
Macharův Brandýs 2012
- Aktuality
- Vytvořeno 20. 7. 2012 2:00
- Autor: Lenka Martinková

Každý rok se na brandýském zámku koná literární soutěž Macharův Brandýs. Oproti jiným soutěžím pro mladé autory je trochu neobvyklý. Už třeba jenom tím, že má dvě části, nebo že se uděluje množství zvláštních cen. Jako každý rok se i letos 14. května mohla na vyhlášení výsledků přijít podívat nejširší veřejnost.
Letošní ročník byl už čtrnáctý a svým způsobem výjimečný, přestože nešlo o žádné jubileum. Běžnou praxí je, že se účastní žáci základních a středních škol Středočeského kraje, ale tentokrát do soutěže poslal své texty i nadaný autor z Brna. Poprvé se účastnil soutěže a hned ve své kategorii získal první místo, o kterém se mnohým letitým účastníkům ani nesní.
To ovšem není jediná zvláštnost, která se v tomto ročníku objevila. Je to vůbec poprvé v historii soutěže, kdy mezi členy poroty byli povoláni zástupci knihkupectví a městské knihovny, aby soutěžní příspěvky posoudili podle nároků dnešního čtenáře. Čistě teoreticky – dala by se díla soutěžících prodávat, kdyby byla vydána, nebo by to byl jasný „propadák“? Přestože zástupci knihkupectví dosud v porotě nezasedali, jeho cena je udělována pravidelně každý rok a tentokrát se k ní přidala ještě další zvláštní cena – Cena Knihovny Eduarda Petišky.
V úvodu jsem zmínila, že soutěž má dvě části a právě teď je nejlepší čas tato slova blíže vysvětlit. Běžně jsou vyhlašovány soutěže typu: pošli text a přijeď na vyhlášení. Macharův Brandýs jako jedna z mála soutěží pořádá autorské čtení, podle kterého se později během dne udělují ceny pro kolegu, ale to není všechno. K tomu, aby se člověk mohl účastnit, nemusí být nutně píšící autor, stačí, když je recitátor s chutí soutěžit. Této druhé kategorii dělají porotce odborníci na slovo vzatí – každoročně v porotě zasedá třeba herečka Blanka Zdichyncová.
Co také není u všech soutěží běžné, je pohovor s porotou. Někde se vůbec nepořádá, jinde porota mluví všeobecně k davu účastníků a v další soutěži pošlou dopis s vyjádřením poroty jen několika nejlepším. Na Macharově Brandýse nikdo nikoho nenutí, aby se pohovoru účastnil, kdo však chce, může od spisovatelů a novinářů dostat cenné rady do autorského života, nebo si jenom přátelsky popovídat o obsahu svého díla.
Jak celé klání dopadlo? S dovolením začnu recitační částí:
I. kategorie: 1. místo Anna Hovorková
2. místo Adam Jahoda / Vladimír Buzalka
II. kategorie: 1. místo Jiří Kotlán
2. místo Barbora Žabová
3. místo Sam Volpe
Dvojice: 1. místo Johana Bubelini + Yana Samadrula
2. místo neuděleno
3. místo Kateřina Skálová + Zuzana Šajnová / Kryštof Balák + Vojtěch Špitálský
II. kategorie: 1. místo Dominika Virágová
2. místo Dominik Loudín
3. místo Jan Ploner
Dvojice: 1. místo Barbora Jakubová + Anežka Zieglerová
III. kategorie: 1. místo Alžběta Motlová
2. místo neuděleno
3. místo Zuzana Zadražilová
A literární část:
I. kategorie – próza: 1. místo Vojtěch Káně
2. místo Františka Sylva Vokurková
3. místo neuděleno
I. kategorie – poezie: 1. místo Anna Vartová
2. místo neuděleno
3. místo neuděleno
II. kategorie – próza: 1. místo Klára Ničová
2. místo Pavla Nečásková / Ly Nguen
3. místo Petra Poncarová / Li Rouny
II. kategorie – poezie: 1. místo Jitka Koreňová
2. místo Anna Koudelková
3. místo Matouš Blažek
III. kategorie – próza: 1. místo Jan Bláha
2. místo Vojtěch Karnet
3. místo Kristýna Biňovcová
III. kategorie – poezie: 1. místo Petr Steindl
2. místo Martin Jenč
3. místo Tereza Sixtová
Další ročník Macharova Brandýsa bude vyhlášen na jaře 2013.
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...