Ukázky z knih

Ukázka z knihy: Panenka Šuplenka a panáček Kopíráček

1 1 1 1 1 (9 hlasů)
il

Dnes vám přinášíme ukázku z knížky Panenka Šuplenka a panáček Kopíráček, kterou nedávno vydalo nakladatelství Grada. Jde o pohádkovou mozaiku složenou ze 111 krátkých příběhů z pera Lenky Rožnovské. Příběhy uchvátí ilustracemi Magdy Veverkové, ze kterých dýchá patina starých časů.



ilAnotace knihy:

Představte si starý psací stůl. Ten stůl patří babičce Františce, babičce, která nemá ani počítač, ani mobilní telefon, ale vlastní například psací stroj a starý telefon. Když se otevřou šuplíky stolu, vykouknou na vás ti dva - krásná panenka Šuplenka a černý panáček Kopíráček. Babiččin stůl je celý jejich svět, tady zažívají radosti i strasti spolu s hádavými pastelkami, pracovitou tužkou, sešitem mrzoutem, nepořádnými kopírovacími papíry, namyšleným kalendářem a dalšími zdánlivě obyčejnými věcmi. Jednoho dne babička vypustí z okna papírovou vlaštovku a Kopíráček se Šuplenkou zatouží poznat svět za hranicemi svého stolu... 

Ukázka z knihy:

Předmluva

Sedím u svého psacího stolu a přemýšlím, o čem bude má pohádka. Mohla by být o úplně obyčejných věcech. Třeba o tužce, pastelkách, sešitu či kopírovacích papírech.
Aha. O těch vlastně ne, protože ty už děti neznají. Ach, ano, je to tak. Když se nějaká věc přestane používat, upadne v zapomnění. A to se stalo i kopírákům. O černé papíry, které dokázaly přepsat text či překreslit obrázek z jednoho papíru na druhý, dnes už nikdo nemá zájem. Místo kopíráků máme kopírky.
A co staré psací stroje? O jé, i těm už odzvonilo. Kdo by dnes na nich psal? Vždyť mají jen pár klapek s písmenky. A když se písař překlepne, nemůže zmáčknout klávesu DELETE a vymazat, co se mu nepovedlo.
A víte, vy holobradi, že byly doby, ve kterých neexistovaly mobilní telefony? To byly časy! Kdo měl doma telefon, ten byl pánem. Však si taky telefonu patřičně považoval. Dbal na to, aby telefonní sluchátko bylo vždy řádně položeno na svém místě.
To všechno jsou věci, které vy už nemůžete znát. Ale je to škoda. A víte co, děti? Aby se na staré věci nezapomnělo, uděláme z nich hrdiny této knížky. A aby se vám knížka líbila, poproste babičku, ať vám ji přečte.
Třeba se pak zasní a bude vám vyprávět, jaké to bylo, když byla ona malá…


Jak se Šuplenka probudila

„Dobrý den, děti. Cože, vy nevíte, kdo vás zdraví? Přece já, babička Františka, ta babička, co nemá počítač ani mobilní telefon. Ale na svém psacím stole se dvěma šuplíky mám starý psací stroj, do kterého vkládám papíry, a pak na tom stroji píši pohádky. Hm, děti, přiznám se, na stole je nepořádek, leží tady plno věcí: starý telefon, tužky a pastelky, koníček na sešívání papírů, krabička se špendlíky, sešit a kalendář. Musím to všechno uklidit. Anebo ne. Nic uklízet nebudu, napíšu o tom všem nějakou hezkou pohádku.“
„A napiš taky o mně!“
Slyšeli jste ten hlásek? Ozývá se z prvního šuplíku! Jé. A teď se šuplík pootevřel. Pootevřel se trošičku, jen tak akorát na jeden, dva, tři, čtyři, pět a jeden, dva, tři, čtyři, pět malých drobných prstíků. Šuplík se otevřel víc… Jejda. Venku jsou dvě ruce. Čípak ty ruce asi jsou?“
„Chichi, moje!“
„A kdo jsi? Ukaž se.“
„Chichichi, neukážu.“
„Ukaž.“
„Počítej do tří.“
„Jedna, dvě…“
„Tři! A Hop! Líbím se ti?“
Jéje, panenka! Zlatavé pramínky vlasů jí trčí do všech stran jako paprsky sluníčka, nosík má malý, zato mírně nakrčený. Pusa je našpulená tu do O, tu do U, podle toho, zda se právě diví, či usmívá. Bílé šatičky jí chrání puntíkovaná zástěrka. A co botky?
Joj. Vždyť ona žádné botky nemá!

Knihu 
Panenka Šuplenka a panáček Kopíráček vydalo nakladatelství Grada

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení