Mně se všechno tak nějak stane samo

Rozhovory

Vytvořeno 11. 5. 2023 6:00

Autor: Veronika Pechová

Vystudovala nizozemský jazyk, z něhož přeložila jedenáct knih, působila jako zpěvačka ženského hudebního dua Čokovoko. Našla se v stand-upu a letos Adéle Elbel vyšla knížka Santiago, má lásko, kterou napsala s reklamním textařem Michalem Rožkem.

Jak jste se jako holka z Havířova dostala k umění? Věnoval se mu někdo ve vaší rodině? Čím jste chtěla být?
Já jsem z Havířova jen porodem. Máma mě tam jela porodit z Brna kvůli protekci v nemocnici… Tu jsme měli díky dědovi, který byl zubař, čistokrevný bonviván a umělec srdcem. Myslím, že jeho umělecká tvorba nebyla nijak valná, ale zato jeho láska k umění, vínu, ženám a zpěvu byla až heroická. Tento stomatolog-bohém byl možná jediným závanem něčeho jiného než povinnostmi zakletými dospělými v mém životě.
Jinak já chtěla být vším. Protože jsem ale holka z paneláku, tak jsem chtěla být vším, co jsem viděla kolem sebe: prodavačkou – má zadarmo žvejky, pošťačkou – je děsně důležitá, kadeřnicí – v salonu to vždy vonělo lakem na vlasy, tramvajačkou – zde netuším proč, ale myslím, že to bylo tím, že jsem neznala moc profesí.

Co vás přivedlo ke studiu nizozemského jazyka a literatury, který jste vystudovala na FF Masarykovy univerzity v Brně? Z tohoto jazyka jste přeložila jedenáct knih, např. romány spisovatelky Griet Op de Beeck (Pojď sem, ať ti můžu dát pusu nebo Výš než v sedmém nebi) nebo pohádky od Linda de Haan a Stern Nijland (Princ a princ, Král a král a rodina).
Nějak se mi výchovou stalo nevalné sebevědomí. Vyrůstali jsme s bratrem tak trochu jako Tarzani. Moc jsem toho nevěděla. Ale někde uvnitř mě ten zdravý základ byl. No a to je můj celoživotní boj. Pochyby vs. sebedůvěra. Když jsem se pak hlásila na vysokou, věděla jsem, že abych obstála, musí to být něco s menší dravou konkurencí. Vzhledem k tomu, že jsem neměla žádné speciální koníčky, vyzkoušela jsem pár dalších minoritních jazyků, než jsem se naprosto zamilovala do nizozemštiny. Pomohla mi hlavně návštěva Amsterdamu, kde jsem poprvé pocítila svobodu. Ano, bylo to dlouho po revoluci, ale moje svoboda se týkala opovržlivých pohledů a souzení tehdejšího Česka, které tam nikdo neměl, protože ta země byla o míle dál. Měla jsem pocit, že kdybych si dala na hlavu květináč, lidé by šli okolo a ani by nemrkli. Možná by mi ho zalili a zeptali se, kdy květina pokvete. Tohle pro mě bylo tak fascinující a nové, že jsem chtěla tu zemi objevit víc.

Jednu dobu jste působila jako zpěvačka ženského hudebního dua Čokovoko a v roce 2011 vyšlo album Hudba. Ale našla jste se jako komička ve stand-upu, kterému se věnujete od roku 2017. Proč právě stand-up? Je to tím, že máte ráda improvizaci, i když si poctivě píšete scénáře?
Stand-up dělám už od druhého těhotenství, tedy poprvé jsem napsala opravdový stand-up někdy před létem 2014. Do té doby jsem nějakou chvíli moderovala stand-upové večery v Brně a vytvářela si takové své improvizované mini stand-upy. No a ozvala se produkce televize, zda bych v tom nechtěla pokračovat. Moc jsem nechtěla. Přece jen je to práce. Člověk musí přemýšlet… No ale já ve stand-upu hodně improvizuju, takže se z toho najednou stala moje velká zábava, která už mi prací přijde jen zdánlivě.

