Rozhovory

Rozhovory: Daniel Klabal

1 1 1 1 1 (3 hlasů)

Historický román Isidorias sleduje osudy kupce Džásima, který pod vlivem dramatických událostí ztrácí ženu a syna. Obsáhlé dílo z dob Osmanské říše publikovalo jedno z nejprestižnějších nakladatelství u nás. Proto jsme si s Danielem Klabalem popovídali o tom, jak kniha postavená na víře a arabské kultuře vznikala. „Věděl jsem, že zvolené téma i literární postupy vypravování asi nebudou tím pravým, co by zaujalo podstatnou část českých čtenářů,“ říká Klabal.



Jak jste přišel k tomuto námětu na knihu? Pochopila jsem, že vycházíte z jisté legendy, nicméně by mě zajímalo, jak jste se s ní seznámil a jak vás napadlo, že byste zrovna toto téma zpracoval knižně.

Zřejmě jsem se v "Poděkování autora" vyjádřil nepřesně nebo spíše neobratně, neboť nejste jediná, kdo se ptá na onu původní legendu, ze které jsem vyšel. Musím přiznat, že žádná fragmentární byzantská legenda, ze které bych čerpal, neexistuje. Svou formulací jsem měl na mysli, že původní rukopis se formou a obsahem podobal byzantským legendám, které se hojně psaly okolo 10. století. A že to byla pozdější redakce, jež přispěla k tomu, že z původního rukopisu působícího, jako by se jednalo o byzantskou legendu, se stal plnokrevný historický román. Tudíž celý příběh se zrodil čistě v mé hlavě. Původní rukopis byl psán ještě archaičtějším slohem, v podstatě v něm nebyla žádná přímá řeč ani dějová linie odehrávající se na Athosu. Bylo to jednolité, poměrně obsáhlé vyprávění (původní rukopis byl o mnoho delší), které by pro dnešního čtenáře bylo asi zcela nestravitelné. Proto jsem na radu pana redaktora Staszka z Hosta rukopis přepsal do současné podoby, a tímto přepisem se z něho stal historický román. Na jeho finální jazykové podobě má velkou zásluhu paní redaktorka Pavlína Prokůpková.

Tak tedy jinak. Co vás k tomu inspirovalo? Kdy jste vlastně se psaním začal?

Se psaním Isidorias jsem začal asi před patnácti lety. V té době jsem psal román z období řecké občanské války. Když bylo psaní nesnesitelné pro všechny krutosti, které se v příběhu odehrávaly, řekl jsem si, že bych si mohl odpočinout a napsat krátkou povídku, něco jako legendu, v níž bude svět krásný, plný lásky a kde dobro zvítězí nad zlem. Tak jsem začal psát původní rukopis Isidorias a ta práce zabrala 5 možná 6, 7 let. Už si to přesně nepamatuji. Když jsem dokončil původní rukopis Isidorias, zjistil jsem, že z původně zamýšlené povídky se stal poměrně obsáhlý román. Bohužel si již nevzpomínám, kde jsem hledal původní inspiraci, neboť od té doby uběhlo mnoho let. Vím ale, že jsem v té době četl starou arabskou a perskou poezii, byzantské legendy a příběhy svatých, ve kterých se vždy popisují zázraky a neskutečné jevy, jakoby se jednalo o zcela všední věci a banální události. Ten svět mne fascinoval a přišel mi nadobro vzdálený a zcela ztracený dnešnímu člověku, nejspíše proto jsem ho chtěl svou imaginací znovu oživit v příběhu velké lásky a zrady.

Víte, ptám se, protože jste zvolil námět „islámský kupec hledající víru (a rodinu)“ v době, kdy pokud jde o témata, islám je rozhodně jedním z těch nejfrekventovanějších.

