalu Brněnské kulturní HOSTování. Letos byl festival v produkci nakladatelství Host věnován památce Jana Skácela, od jehož narození uplynulo 90 let. K zavzpomínání na významného básníka (ale i redaktora), tradičně úzce spjatého s Moravou a Brnem zvlášť, byly určeny především tři úvodní pořady. Nabité odpoledne načal svým kultivovaným projevem vedoucí literárně-dramatické redakce ČRo Brno Tomáš Sedláček, který své povídání doplnil rozhlasovými záznamy Skácelova hlasu i fotografiemi brněnských ulic ozdobených jeho verši. V množství zajímavých historek už bohužel nezbyl čas na avizovaný pětadvacetiminutový záznam rozhlasového pořadu o básníkovi s názvem Čistými ústy.

Následovala přibližně třičtvrtěhodinová diskuze kolem kulatého stolu moderovaná brněnským nakladatelem a vysokoškolským pedagogem Miroslavem Balaštíkem. Jeho hosté předložili tři různé pohledy na básníkův život a dílo – prof. Jaroslav Střítecký mj. zavzpomínal na dobu, kdy jako elév působil ve slavné Skácelově redakci Hosta do domu a na Skácelovu spolupráci s divadlem Na provázku, prof. Trávníček spatra načrtl literárně-historický obraz básníkova díla a redaktor Martin Stöhr přiblížil zejména „druhý život“ Skácelova díla v letech devadesátých. Miroslav Balaštík prozřetelně dával prostor i dotazům a připomínkám z publika, v němž se objevila celá řada Skácelových přátel a známých (např. básník a bývalý šéfredaktor významného jihomoravského nakladatelství BLOK Ivo Odehnal připomněl, jakým obtížím musel čelit na počátku osmdesátých let, když chtěl po delší době vydat sbírku režimem uzemňovaného Skácela). Diskutující se ve vyhrazeném čase dotkli řady věcí; asi nejrozsáhlejší plocha byla věnovaná úvahám o prospěšnosti a vkusnosti přebírání a transformace Skácelovy vesměs intimní poezie jinými umělci (Hradišťanem počínaje, Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou nekonče).

Večer moderovaný známým brněnským hercem – s navýsost literárním jménem – Jiřím Knihou pak pokročil do scénického přibližování Skácelova života a díla prostřednictvím pořadu básníka Jaroslava Kovandy Rozkymácet světla. Příjemně působící introvertní průvodce spolu s hercem Městského divadla Zlín Josefem Kollerem divákům dílem přečetli, dílem odrecitovali a dílem zahráli méně známé texty vážící se k Janu Skácelovi. K nejvtipnějším patřil zapomenutý dopis básníkova otce, píšící svému synovi, aby se mírnil v pití vína, když se pak neumí kontrolovat, a také písemná vzpomínka Milana Uhdeho (osobně nepřítomného) na jeho „napjatý“ vztah s velikánem v době někdejšího působení v měsíčníku Host. Během tohoto vystoupení se pro diváky na jevišti vařily brambory a rozlévalo víno.

Po sedmé hodině následovala už tradiční literární soutěž o „nejkrásněji živě přednesenou báseň“ o Brně; která sama o sobě přilákala mnoho návštěvníků. V porotě tvořené např. předloňským vítězem poetického klání Janem Spěváčkem či dvěma náhodně vylosovanými divačkami nesměl chybět např. místní patriot a avantgard české slam poetry Petr Váša. Z desítky vybraných finalistů si každý po svém odbyl či vychutnal živý přednes, což byla podmínka pro závěrečné hodnocení. Ovace diváků a v neposlední řadě také peněžitou odměnu 10 tisíc korun si odnesl Stanislav Biler, sociolog a redaktor iniciativy Žít Brno, čestné uznání pak získali Tomáš Mozga a Daniel Mužátko.

Posledním programovým bodem večera byl koncert kapely úspěšného literáta a dokumentaristy Martina Ryšavého (Cesty na Sibiř, Vrač). Se svou hřmotnou a v pravém slova smyslu netradiční skupinou Bouchací šrouby zahrál na nádvoří Domu pánů z Kunštátu. Doprovázel se na bizarní nástroj – starý radiomagnetofon, jeho kolegové dokonce například na starou kosu, lyži nebo kladivem na už notně roztlučenou kytaru. Ryšavého křiklavě punková, resp. undergroundová, resp. žánrově nezařaditelná hudba uzavřela povedený večer, kterého se zúčastnila dobrá stovka diváků.