Kromě psaní scénářů ke svým stand–upům (Na stojáka, Adéla radí, Noční směna s Adélou, Všechno nejlepší) jste také autorkou knihy Doba temna, v níž jste dala nahlédnout do svého soukromí. Co vás přivedlo ke psaní knížek?
Mně se všechno tak nějak stane samo. Teda, ezoterik by vám řekl, že nic není náhoda a já si za tím vším šla sama. Nevím. Prostě jsem ochotná hodně pracovat na věcech, o kterých toho zdánlivě moc nevím, a většinou to vyjde. Před covidem mě oslovilo nakladatelství, zda bych pro ně nechtěla něco napsat, a korona tomu chtěla, že jsem měla čas sednout si a zasoustředit se důkladněji. Takže zase si to za mnou přišlo tak nějak samo. A já jen nebyla líná a nebála se. Strach já moc nemám. Teda, mám hodně svých malých strachů, ale obecně mám pro strach uděláno.

S oblíbeným kuchařem Ondřejem Slaninou jste autory kuchařky Adéla ještě nevečeřela. A letos vám vyšla další knížka Santiago, má lásko, kterou jste napsala se svým manželem, textařem Michalem Rožkem. Jaká byla spolupráce s manželem na této knížce? 
Kuchařka s Ondrou vznikla na objednávku, tedy z vnějšího popudu. Protože byl covid, vše jsme tvořili na dálku a potkali se až na křtu knihy. Kniha s mým mužem, zatím tedy ne manželem, je v tomhle výjimka. Tam jsem po spolupráci, kdy se lidé v jistém ohledu lépe poznají, naopak toužila. Děj jsme spolu prožili a psaním jsme na něj nahlédli podruhé a mnohé si díky tomu mohli ujasnit. Je to velmi intimní kniha, která nás k sobě ještě víc přiblížila. Vycizelovala naše myšlenky a pomohla nám v osobním posunu. Doufám, že pomůže i čtenářům nebo jim minimálně udělá radost.

Dvakrát jste absolvovala pouť do Santiaga de Compostela. Co vám tato putování dala? 
Třikrát. Poprvé jsem šla na pouť sama po rozvodu, potom pro časopis Reportér, kdy šlo spíše o sportovně-duchovní cestu covidovým Španělskem, a loni potřetí s mužem. 
Při své první cestě jsem pochopila, že dlouhá, náročná chůze je moje vášeň. Zamilovala jsem se a pochopila, že jsem našla lék na všechny své trampoty. Co mi ale putování dala, se dočtete v knize Santiago, má lásko. Je toho totiž nesmírně moc!

Co ráda čtete? Máte oblíbeného autora? 
Aj. Moc nečtu. Miluju knihy, zbožňuju knihovny. Ráda se obklopuju tou ztichlou moudrostí, která promluví až vašima očima, ale najít na klidné čtení v běžném dni čas, to moc neumím. Cítím teď sama, jaká je to výmluva. Vím, že je to jen o mě a mé schopnosti se soustředit. Musím na tom zapracovat.

Jak ráda trávíte volna? Umíte odpočívat?
Myslím, že jsem na tom mnohem lépe než dřív. Kdysi jsem považovala odpočinek za překážku k práci. Nedovolovala jsem si ustat. Bála jsem se, že zase nenastartuju.
Teď už odpočívám ráda. Nejraději aktivně- v lese, při běhu, v sauně, na slunci… Mám ráda plné dny a ony se mi nějak plní. Já se mám.
Adéla Elbel:
Narodila se 17. 7. 1981 v Havířově jako Adéla Komárková. Vystudovala nizozemský jazyk a literaturu na FF Masarykovy univerzity v Brně. Působí jako stand-up komička.
Má dvě dcery.
Knihy – Doba temna, Adéla ještě nevečeřela (s Ondřejem Slaninou) a Santiago, má lásko (s Michalem Rožkem).