Předně v době psaní původního rukopisu byla politická situace na Blízkém východě stabilizovaná, nikoli tak vyhrocená jako dnes. V té době jezdili čeští turisté v hojném počtu do Egypta, Tuniska a na Djerbu a užívali si levných dovolených. Já jsem v té době spoluvlastnil obchod, dováželi jsme rozličné zboží z Dálného a Blízkého východu. Mnohá místa, která jsou v knize popisována, jsem tudíž častokrát navštívil. Když jsem kupříkladu obchodně pobýval se svou ženou v rodině svého arabského přítele Mohameda, měl jsem možnost osobně poznat arabskou pohostinnost a kulturu. Tím, že jsem s Araby obchodoval, bylo pro mě snadné se do Džásima vcítit. Ten svět mi byl tehdy blízký a já měl možnost poznat ho bez předsudků.

Dobře, ale předpokládám, že váš román se k vydání připravoval už v době, kdy se situace citelně změnila. Neměl jste obavy, že tento námět může dnešního čtenáře odrazovat? Popř. i když z toho islám úplně vynecháme, že motiv „hledání víry“ se v ateistickém Česku nesetká moc s pochopením?

Ano. V době, kdy jsem pracoval na obou redakcích, byla již politická situace jiná. Osobně jsem však nepociťoval, že by zvolený námět čtenáře odrazoval, ba naopak uvědomoval jsem si, že se historie stále opakuje, a proto je správné se s ní dobře obeznámit, abychom se nyní mohli poučit. A co se týká druhé poloviny vaší otázky, bylo mým cílem mimo jiné pokusit se o hlubší vhled do problémů náboženského aspektu v pojímání Boha a života všech tří monoteistických náboženství, jejichž stoupenci v příběhu vystupují. Samozřejmě jsem věděl, že zvolené téma i literární postupy vypravování asi nebudou tím pravým, co by zaujalo podstatnou část českých čtenářů. A bude-li takováto kniha odrazovat třeba běžného čtenáře detektivek, mi bylo docela jedno.

Co konkrétně se podle vás opakuje?

Pokud budeme hovořit o období, ve kterém se odehrává děj Isidorias, v čase panování sultánů Sulejmana I. a jeho třetího syna Selima II., uvědomíme si jejich obrovskou touhu, přímo posedlost podmanit si křesťanské země v Evropě a porovnáme ji třeba se současnou rétorikou nynějšího tureckého prezidenta Erdoğana vůči sousedním státům a nyní i samotné EU, vidíme, že v tomto ohledu se toho skutečně příliš nezměnilo. Podobných příkladů by se dalo najít mnoho, ale historické reálie, v nichž se odehrává děj Isidorias, byly jen kulisami velké lásky Džásima k Isidoře.

Vrátím se ještě ke knize. Jaký je váš čistě osobní pohled na vztah Isidory k Džásimovi? Milovala ho?

Můj osobní pohled na Isidořin vztah k Džásimovi je velice těžko definovatelný, a když se nad tím hlouběji zamyslím, prochází vlastně neustálými proměnami. Není tudíž konstantní. Jeho předobrazem je samozřejmě vztah mé ženy Sofie ke mně. A zda-li Džásima skutečně Isidora milovala, to je otázka, na kterou bych chtěl znát také odpověď. Věřím, že na to mám jako autor právo.

O autorovi
Daniel Klabal žije v Ostravě. Věnoval se čajovnictví a obchodu s orientálním zbožím. Během svých častých cest do Řecka se seznámil s pravoslavím, následně opustil obchodnickou kariéru a byl vysvěcen na pravoslavného kněze. V současnosti slouží v kapli svatého Jiří na porubském zámku, kde také bydlí se svou rodinou. Isidorias je jeho prvním románem. Přejato z http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/autori/klabal-daniel

Soutěže

Aktuality

  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  
  • Román Hana Aleny Mornštajnové ovládl 7. ročník České knihy

    Poprvé v sedmileté historii České knihy obdržel obě její ceny jeden autor. Odborná i studentská porota se ve svých verdiktech výjimečně shodly a za nejlepší titul sedmého ročníku vyhlásily román Hana Aleny Mornštajnové. V příběhu odehrávajícím se v provinčním moravském městě se proplétají malé dějiny s těmi velkými a je v něm reflektována nejtragičtější etapa 20. století: holocaust.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení