Aktuality

Čtu a píši, tedy jsem (?)

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha

Naše kultura je kulturou psaného slova. Kromě prvních dětských říkanek tak vše, co známe, co chceme se dozvědět, co je dobré či užitečné znát – musíme si přečíst. Od pohádek a pověstí přes učebnice, úřední výnosy, romány i literaturu faktu, až po návod k použití pračky nebo užívání léku. S věkem se mění žánr, ale potřeba umět číst a nutnost porozumět čtenému – ta se nemění, ba je čím dál důležitější. Koneckonců i ony říkanky se uchovaly jen díky tomu, že po staletích ústního opakování je někdo osvícený zapsal. Aby se jim naučili a svým dětem je mohli předat i ti, jimž je v jejich útlém věku rodiče zatajili.



Ale ouha – prý se dnes nečte. A zvláště pak v té nejmladší generaci. A co hůře: přečtenému rozumíme méně než naši předkové. Proč tomu tak je? A vadí to vůbec? Nelze získat informace o světě, o sobě, o naší civilizaci, morální zásady, historická fakta, moudrost předků – vše, co nám dovoluje stát se součástí kultury, do níž jsme se narodili – jinou cestou? - Ale jakou?

Nebudeme-li číst a psát, co se stane? Nastane soumrak naší civilizace? Nebo ne? Proměníme se? Jak? Bude to stále ještě naše kultura ve smyslu kontinuity, historického dědictví? Nebo se něco ztratí? Co?

Nastane soumrak naší civilizace? Nebo ne? A co četbu nahradí? Bude to komiks? Vizuální média?

Nové technologie: elektronické knihy, noviny na internetu... Je to pokračování cesty, nebo slepé rameno? Efemérní móda? Nebo paralelní proud? Změní se naše myšlení, přestaneme-li psát rukou? Proměnil se styl našeho vyjadřování pod vlivem sms zpráv a e-mailů? Jak? A měli bychom se těchto změn bát, nebo se z nich radovat? Čím to nové obohatí naše vyjadřování? Nebo snad ochudí? Nakolik je důležité umět přesně vyslovit, co potřebujeme? Vadí, když to neumíme? - Je řešením povinná školní četba?

Existuje autor, který vás ovlivnil na celý život? Kniha, k níž se vracíte a bez níž si nedokážete své bytí představit? Bez níž by váš duch byl chudší? Která vás zásadně nasměrovala, určila vaši cestu?

Toto jsou otázky, které mne napadají, zamyslím-li se nad tématem „čtu a píši, tedy jsem…“. Prosím, vyberte si a napište. A samozřejmě přijďte s vlastními podněty! Vy všichni: mladší, starší, školáci, studenti, zralí lidé středního věku a různých profesí, senioři, kteří již znáte cenu všeho, co život nabízí, co je v životě důležité. Zkušení budou vzpomínat, nezralí mohou snít… A naopak!

Jsme velmi zvědavi a moc se na vaše díla těšíme.

 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka se stěhuje do Karlína

    Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v  Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.

    Číst dál...  
  • Nominace na Cenu Jiřího Ortena 2021

    V pořadí 34. ročník prestižní Ceny Jiřího Ortena (CJO), jíž udílí Svaz českých knihkupců a nakladatelů talentovaným autorům do 30 let věku, zná své nominované. Odborná porota vybrala z 21 přihlášených titulů tři pozoruhodné knihy: básnickou sbírku Šimona LeitgebaBetonová pláž (JT´s nakladatelství), počin Gábiny Pokorné V hlavě (Práh), přinášející bez příkras zápisky mladé schizofreničky,a románový debut Praskliny (Listen) spisovatelky, publicistky a scenáristky Kláry Vlasákové.Slavnostní vyhlášení vítěze proběhne 17. května 2021 od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny. 

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení