Aktuality

Patří Mstivá Soňa na index?

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Doslechla jsem se z ověřených zdrojů (od studentů), že na některých pedagogických fakultách označili knihu našeho nakladatelství za skandální a nedoporučují, aby ji budoucí pedagogové vůbec četli, natož doporučovali dětem. Netuším, proč a koho Soňa Ticháčková, která „pacifikuje“ třídu „nevychovanců“ tak může dráždit. Prý je v textu příliš násilí.  To může říct jen ten, kdo z textu nepřečetl ani písmenko. Nebo ten, který se potřebuje zviditelnit, a teď je téma násilí víc než moderní a neuchopitelné a nenapadnutelné!



knihaKnížka Jiřího Holuba Jak se zbavit Mstivý Soni je psána v nadsázce, pohledem dítěte, o žádné násilí se nejedná. Jde o úsměvné škádlení dvou stran: učitelky a žáků. Žáci zlobí, paní učitelka se snaží je usměrňovat. Spíš bych knížku označila za oslavu nelehké práce pedagogů (a z jejich reakcí vím, že takto se na knihu dívají). Kdo knížku četl, nezhrubl, nestal se z něho násilník. Smál se – dospělí si vzpomněli na své roky ve škole, děti se dobře bavily a ČETLY!
Osobně si myslím, že by kniha měla být pro studenty – budoucí pedagogy – povinná. Aby věděli, do čeho jdou, co všechno je při výuce může potkat.

 

Na závěr si dovoluji uvést citaci z recenze Mileny Šubrtové z 1. 2. 2012 (www.iliteratura.cz): „Holub … využívá … nadsázku, s níž některé epizody ústí až v groteskní či absurdní finále. Pointy řady žábokudelských kousků si koledují o kritiku z pedagogických pozic. Zvířata se zde kradou ze zoologické zahrady, netopýr obalený v cementu je vyprán v automatické pračce, při cestování vlakem přijde k újmě několik starších spoluobčanů a ostatně i samo východisko zápletky – snaha zlikvidovat učitelku – by se mohlo jevit jako zavrženíhodné. Holubovo vyprávění však není míněno smrtelně vážně a proti případnému zneužití (na přebalu knihy se vyjadřuje naděje, že „příhody dětí, rodičů i učitelského sboru /…/ vám přinesou spoustu legrace a inspirace pro vlastní rošťárny") se brání právě absurdními hyperbolami, jimiž lechtá čtenářovu bránici.“ 

Patří tedy Holubova mstivá Soňa mezi zakázané knížky nebo nepatří? Jsem přesvědčena, že nikoli.

PhDr. Jana Semelková, redaktorka JaS nakladatelství

Jiří Holub
Jak se zbavit Mstivý Soni
Ilustrace Juraj Martiška

Než k nám do Žábokudel přišla Mstivá Soňa, bylo vlastně všechno úplně v pořádku. Jsme malý městečko, kde, jak říká naše babi, vidí do talíře každej každýmu. Máme jedno náměstí, radnici, na kopci hrad a naši slavnou školu. Právě tam chodím já, Čalabounová, Žvejkalová, Vřeteno nebo srabík Vášnivý a všichni jsme žáky páté třídy. Není nás moc, asi patnáct, protože jak říkám, Žábokudly jsou maličký město mezi kopcema a lesama, a tak je možný, že jste o něm ani neslyšeli. Učitelé nás moc rádi nemají, prej všichni rosteme pro polepšovnu, ale my si to nemyslíme. Asi trochu zlobíme, ale kdo ne?

A tím vlastně víte, vše potřebné – v Žábokudlech se jednoduše rozpoutala válka páťáků proti přísné paní učitelce. I když, občas to vypadá, že je to přesně naopak. V každém případě příhody dětí, rodičů i učitelského sboru, které se udály během druhého pololetí v jedné malé základní škole, vám přinesou spoustu legrace a inspirace pro vlastní rošťárny.

První vydání, formát 160 × 195 mm, 112 stran, cca 225 Kč
ISBN 978-80-904936-3-6 EAN 9788090493636

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení