
Čtu a píši, tedy jsem (?)
- Aktuality
- Vytvořeno 13. 1. 2012 1:00
- Autor: Hana Kraflová

Naše kultura je kulturou psaného slova. Kromě prvních dětských říkanek tak vše, co známe, co chceme se dozvědět, co je dobré či užitečné znát – musíme si přečíst. Od pohádek a pověstí přes učebnice, úřední výnosy, romány i literaturu faktu, až po návod k použití pračky nebo užívání léku. S věkem se mění žánr, ale potřeba umět číst a nutnost porozumět čtenému – ta se nemění, ba je čím dál důležitější. Koneckonců i ony říkanky se uchovaly jen díky tomu, že po staletích ústního opakování je někdo osvícený zapsal. Aby se jim naučili a svým dětem je mohli předat i ti, jimž je v jejich útlém věku rodiče zatajili.
Ale ouha – prý se dnes nečte. A zvláště pak v té nejmladší generaci. A co hůře: přečtenému rozumíme méně než naši předkové. Proč tomu tak je? A vadí to vůbec? Nelze získat informace o světě, o sobě, o naší civilizaci, morální zásady, historická fakta, moudrost předků – vše, co nám dovoluje stát se součástí kultury, do níž jsme se narodili – jinou cestou? - Ale jakou?
Nebudeme-li číst a psát, co se stane? Nastane soumrak naší civilizace? Nebo ne? Proměníme se? Jak? Bude to stále ještě naše kultura ve smyslu kontinuity, historického dědictví? Nebo se něco ztratí? Co?
Nastane soumrak naší civilizace? Nebo ne? A co četbu nahradí? Bude to komiks? Vizuální média?
Nové technologie: elektronické knihy, noviny na internetu... Je to pokračování cesty, nebo slepé rameno? Efemérní móda? Nebo paralelní proud? Změní se naše myšlení, přestaneme-li psát rukou? Proměnil se styl našeho vyjadřování pod vlivem sms zpráv a e-mailů? Jak? A měli bychom se těchto změn bát, nebo se z nich radovat? Čím to nové obohatí naše vyjadřování? Nebo snad ochudí? Nakolik je důležité umět přesně vyslovit, co potřebujeme? Vadí, když to neumíme? - Je řešením povinná školní četba?
Existuje autor, který vás ovlivnil na celý život? Kniha, k níž se vracíte a bez níž si nedokážete své bytí představit? Bez níž by váš duch byl chudší? Která vás zásadně nasměrovala, určila vaši cestu?
Toto jsou otázky, které mne napadají, zamyslím-li se nad tématem „čtu a píši, tedy jsem…“. Prosím, vyberte si a napište. A samozřejmě přijďte s vlastními podněty! Vy všichni: mladší, starší, školáci, studenti, zralí lidé středního věku a různých profesí, senioři, kteří již znáte cenu všeho, co život nabízí, co je v životě důležité. Zkušení budou vzpomínat, nezralí mohou snít… A naopak!
Jsme velmi zvědavi a moc se na vaše díla těšíme.
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...